Stracenému už během závěru úterního prodloužení v odvetě 3. předkola proti FC Kodaň vyvstaly mrzuté vzpomínky na jiný penaltový rozstřel v boji o Ligu mistrů.
Tenkrát v srpnu 1998 byl na hřišti u toho, když Sparta bojovala proti Dynamu Kyjev. „Mám to pořád v živé paměti, i když je to už pětadvacet let. Jo, pětadvacet let, stárneme,“ vzpomínal bývalý reprezentant.
Do domácí odvety šli sparťané s vítězstvím 1:0 na Ukrajině.
Postupovou bezbrankovou remízu drželi až do 89. minuty, kdy po zaváhání ve středu obrany Poštulka sice skvěle zasáhl proti střele Rebrova, ale vyražený míč dobíhající Gabriel nešťastně nasměroval do sítě.
V prodloužení i díky Stracenému, který s hlavou obarvenou do sparťanské trikolóry kmital po pravém křídle, mohli domácí vyrovnat, což by jim na postup do základní části stačilo.
„Vybavuju si, že jsme hráli dobře, byli jsme lepší. Teď s Kodaní taky, měli jsme spoustu šancí. Byl to vynikající zápas, bohužel se smolným koncem,“ poznamenal Stracený.
Po skončení aktivní kariéry dlouho pracoval u sparťanské rezervy, byl asistentem i vedoucím mužstva. Od minulé sezony je kustodem u áčka.
Sprostý slovo. Sparťan Krejčí o neproměněné penaltě, zklamání i hrdosti |
V úterý večer od lavičky sledoval, jak sparťané osmdesát minut doháněli náskok Kodaně. Jak v prodloužení vedli 2:1 a 3:2. „Když vyrovnali na tři tři, vzpomněl jsem si na ten Kyjev.“
Když šli kapitáni k rozhodčímu zvolit stranu, na kterou se budou penalty zahrávat, Stracený doufal, že to bude směrem k Letenské pláni. Tenkrát to bylo směrem ke Stromovce a tři střelci ze čtyř selhali.
Nejdřív sice Čížek proměnil, ale střely Votavy, Straceného a Baranka, současného sparťanského vedoucího mužstva, hostující brankář Olexandr Šovkojskij chytil.
„Tehdy nás trenér Ščasný obcházel a každého se ptal, jak jsme na tom. Když přišel ke mně, řekl jsem hned, že půjdu. Zápas mi celkem vyšel, cítil jsem se dobře a věřil, že dám. Prostě mladej suverén,“ vzpomínal Stracený s úsměvem. Tenkrát mu bylo jedenadvacet.
Za Dynamo neproměnil Ševčenko, tehdy vycházející hvězda evropského fotbalu, pak proti Poštulkovi neuspěl ani Konovalov. Ale Rebrov, Kaladce a v páté sérii Dmitrulin byli úspěšní. Na Siegla se už nedostalo.
„My fotbalisti jsme pověrčiví, proto jsem si přál, aby se kopalo na jinou bránu,“ podotkl Stracený.
Nizozemský sudí Serdar Gözübüyük kapitánům při losu sdělil, že rozhodne barva žetonu, který měl u sebe. Když padne červená, jde se kopat ke Stromovce. Když modrá, tak k pláni. Červená. A sudí ukázal na bránu pod severní tribunou.
Mohl být za hrdinu, nakonec smutnil. Na gól už jsem dávno zapomněl, řekl Laci |
„Věřil jsem, že nedopadneme, jako tenkrát,“ líčil Stracený. „Na lavičce to byly hrozný nervy, já zápasy prožívám hodně. Úplně mě to pohltí. Pro mě to bylo horší než s Dynamem, protože teď jsem nemohl pomoct.“
Tenkrát vyřazení v poslední fázi kvalifikaci oplakal. „Nestyděl jsem se za to. Pamatuju si, že pršelo a já ležel na polovině hřiště. Po chvíli mě někdo zvedl a šli jsme do kabin. Byla to rána, protože jsme byli tak blízko.“
I v úterý měli sparťané postup na dosah, byť by to bylo teprve do závěrečného play off proti Čenstochové.
„Nejhorší je, když vidíš, jak kluci hrají výborně, jsou lepší, soupeře přehrávají a pak to dopadne špatně. Hodně to mrzí,“ řekl Stracený. „Ale já věřím, že nás to nesrazí. Jedeme dál.“
V rozstřelu neproměnili Krejčí, pak uspěli Laci s Kairinenem, ve čtvrté sérii nedal Sörensen. Za Kodaň skórovali všichni čtyři střelci
„Už tohle nechci zažít, hroznej pocit . Věřím, když v pohárech dojde na další penalty, tak už je zvládneme.“
