Autoforum

/

Foto: Lürssen, tiskové materiály

Ališer Usmanov je zjevně připraven využít všech možností, aby si svou jachtu nemusel v pozdější aukci koupit zpět. Dříve tvrdil, že jachta Dilbar není jeho, stejně jako se snažil zbavit sankcí proti své osobě. Teď ji zkouší označit za svůj domov, který dle německého práva nelze nikomu zabavit a pak ho zpeněžit.

Když loni na konci února napadlo Rusko Ukrajinu, dočkalo se nespočtu protiopatření ekonomického charakteru. Ta měla Kreml připravit o finance nutné k dalšímu zbrojení, což se v dlouhodobém horizontu může podařit. Otázkou ale je, zda dříve nepadne Ukrajina či nedojde odhodlání západním západním spojencům. Ti totiž mnoha opatřeními uškodili i sami sobě.

Je vskutku těžké najít kloudnou odpověď na to, jak Rusku uškodí, že tam Škoda neprodá skoro 100 tisíc nových aut za rok. A to je jen pro nás nejlépe viditelná špička ledovce, na sankce v principu stejným způsobem doplácí u řada dalších firem nejen z automobilové branže. Podobně kontroverzními se pak ukazují být sankce zaměřené na bohaté Rusy žijící na západ od ruských hranic žijí.

USA, Evropská unie a další země se totiž rozhodly, že začnou zmrazovat a zabavovat jejich majetek, což mělo na Kreml vytvořit tlak ze strany mocných Rusů. Postupný vývoj však ukazuje, že s odhodláním Ruska pokračovat v konfliktu to nehne. A vše znovu dopadá na země, které rozličné sankce vymáhají. Rusové jsou totiž z pohledu národnosti nejčastějšími majiteli obřích jachet. A ty vyžadují obří údržbu.

Pokud ta která země jachtu ruskému oligarchovi zabaví, musí se o ni starat až do chvíle, než je pravomocně rozhodnuto o jejím dalším osudu. Může dojít na prodej, kdy se náklady na údržbu uhradí z výtěžku, může ale dojít i na vrácení jachty, kdy náklady skončí na bedrech konkrétní země. A stejně tak může dané plavidlo skončit v jakémsi právním vakuu na tak dlouho, že ani případný pozdější prodej negativní bilanci nezvrátí. Obojí později zmíněné se může týkat obří jachty Dilbar, která má patřit Ališeru Usmanovi.

Němci ji totiž loni krátce po invazi zabavili, neboť loď se právě nacházela v suchých docích společnosti Lürssen, která ji postavila, a to kvůli nutné údržbě. Usmanov ji tedy nemohl včas uklidit do bezpečí, ani kdyby chtěl, a tak se ji snaží vyrvat z německých spárů. Už dříve zkusil několik právních kliček. Mimo jiné zmiňoval, že Dilbar nepatří jemu, nýbrž členům rodiny, kteří na sankčním seznamu nejsou. To ale nepomohlo stejně jako tvrzení, že oligarcha není s Putinem zadobře, a tak by neměl být sankcionován. Nyní tedy Usmanov tvrdí, že jachta je jeho domovem, který vám dle německých zákonů nemůže být zabaven a prodán.

Oligarcha tak u německého spolkového soudu podal 67stránkovou žalobu, ve které uvádí, že byla porušena jeho práva. Může se to zdát zbytečné vzhledem k tomu, že majetek Usmanova je odhadován na 353 miliard korun je to nejbohatší Rus. Jachtu s hodnotou okolo 600 milionů dolarů (asi 13,2 miliardy Kč) si tak může koupit klidně znovu, klidně i tu samou v případné pozdější akci (takový postup je celkem běžný), ale kdo by chtěl přijít o 13 miliard, že?

Ať už tato pře dopadne jakkoli, zatím celým opatřením trpí hlavně Němci. Jen náklady za roční údržbu jachty se vyšplhaly už na 1,3 miliardy korun. Kromě toho loď stala terčem zlodějů, stejně jako přilehlé skladiště, do kterého byla přestěhována umělecká díla, která se na palubě našla. Jejich hodnota přitom činila 110 milionů korun, to vše je nyní odpovědnost Němců.

Je pravdou, že Usmanovův úspěch je v takto zpolitizované záležitosti značně nepravděpodobný, i prodlužování celého sporu ale vyjde Němce hodně draho. Do rozuzlení je stále třeba platit údržbu i posádku, pochopitelně penězi německých daňových poplatníků. A tušíme, že Usmanovův právní tým ještě nevyčerpal všechny možnosti, které může přinejmenším k prodlužování dosavadní pře použít.

Zdroj: Auto Evolution

Petr Prokopec