Zajímá nás ještě jako společnost 21. srpen 1968? S odstupem 55 let na něj hledíme tak, jako se lidé v roce 1973 dívali na vznik Československa. Nebo v roce 2000 na kapitulaci třetí říše. Je to cosi jako pro archeologa kultura zvoncovitých pohárů či pro geologa druhohory. Ale pozor.

I ten, kdo vnímá srpen 1968 už téměř prehistoricky, nemůže nevnímat ruskou invazi na Ukrajině trvající rok a půl. Zde ožívají věci, které jsme pokládali za mrtvé. Třeba Brežněvova doktrína omezené suverenity. Právě ta vedla před 55 lety k vojenské invazi do Československa. Nevedlo k invazi na Ukrajinu z 24. února 2022 totéž?

Brežněvova doktrína tvrdila, že je-li ohrožen socialismus jen v jedné zemi bloku, je to důvod k zásahu pro celý blok. S pádem komunismu jsme si říkali, že tato doktrína logicky padla. Až poslední rok a půl definitivně ukázal, že ne. Že chce-li stát Moskvou pokládaný za součást „ruského světa“ z této sféry vlivu uniknout, je to stále důvod k zásahu.

Až poslední rok a půl naplno vidíme, že Brežněvova doktrína nebyla ryze komunistická, spjatá se spasitelskou ideologií, ale imperiální. Chtěla uchovat sféru vlivu Moskvy jak v případě Československa v srpnu 1968, tak v případě Ukrajiny v únoru 2022.

Nemá velký smysl uvažovat, nakolik se v tom či onom liší Sovětský svaz a Rusko. Snaha udržet impérium a sféru vlivu Moskvy zůstává stejná.