Hrabánek, hvězda komedie Marečku, podejte mi pero!, o ženy nouzi neměl. Zavzpomínal i Krampol

Od smrti herce Vladimíra Hrabánka, kterého nejvíce proslavila postava Hory, spolupracovníka Jiřího Kroupy, v komedii Marečku, podejte mi pero! 21. srpna uplynulo 15 let. Jaký byl život nezapomenutelného umělce s nezaměnitelným hlasem? Cesta na herecké výsluní byla v jeho případě velmi trnitá.

„Hrdobec je brouk, kterej si před sebou valí tu kuličku,“ radil Hrabánek ve své nejslavnější filmové roli, v komedii Marečku, podejte mi pero!, Jiřímu Sovákovi. Vladimír Hrabánek svůj herecký um nikdy nepřeceňoval a zůstával skromný. Sám o sobě tvrdil, že hraje jen „blbce“, nikdy ne intelektuály. Vyučil se frézařem v ČKD Sokolovo a v tomto závodě také nastoupil do svého prvního zaměstnání. Během učení se ale začal věnovat ochotnickému divadlu, které mu přirostlo k srdci.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jitka Molavcová se vdala! Jak probíhala její svatba s Alfredem Strejčkem, který je už šest let upoután na invalidní vozík?

Z technika v divadle filmovou hvězdou

Nezapomenutelnou stopu zanechal v Divadle Semafor. V konkurzu přitom neuspěl, Jiřímu Suchému a Jiřímu Šlitrovi se jako herec zpočátku příliš nepozdával. Nabídli mu ale práci v zázemí, kde začal pracovat jako rekvizitář a technik. Díky své dobrosrdečné povaze, a především smyslu pro humor, si brzy podmanil celý soubor. Postupem let v hierarchii povýšil a stal se inspicientem, asistentem režie, a nakonec i hercem. V Divadle Semafor strávil neuvěřitelných 39 sezon.

Uplatnil se i před kamerou. Zahrál si ve více než stovce filmů a řadě seriálů. „Vláďa byl bezvadnej kluk. Miloval humor. Nikdy nezkazil žádnou legraci. Svoji práci, ať už to byl inspicient, nebo technik v divadle, vykonával vždy naplno a skvěle. S lidmi to uměl. Dokázal si získat každého, ale zároveň si dokázal získat i respekt. Byl hrozně lidský. I Jan Werich o něm říkával, že každé divadlo musí mít svého Hrabánka. On pro divadlo prostě žil,“ prozradil redakci CNN Prima NEWS herec Jiří Krampol.

Humor si uchovával až do poslední chvíle

Přestože Vladimír Hrabánek nebyl žádný extra fešák, o ženy nouzi neměl. Jak upřímně přiznával ve své knize vzpomínek Sloužil jsem v Semaforu, využíval k tomu svoji slávu. „Na zájezdě jsme se ráno probudili a často jsme se ptali partnerky: ‚Jak ty se vlastně jmenuješ?‘ Ty holky velmi oceňovaly popularitu ... Protože věděly, že Karel Gott a Milan Drobný už někoho na pokoji mají, tak jsme dostali šanci i my. Těm fanynkám to v podstatě bylo jedno,“ líčil Hrabánek.

„Jemu se líbila všechna děvčata a ke každé přistupoval tak, jak mu to ta děvčata dovolovala. Uměl být velmi galantní. Když jsem si zlámala na jevišti nohu, tak on to byl, který mě hodil na rameno, na záda a odnesl mě do sanitky,“ prozradila o něm kolegyně z divadla Jitka Molavcová v televizním dokumentu o Vladimírovi Hrabánkovi. Jeho velkou neřestí byly cigarety. Kouřit přestal až deset let před svou smrtí. Nakonec však zemřel na rakovinu plic. Bylo mu 70 let. Jak o něm řekl jeho syn Vladimír, humor si uchovával do poslední chvíle. Hlásil, že milenka nesmí být starší pětadvaceti let a věci, které ho vzrušovaly, ho už na stará kolena spíše vyrušují.

Tagy: