21.srpen 1968

Jeden den se u sv. Václava objevila bedna na které byl, dle mne, nápis Na stranické legitimace. Bedna si rychle zaplnila. Jednoho dne náhle zmizela. Kdo a kam ji odvezl nevím. Ani co se  s legitimacemi stalo. Určitě by bylo zajímavé vědět kde bedna skončila. Taky by bylo zajímavé kdo ztrátu stranické legitimace nahlásil a zažádal o novou. Nebo kdo rychle nenápadně svou stranickou legitimace, než bedna zmizela, si vzal nazpět.

Jeden den jsem šel nahoru po Václaváku. Poblíž kina Blaník byl chumel lidí. V jeden okamžik se z chumlu protlačil šťastný kupec s fotografiemi od rozhlasu Pochopil jsem co se děje. Nějaký muž se snažil na události vydělat. Už si přesně nepamatuji kolik za ně chtěl. Ale bylo to hodně. Byl jsem znechucen. Mé znechucení vyřešil vysoký mohutný čtyřicátník, který šel okolo. Když  ze své výšky zjistil o co jde, rozhrnul chumel a jedním kopem nakopl kempinkový stolek, který s i s fotografiemi odletěl až na silnici. Dotyčný kšeftman zmizel. Nejspíš se přesunul jinam.

Po srpnu krysy vycítily příležitost. Po pár měsících začaly vylézat. Začaly se drát na místa vyhozených. Vyplatilo se jim celé Pražské jaro mlčet, případně podporovat lidi jako byl Bilak, Indra či Kapek. Začaly získávat lukrativní místa a jejich životní úroveň rapidně rostla. 

Jako varovný případ uvedu Štefana Babiše, který jako agent StB udával už v padesátých letech. Pak byl záhadně i s ženou v roce 1962 za strany vyhozen pro ztrátu stranické legitimace. Osobně této verzi moc nevěřím. Ale budiž. Ovšem v lednu 1969 mu byla za jeho podpůrné chování stranická legitimace vrácena. Hned ten rok získal lukrativní místo. Stal se zástupcem státu v organizaci GAAT v Ženevě.

Krysy měly pré. I dnes vylézají krysy. Cítí í svou šanci. Žádají peníze)r a hřejí se na výsluní své pětiminotvé slávě.