náhledy
Československo bylo významným producentem železničních lokomotiv. Nejprve parních a potom elektrických a motorových. Vyvrcholením československé konstrukce v oboru parních lokomotiv se stala řada 464.2, která patřila mezi naše nejmoderněji řešené parní lokomotivy. Na její sériovou výrobu však už nedošlo.
Autor: ČD Nostalgie
Celkem byly v Plzni v roce 1956 postaveny dvě lokomotivy řady 464.2, první dostala logicky číslo 464.201 a druhá 464.202.
Autor: Tomáš Frait, MF DNES
Zkoušky obou prototypů řady 464.2 u Československých státních drah dopadly na výtečnou, ale k sériové výrobě nakonec nedošlo. Podnik ČSD by byl sice pro, jenže kapacitní důvody výrobců už tomu nepřály. Plzeňská Škodovka, která řadu 464.2 vyvinula a i oba prototypy postavila, se usilovně věnovala náběhu výroby lokomotiv elektrické trakce. A pražská ČKD podobně bojovala s trakcí motorovou. Pro zavádění výroby nové řady parní lokomotivy už nebyla v Československu vhodná doba. Dokonce se uvažovalo o její sériové výrobě v Polsku, ale ani to se nerealizovalo.
Autor: ČD Nostalgie
Ve službě u ČSD tedy zůstaly alespoň oba prototypy řady 464.2. Jejich pravidelný provoz byl ukončen v roce 1974. Dvojka, která byla v lepší kondici, potom putovala do sbírek Národního technického muzea. Z jedničky, než byla sešrotována, se na nějaký ten rok stal ještě vytápěcí kotel.
Autor: Leoš Tomančák
Téměř všechny fotografie lokomotivy 464.202 v této galerii jsou z období dávno po skončení jejího pravidelného provozu, po kterém vstoupila do sbírek Národního technického muzea, a po rekonstrukci, která ji znovu uvedla do provozuschopného stavu. Pouze tato jediná fotografie je ještě z doby před rekonstrukcí, když byla lokomotiva v září 1981 angažována jako statický exponát na výstavě v Liberci konané u příležitosti ukončení parního provozu u ČSD.
Autor: Falk2, CC BY-SA 3.0
Přezdívku Rosnička získala tato lokomotiva na základě své zelené barvy. Dopadla tedy celkem dobře, taky se jí mohlo říkat okurka. Nebo dnes nedejbože cuketa!
Autor: Martin Bednařík, ČD Nostalgie
Parní lokomotiva řady 464.2 nebyla u ČSD jedinou s přezdívkou Rosnička. Říkalo se tak i malé třínápravové motorové lokomotivě řady T334.0. Na této fotografii se nám menší motorová Rosnička skrývá za větší Rosničkou parní, která se pro změnu snaží skrýt ve vlastní páře.
Autor: Martin Švancar, ČD Nostalgie
Rosnička byla lokomotivou rychlíkovou, původně projektovanou pro méně únosné tratě. Její nápravový tlak byl spíše decentnější, což vidíme i z Kryšpínova označení řady 464.2, kdy z třetí číslice, kterou je čtyřka, vypočteme nápravový tlak kolem 14 tun (jednoduše přičteme desítku). Podobně můžeme z druhé číslice spočítat i maximální povolenou rychlost z pohledu konstrukce lokomotivy 90 km/h, a to následujícím výpočtem: (6+3) × 10.
Autor: ČD Nostalgie
Lokomotiva má uspořádání pojezdu 2´D 2´, to znamená dva běhouny vpředu, dále čtyři spřažená dvojkolí a nakonec dva běhouny vzadu. A druhé spřažené dvojkolí je dvojkolím hnacím, na které se převádí výkon z parního stroje, k čemuž slouží ojnice.
Autor: Martin Švancar, ČD Nostalgie
Detailní pohled na jedno z kol hnacího dvojkolí parní Rosničky. Konkrétně pohled na kolo levé.
Autor: Tomáš Frait, MF DNES
Rosnička na nádraží v Kojetíně. A i když v Kojetíně (a dokonce ani v Hulíně) prý nejsou dívky jako ty z Chropyně, jak se nechal slyšet Tomi Paci, tak Rosnička tam byla nemlich ta samá, protože Kojetín a Chropyně jsou na stejné trati a hned vedle sebe.
Autor: Trainspotter LGs, CC BY-ND 2.0
A jedna zajímavost. Začátkem června 1961 vedly obě parní Rosničky v úseku Bratislava hl. st. - Marchegg zvláštní salónní vlak se sovětským vůdcem Chruščovem, který mířil do Vídně na setkání s americkým prezidentem Kennedym.
Autor: Tomáš Frait, MF DNES
Parní Rosnička se zapřaženou čtyřvozovou patrovou jednotkou východoněmecké provenience
Autor: ČD Nostalgie
Rosnička si užívá v noci s modrým Papouškem (vpravo) a Kafemlejnkem (vlevo).
Autor: ČD Nostalgie
A na závěr ještě fotografie pořízená jednou ve středu odpoledne...
Autor: ČD Nostalgie