Tam, kde se rodí cimbály. Nahlédli jsme pod pokličku jejich výroby v rodinné dílně. Poslechněte si speciál Apetýtu
Miroslav Holiš pokračuje ve výrobě cimbálů, se kterou na Valašsku začal jeho otec Vladimír. A tak jsme s Apetýtem zavítali do jeho dílny.
Tento hudební nástroj je znám už z doby 3000 př. n. l. Jeho současná výroba je náročná, nevzniká totiž sériově. V každé z několika dílen, které v České republice fungují, se rodí vždy originál. Za každým hudebním nástrojem stojí precizní rukodělná práce, která trvá stovky hodin.
Znalců cimbálu se u mikrofonu vystřídalo v Apetýtu několik: folklorní redaktor Jaroslav Kneisl, hráč a pedagog Marek Číp, folklorista Jura Krpec i oceňovaná mladá hráčka Gabriela Tannertová.
Jak se krok za krokem rodí cimbál? Jaké opravy nejčastěji potřebuje a jak dlouhá je jeho životnost? Kolik druhů úhozů se učí budoucí hráči? Kdy je nejlepší začít hrát na nástroj, který má multižánrové využití? Poslechněte si speciál Apetýtu, moderuje Jarka Vykoupilová.
Související
-
Hřeben, zubní kartáček i hřebík. Tím vším dokáže Michal Grombiřík rozeznít cimbál
„Jde o to najít zajímavý způsob používání předmětů, které člověk zná z běžného prostředí,“ říká cimbalista Grombiřík o rozšířených technikách hraní.
-
Fenomén cimbál
Jan Káčer pozve na vernisáž výstavy Fenomén cimbál ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.
-
V Americe jsem trochu za exota, směje se první český student hry na cimbál na univerzitě v USA
„Spousta lidí si myslí, že cimbál je ryze folklorní nástroj, ale není tomu tak. Na cimbál se dá zahrát cokoliv,“ říká mladý cimbalista Matěj Číp.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
