Dorota Barová - vynikající violoncellistka s opojným hlasem
Violoncello není už dávno nástrojem, který se objevuje pouze v klasické hudbě. K popularizaci tohoto nástroje velkým dílem přispěly dvě excelentní hudebnice. Jednou z nich je Tereza Kovalová a druhou Dorota Barová, o které byla řeč v pondělním Hudebním přístavu.
Dorota Barová pochází z Třince, kde se narodila 22. srpna. Vystudovala Ostravskou konzervatoř a velmi záhy začala psát autorskou hudbu v duu Tara Fuki. Tato kapela složená ze dvou zpívajících violoncellistek se stala jednou z nejoriginálnějších a nejlepších na poli nezávislé hudby, která hledá krásu a vyhýbá se klišovitým postupům.
Mezi tuzemskými violoncellistkami patří Dorota k naprostým úkazům. Není jen vynikající hráčka, ale má také podmanivý, smyslově opojný hlas, který se vyznačuje hloubkou, sytostí a širokým dechem. Natočila už dvě autorská alba, v obou případech nahrávky vzbudily nadšené reakce odborné kritiky i veřejnosti. Je členkou kapely Vertigo, zpívá v kapele Anety Langerové a našli bychom ji na mnoha dalších významným projektech.
Nejraději se pohybuje v žánrově svobodné hudbě, která má nejblíž k jazzu a písničce. Zveme vás k poslechu písně Sloncem jesteš, která je věnovaná jejímu synovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
