- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Konečně v bezpečí. Jenže čtyři dny ve volném oceánu byly noční můrou, kvůli žralokům, výhni, žízni i hladu. | foto: Getty Images
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Nejprve se pustili do mrtvých těl. „Potopili jsme se o půlnoci a první jsem uviděl ráno. Byli velcí,“ vzpomínal na úvodní setkání se žraločími monstry Loel Dean Cox, který jako devatenáctiletý na lodi USS Indianapolis sloužil. „Někteří měli, přísahám, k pěti metrům.“
Jenže když žraloci okusili mrtvoly, začali kroužit kolem živých. „Připluli a strčili do vás. Do mě takhle narazili několikrát, nikdy jste nevěděl, kdy vás napadnou,“ líčil bývalý námořník chvíle hrůzy.
Hltání slané vody znamenalo smrt, jazyk a rty otekly, dostavil se průjem, ještě víc dehydratace.
Připojte se ještě dnes a získejte: