Český svaz ochránců přírody (ČSOP) bude v Sedmihorských mokřadech v Českém ráji zkoumat vliv meliorace na hladinu podzemní vody. Testování potrvá tři roky. V tiskové zprávě o tom informoval iniciátor projektu Vojtěch Šťastný z místní organizace ČSOP Bukovina.

„Chceme zpracovat studii porovnávající vodní režim v revitalizované a nerevitalizované části mokřadu,“ uvedl Šťastný. Mokřady jsou u Sedmihorek při pravém břehu říčky Libuňky na dohled turisticky oblíbeného Hruboskalska. Toto území bylo v 60. až 90. letech minulého století v několika etapách masivně odvodňováno. Zhruba šest hektarů v západní části lokality je po revitalizaci, kterou ochránci přírody díky výkupům pozemků i vstřícnosti některých majitelů provedli v letech 2020 až 2021. Vyhloubili 14 tůní, přerušili skoro sedm kilometrů melioračních trubek a zahradili 770 metrů odvodňovacích kanálů.

Testování je podle Šťastného možné díky tomu, že ve východní části Sedmihorských mokřadů stále existují různé funkční formy odvodňování. „Díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia jsme mohli zakoupit a nechat na lokalitě nainstalovat sedm speciálních digitálních hladinoměrů – čtyři v revitalizované části mokřadu a tři v části zatím nerevitalizované,“ uvedl Šťastný.

Hladinoměry fungují ve zkušebním provozu, ostré měření začne od září a potrvá tři roky. „Budeme tak mít poměrně dlouhou sadu dat o hydrologické situaci na lokalitě, díky níž budeme moci porovnat, jak se liší v plochách, jejichž jediným rozdílem je, že na jedné funguje odvodnění, na druhé již ne. Přidáme-li k těmto datům informace o srážkách z meteostanice ČHMÚ v Turnově, z vrtů na měření podzemní vody ČHMÚ ve Valdštejnsku a v Sedmihorkách a ze stanice ČHMÚ na měření průtoku vody na toku Libuňky v Sedmihorkách, získáme tak podrobné informace i o tom, jak revitalizované a nerevitalizované území reaguje na různé výkyvy srážek, potažmo obecně hydrologickou situaci v širším okolí,“ dodal Šťastný.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto