Soudům docházejí peníze, nemají na znalce ani tlumočníky. Resort rozpočty řeší

Soudy například přestaly vyplácet odměny obhájcům ex offo, tedy právníkům přiřazeným klientům soudem. „Naše kancelář se věnuje případům ex offo zhruba dvakrát ročně. V Praze je to specifické, protože na seznamů advokátů ex offo je nás hodně, ale právě to živí kolegy v menších okresech, kde jsou přiřazováni k případům mnohem častěji. Nám se nestalo, že by nás nevyplatili, ale vím, že kolegům z menších okresů se to stalo a finančně je to ohrožuje,“ řekl advokát Petr Němec.

Soudy nyní začaly upozorňovat, že jim dochází peníze nejen na vyplácení obhájců ex offo, ale především na mandatorní výdaje. Například brněnský Krajský soud a okresní soudy v jeho působnosti mají podle jeho mluvčí Kláry Belkovové téměř spotřebované rozpočty.

Fiala bilancoval s Blažkem stav justice. Dlouhé tresty potřebují změnu, míní

„Přestávají vyplácet odměny advokátům, znalcům a tlumočníkům. Některé soudy již platby pozastavily, aby zajistily běžný provoz soudů. Prioritou jsou zálohy na energie, služby vyplývající ze smluvních vztahů, např, revize elektro a jiných vyhrazených technických zařízení, jako jsou výtahy, kdy hrozí, že by provozem těchto zařízení mohlo dojít k haváriím a vzniku škod,“ sdělila Belkovová.

Nedostatečný rozpočet pro letošní rok potvrdila i zastupující mluvčí Městského soudu v Praze Štěpánka Tykalová. Pod ten také spadají Obvodní soudy pro Prahu 1 až 10, kterým Městský soud přeposílá peníze. „Lze doufat, že rozpočet bude v nejbližší době navýšen tak, aby soud nemusel začít dlužit na platbách za mandatorní výdaje,“ podotkla Tykalová.

Peníze nedostanou i dlouhé měsíce

Podle předsedy pražského Krajského soudu Ljubomíra Drápala docházejí peníze i na platy samotných soudců. „Na září je ještě budeme mít, ale dál už nevím. Musíme čekat, jak to vyřeší ministerstvo financí,“ řekl Hospodářským novinám Drápal.

Advokáti, ale i znalci či tlumočníci se nyní začaly obracet na své komory, aby začaly problém s nevyplácením odměn řešit. A to i přesto, že například tlumočníkům a soudním překladatelům mají podle zákona soudy rozhodnout o odměně do 30 dní od doručení vyúčtování a po rozhodnutí ji uhradit nejpozději do 15 dní.

Podle místopředsedy představenstva Komory soudních tlumočníků a soudních překladatelů Pavla Mašaráka se ale toto ustanovení často porušuje, soudy přiznávají tlumočníkům odměny pozdě a k jejich vyplacení dojde až po několika měsících.

„Slyšeli jsme ale i o kolezích, kteří nemají odměnu uhrazenou několik let. Netýká se to jen odměn, ale i náhrad hotových výdajů, tedy jsou pozdě propláceny i peníze, které vynaložili z vlastní kapsy na provedení úkonu pro soud. Typicky se jedná například o poštovné,“ podotkl Mašarák.

Nedostatek peněz na tlumočnické služby Mašarák zdůvodňuje znásobením odměn, které letos poskočily z 300 až 450 korun na 750 korun na hodinu. Znalcům se zvýšily ze 450 korun na hodinu až na 1 000 korun. Podle předsedy představenstva ale ministerstvo spravedlnosti tvrdilo, že rozpočtově je znásobení odměn zajištěno.

Soudním znalcům chce stát zvýšit odměny na dvojnásobek. Přidá i tlumočníkům

„Tlumočník se může obrátit na předsedu soudu se stížností, pokud ale soud už nemá v příslušné rozpočtové kapitole prostředky, dostane zřejmě jen zdvořilou odpověď a bude muset psát urgence a čekat, dokud soud nezaplatí. Obecně je potřeba, aby stát vynakládal na justici jako celek více peněz,“ podotkl Mašarák.

Advokáti se obracejí na Ústavní soud

Tlumočnická komora hodlá nedostatek peněz s resortem spravedlnosti řešit. Stejně jako Česká advokátní komora (ČAK), na kterou se nyní obracejí advokáti, kterým nebyly vyplaceny odměny za případy ex offo.

Podle místopředsedkyně představenstva ČAK Moniky Novotné navíc odměny advokátům často bývají krácené, nejsou jim například přiznány odměny za všechny porady s klienty. „Advokáti se pak musí obrátit třeba až na Ústavní soud. Druhým problémem je prodlení s úhradou přiznané odměny, kdy soudy samy avizují, že finanční prostředky nemají,“ přiblížila Novotná.

Ministerstvo spravedlnosti se podle mluvčí resortu Marcely Nevšímalové situaci věnuje. „Nedostatečnosti rozpočtu mandatorních výdajů jsou aktuálně řešeny. Na platy soudců má kapitola rozpočtově pokryté výdaje, které budou uskutečněny do konce roku,“ uvedla Nevšímalová.

Soudy přitom pracují se stejnými rozpočty jako loni a to i přesto, že inflace i ceny energií a dalších služeb vzrostly. Zvýšení rozpočtů soudů schvaluje ministerstvo financí na žádost resortu spravedlnosti.

Stát sužuje nedostatek soudních znalců. Plánuje obor zatraktivnit

„Ministerstvo spravedlnosti se na nás s žádostí o řešení provozních výdajů soudů neobrátilo. Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení materiál Úprava rozpočtu výdajů kapitoly Ministerstva spravedlnosti. V tomto materiálu nepožaduje navýšit výdaje na provoz soudů, ale zvýšit výdaje na výplatu odměn exekutorům na zastavování bagatelních exekucí, bezvýsledných exekucí, na odměny advokátům ex-offo, tlumočníkům, soudním znalců a podobně,“ uvedl mluvčí resortu financí Stefan Fous.

Dodal, že momentálně ministerstvo spravedlnosti zmíněný materiál přepracovává před opětovným předložením k vypořádání připomínek. „Nadále platí, že ministerstvo financí bude moci komentovat až konečnou verzi materiálu po jejím schválení vládou,“ podotkl Fous.

Advokátní tarif se nezvýšil 17 let

Podle Novotné by ideálním řešením situace bylo, aby odměny advokátům ex offo sice přiznával soud, ale hradilo je ministerstvo spravedlnosti. „Podobně, jako je to s proplácením odměn za bezplatnou právní pomoc. Tak by soudy věděly, s jakým rozpočtem hospodaří, i to, že advokáti ex offo pro ně nepředstavují žádnou finanční zátěž,“ přiblížila Novotná.

Dodala, že zároveň pro právníky, kteří jsou přiřazováni ke klientům soudem, je problém i výše finanční odměny. S ní má potíž i Petr Němec, jehož právní kancelář se ex offo případům věnuje především proto, aby na nich proškolila koncipienty.

I přestože je podobné případy nejsou přidělovány tak často, chtějí s nimi skončit. Především kvůli tomu, že jsou málo placené. Na rozdíl od odměn znalců či tlumočníků se totiž advokátní tarif, který stanovuje výši plateb v případech ex offo, nezměnil od roku 2006.

Podle Němce je práce s přiřazenými klienty velmi často složitá, protože jsou nároční a mají nižší vzdělání. „I přesto, že jsou třeba zločinci, mělo by se jim dostat kvalitního právního zastoupení, aby soudy s nimi mohly být označeny za spravedlivé. Jenže pokud za zastupování nejsou advokáti adekvátně zaplaceni, nevyplatí se jim posílat koncipienta na výslechy, nevedou řádnou obhajobu, je lepší se na to vykašlat, když se jim nemůžeme věnovat sto procent,“ podotkl Němec.

Tarif navíc také upravuje i výši náhrady nákladů řízení, kterou soud přiznává úspěšnému účastníkovi v civilním sporu. „Klientům pak přiznaná částka nepokryje skutečné náklady na advokáta. Už teď odmítáme klienty, kteří se soudí o menší částky, třeba kolem 30 tisíc, i kdybychom věděli, že ve sporu budeme úspěšní. Klient totiž na něm stejně bude tratit,“ podotkl Němec.

ČAK se s ministerstvem spravedlnosti úpravu advokátního tarifu vyjednat. „Od roku 2006 přesáhla souhrnná inflace již 60 procent. Pokud nedojde k urychlené valorizaci, hrozí, že budou advokáti odmítat ustanovování ex offo, nebo budou z advokacie odcházet. Tím se bude zhoršovat dostupnost právních služeb pro běžné občany,“ řekla Novotná.

Právník „zadarmo“ vyjde na půl miliardy. Státu se nedaří vymáhat náklady

Ministerstvo spravedlnosti zvýšení tarifu advokátům navrhlo vyhláškou, ta se ale nepodařila zatím prosadit. Právě resort financí se proti návrhu ohradil, protože by náklady na advokáty vzrostly z 588 milionů korun, které ministerstvo spravedlnosti vyplatilo na odměnách loni, o 590 milionů.

„Diskutujeme nad tím. Nepovedlo se nám prosadit náš návrh, ale nyní jsme vytvořili pracovní skupinu se zástupci justice a České advokátní komory a připravujeme nové znění,“ řekl náměstek Antonín Stanislav.

Podle něj že zvýšení zřejmě nebude takové, jaké resort původně chtěl. Stanislav ale podotkl, že by nový advokátní tarif mohl stihnout vejít v platnost od roku 2024.