Situace deváťáků z letošního populačně silného ročníku je nepříjemná. Řada nadaných dětí se prakticky přes noc musela rozloučit se svými plány a přijmout fakt, že minimálně rok budou chodit někam, kde to prostě přežijí.
Studium neatraktivního oboru přesto nemusí být jedinou možností. Projekt Smysluplný rok, jehož těžiště je v intenzivní výuce angličtiny, si klade za cíl podpořit kariérní záměry a sebedůvěru teenagerů formou programu, který jim zajistí jistotu u přijímaček na zvolenou školu a současně je naučí plynule anglicky. Tématu se dnes věnovala Jana Kabátová z teatime.cz, která o tom aktuálně informovala náš magazín.
„Když se v květnu na naši školu začali obracet zoufalí rodiče nepřijatých deváťáků s dotazy, zda plánujeme otevřít program pro děti, které se nedostaly na vybranou školu, bylo mi jasné, že bych na jejich místě uvažovala stejně. Učňák proti vůli dítěte bych nepovažovala za alternativu. Hledala bych způsob, jak ze situace udělat spíše výhodu a jak čas do dalších přijímaček strávit smysluplně,“ říká Jana Kabátová, ředitelka jazykové školy TeaTime a zakladatelka programu Smysluplný rok.
Výsledné řešení, které reaguje na komplikovanou situaci mnoha absolventů ZŠ, nabízí intenzivní výuku angličtiny s rodilými mluvčími v kombinaci se systematickou přípravou k přijímačkám. Se třemi hodinami angličtiny denně mohou studenti za rok získat cambridgeský certifikát, ale především se naučí mluvit a rozumět anglicky. Získají tak mimořádný vklad do života i dalšího studia a také v tomto ohledu výrazně předběhnou své vrstevníky.
V uplynulém školním roce řada rodičů podcenila přípravu na CERMAT testy, která je, s ohledem na jejich náročnost, při současné konkurenci u přijímaček nezbytná. Program Smysluplný rok rodičům šetří starosti a náklady spojené s přípravnými kurzy. Jeho podstatnou součástí je hodina češtiny a hodina matematiky denně, které studentům poskytnou dostatek času na systematickou přípravu, zažitou rutinu, a tedy i nezbytnou jistotu u přijímaček.
Z pohledu kvality výuky a atmosféry v kolektivu jsou důležité i malé třídy do patnácti míst, které umožňují interaktivní výuku s osobním přístupem a tolik potřebným doučováním konkrétních znalostí a dovedností.
Pryč s depresemi
Nový studijní program má zabránit tomu, aby děti pod tlakem situace skončily na školách, které jsou daleko od jejich původní volby a o nichž doteď vůbec neuvažovaly. Někdy se tak rozhodovali žáci sami, jindy to byla spíš iniciativa rodičů. V obou případech šlo ale především o to ukončit náročné období nejistoty, kam od září nastoupí.
„Osobně považuji toto řešení za velmi špatné – tedy pokud se opravdu jedná o zapsání na školu nebo obor, kam žák vůbec nechce, nemá pro něj vlohy nebo je naopak výrazně v rozporu s jeho schopnostmi. Rodiče by v tomto momentu měli být svým dětem oporou a ujistit je, že nepřijetí na vybranou školu neznamená žádné fatální selhání ani konec světa. A že se situace dá řešit,“ říká Pavla Lopatková z projektu Kam po devítce.
Umístění na nechtěnou školu místo sázky na budoucnost obnáší rizika. Nepřekvapuje, že se u dětí, které ze dne na den přišly o své plány, následně začaly objevovat pocity selhání, frustrace a ztráty sebevědomí vedoucí k depresím.
Nepřijetí na zvolenou školu přitom může mít jednoduchou příčinu v podcenění přípravy na přijímací zkoušky, jak tomu bylo i v případě syna Lucie Š. Její reakce ovšem vystihuje zcela odlišné uvažování části rodičů.
„To, že se náš syn nedostal na uměleckou školu ani na vteřinu nezměnilo naše rozhodnutí podporovat ho v jeho plánech a snech do budoucna,“ říká matka, která svého syna přihlásila do ročního programu Smysluplný rok v centru H55 v Praze-Hloubětíně.
„Poslat syna na učební obor, který nijak nesouvisí s uměleckou tvorbou, pro nás nebylo alternativou. Naopak využít rok k tomu, aby se zdokonalil v angličtině, nám přijde jako skvělá příležitost a on se na to moc těší,“ dodává Lucie Š.
Pracák není stigma
Pavla Lopatková, kariérní poradkyně a autorka přednášek pro žáky ZŠ s názvem „Představ si svůj budoucí život“, má pro deváťáky hned několik řešení. Na prvním místě zmiňuje studium cizího jazyka, které podle ní nemusí probíhat jen v Česku, a přidává i další varianty.
„Ten rok se dá využít i k získání nějakých praktických dovedností na brigádě, pomocí v rodinné firmě, dobrovolnickou činností. Možností je více. Důležitá je také intenzivní příprava na přijímací zkoušky v dalším školním roce. Žák je ale ve všech těchto případech povinen si platit povinné odvody, což lze vyřešit například přihlášením do evidence na úřadu práce,“ uvádí Pavla Lopatková.
Registrace by sice některými mohla být vnímaná jako určité stigma, ovšem bezprecedentní stav nedostatku adekvátních studijních míst nijak nevypovídá o žácích ani o jejich rodičích, ale jde spíše na vrub zřizovatelů škol. Přihlášení na úřadu práce pomůže vyhnout se platbě zdravotního pojištění a ze strany rodičů se tudíž zdá být legitimním řešením.
