Prašná brána se původně jmenovala Nová. Podle čeho dostala název?
Staré město pražské bylo ve 13. století opevněno hradbami, které stály v místech dnešní Revoluční třídy, ulice Na Příkopě a Národní třídy. Dodnes nám jejich polohu připomíná Prašná brána, která stojí v místě jednoho z průchodů těmito hradbami.
Základní kámen jedné z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy položil v roce 1475 král Vladislav Jagellonský, který tehdy bydlel jako poslední český král v Králově dvoře při Celetné ulici.
Bránu, kterou do města vcházely korunovační průvody českých králů, zbudoval stavitel, sochař a kameník Matěj Rejsek. Jak praví dobové tisky: „uměl zručně v kameni řezby dělat, aniž by se řemeslu kamenickému kdy učil“, a stavba věže mu byla svěřena, „neb jest byl k tomu dílu velmi vtipný a myslivý“.
Rejsek na věži pracoval 13 let, ale než svou práci dokončil, král Vladislav Jagellonský se svým dvorem přesídlil na Pražský hrad. Takže věž, jíž se tehdy říkalo Nová, ztratila svůj význam.
Současný název Prašná dostala podle toho, že v ní na počátku 18. století bývalo skladiště střelného prachu. Dnešní podobu získala v letech 1875–86, kdy byla restaurována a dostavěna v pseudogotickém stylu architektem Josefem Mockerem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
