Prakticky každý déšť vyhlížejí s nadějí, že se po něm konečně urodí. Letos ale měli houbaři na jihu Čech většinou smůlu, protože vody z nebe až tolik nespadlo. A pokud ano, následovaly dny se spalujícím vedrem bez srážek, což nástup růstu hub vždy ukončilo.

„Houby skutečně zatím téměř vůbec nerostly, může za to hlavně sucho. Podhoubí takové počasí snáší velmi špatně. Tak slabou úrodu jsme za poslední roky nezaznamenali. Dostávaly se ke mně zprávy, že nebyly ani v Novohradských horách, kam jezdím v dobách, kdy nikde nic není. Špatné to je také směrem k Vysočině, kde se místy nedá najít ani prašivka,“ popisuje třeboňská mykoložka Libuše Kotilová.

Podle ní se letos houby objevily pouze na stinných místech, zpravidla poblíž vodních ploch. Na hrázi rybníků v okolí Třeboně tak bylo možné sem tam najít hřiby dubové, občas nějakého křemenáče či hřiba kováře. „Z běžných hub se tedy něco ukázalo, ale bylo to jen na velmi krátkou dobu. Třeba lišky nerostly téměř vůbec,“ podotýká Kotilová.

Pokud už se v lesích v srpnu někde objevily houby, zpravidla to byly muchomůrky růžovky, lidově masáci. „Houbaři je mohli nacházet ale jen na začátku měsíce, protože pak přišla další vlna veder bez deště. Za takové situace ani těch masáků nebylo příliš. Co se týče například holubinek, ty nebyly prakticky žádné. Jejich doba ale přijde s nástupem podzimu,“ vysvětluje Kotilová a dodává, že letos už mohou houbaři doufat pouze ve slušnou podzimní sezonu.

Žádné žně se tentokrát nekonaly ani na Šumavě, která bývá jinak zárukou poměrně slušných houbařských úlovků. Ty se tam letos poprvé ve větší míře objevily teprve před dvěma týdny.

„Jenže houby byly většinou hodně červivé. Očekáváme, že hlavní sezona začne teď po víkendu, kdy se má po deštích citelně oteplit,“ říká vedoucí oddělení Stráže přírody národního parku a CHKO Šumava Vít Chlada.

Podobné zlepšení očekává i Kotilová, podle níž by se v lesích mohly začít objevovat i druhy hub typické spíše pro podzim. „Ty už totiž nejsou závislé na vysokých teplotách. Důležité je podhoubí, které potřebuje dostatečnou vláhu a teplotu. To teď bohužel hodně vysychalo, ale i při velkých vedrech přežívá. V příštích dnech se ukáže, jestli to zvládlo,“ doplňuje.

Houbaři musí koukat, kde parkují

Zároveň Kotilová varuje, že s lepšícími se podmínkami se budou houbaři setkávat častěji i s jedovatými druhy. Největším strašákem je muchomůrka zelená, která se dá zaměnit za některé druhy žampionů.

„Jedna plodnice dokáže zabít dva dospělé. Častá bývá také muchomůrka tygrovaná, po jejímž požití skončí lidé v nemocnici s výplachem žaludku. U ní je nebezpečné, že si ji lidé mohou splést s masákem,“ upozorňuje mykoložka.

Na příliv houbařů se připravují i v šumavských lesích. Strážci ale zároveň apelují na návštěvníky, aby si dávali pozor na to, kde parkují. „Máme k tomu vyhrazená místa. Často se na území parku stává, že lidé nechají auto u lesní cesty, kde mohou dostat pokutu. Když je strážce přistihne ještě u auta, tak je upozorní na to, že tam nemají co dělat, a obejde se to i bez pokuty, pokud je vstřícnost na obou stranách,“ varuje Chlada.

Častokrát také strážci pokutují ty, kteří chodí sbírat houby nebo lesní plody do klidových území, kde nemají co dělat. „Máme celkem 24 strážců, takže v letních měsících je těžké to uhlídat. Teď ale turistická sezona pomalu končí a naši kolegové budou mít čas se věnovat i kontrole těchto míst. Většinu z těch, kde lidé nechávají auta, už velmi dobře známe,“ podotýká Chlada.

Pokud by přece jen neměl některý z houbařů v lesích štěstí a chtěl by se potěšit pohledem na domácí druhy hub, bude moci navštívit od 9. září týdenní výstavu na třeboňském zámku. Na přelomu září a října pořádá podobnou akci také Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, kde funguje i mykologická poradna.