Čekají nás další energetické krize, varují experti. Úsporám v bytových domech často brání nezájem vlastníků

Průměrná česká domácnost podle propočtů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v červnu 2023 zaplatila za energie o 62 procent víc než před dvěma lety. Nárůst cen tenkrát vyvolal bankrot společnosti Bohemia Energy, později trh začala ovlivňovat válka na Ukrajině. 

„Energetická krize, která tady proběhla a probíhá, určitě nebyla poslední a je potřeba počítat s budoucností, kdy ceny energií budou někde jinde, než jsou nyní,“ míní Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, instituce, jejímž prostřednictvím stát dotuje energeticky úsporné bydlení v Česku.

Energetická chudoba

Už před raketovým růstem cen energií v roce 2021 účty za ně představovaly pro mnohé obyvatele Česka problém. Stav, kdy lidé platí za energie nepřiměřeně vysokou částku v poměru k výši příjmů, popisují odborníci jako energetickou chudobu.

„Už před krizí z loňského roku bylo devět procent obyvatel České republiky, kteří trpěli energetickou chudobou,“ upozorňuje expert na energetiku z Hnutí DUHA Ondřej Pašek. „Mezi nejohroženějšími skupinami jsou osaměle žijící senioři, zejména seniorky, a také samoživitelky nebo nízkopříjmové rodiny s dětmi.“

Čtěte také

Energie zlevňují. Cenu ale zřejmě vrátí zpět „na strop“ vyšší poplatky

Stát, respektive ministerstvo životního prostředí, právě na nízkopříjmové skupiny zaměřil dotační program Nová zelená úsporám Light. Ten má pomáhat zavádět energetické úspory i domácnostem bez finanční rezervy.

„Dotace je stoprocentní, ale limit poskytnuté částky je stanoven na 150 tisíc. Proto není možné dosáhnout zásadního zlepšení energetické účinnosti bydlení,“ míní Jan Klusáček z Platformy pro sociální bydlení. Tento typ podpory ale podle něj může posloužit k dílčím rekonstrukcím v domě, třeba k výměně oken.

Program Nová zelená úsporám z pohledu Jana Klusáčka můžou využít spíš ti, kdo už úsporu mají. Nízkopříjmovým domácnostem podle něj může pomoci spíš projekt Oprav dům po babičce, protože kombinuje možnost získat předem až milion korun na opravy domu se zvýhodněným úvěrem od stavební spořitelny.

Úspory i klima

Dotace, s nimiž přichází český stát a chce s jejich pomocí příspět k větší energetické úspornosti budov, navíc přispívají k ochraně klimatu.

„Každý členský stát EU má své cíle, ke kterým se zavázal, a využívá buď obdobné, nebo upravené finanční či jiné motivační nástroje na to, aby se podíl obnovitelných zdrojů energie naplnil,“ upozorňuje Jaroslav Klusák, ředitel Pražského společenství obnovitelné energie, které pomáhá se zaváděním fotovoltaiky a komunitní energetiky v hlavním městě. 

Zatímco přímořské státy mohou téměř neomezeně využívat vodní a větrné elektrárny, Česká republika je při využívání obnovitelných zdrojů limitovaná. Úřady ale hlásí velký zájem o fotovoltaiku a s ní spojené dotační programy, Státní fond pro ochranu životního prostředí registruje za poslední rok a půl přes 117 tisíc těchto žádostí. Oblíbené je i zateplování domů.

Čtěte také

Fotovoltaiku na střechu? Počítejte a počkejte na lepší ceny, o nic nepřijdete, radí energetik

„Co se týče zateplování, tak informovanost je poměrně dobrá, ale vázne to na jiných bariérách v bytových domech, a to jsou dohody vlastníků ve společenstvích,“ upozorňuje Ondřej Pašek.

Překážkami v zavádění komunitní energetiky můžou být lidé, kteří si kupují byty jako investici, ale nejeví zájem o údržbu nebo domluvu s ostatními vlastníky, ale také třeba ochranná památková pásma, která omezují možnosti zásahů do budovy. 

Stát také zvažuje možnosti, jak přimět k energeticky úsporným řešením vlastníky nájemních bytových domů. Petr Valdmann v té souvislosti poukazuje na obchod s energetickou chudobou, kdy často veškeré náklady hradí nájemci.

„Tady je to třeba regulovat změnou legislativy, nastavením vyhlášek,“ míní Valdmann. Ve vyhlášce je totiž možné definovat, jakou má mít pronajatý prostor energetickou účinnost. 

Crowdfundingová kampaň

Aktuálním trendem v Česku je zakládání energetických společenství a sdílení elektřiny z vlastní produkce. Teprve se tu zavádí potřebná legislativa, inspirovat se ale můžou zájemci v dalších evropských zemích, kde se konceptu daří. „V Evropě je asi sedm tisíc energetických společenství,“ uvádí Ondřej Pašek.

Čtěte také

Národní energetická soběstačnost je chiméra. Jen společný evropský postup umožní maximalizovat potenciál obnovitelných zdrojů, tvrdí analytik Patočka z organizace Re-set

„Kdybych měl jmenovat pár úspěšných modelů, tak je vidíme třeba v chorvatském Križevci. Tam je instalace fotovoltaiky na městské budově, pro kterou místní energetické společenství udělalo crowdfundingovou kampaň, lidé půjčili menší částky, ty se zainvestovaly a postupně se jim vklady vrací,“ vysvětluje Pašek.

Něco podobného funguje například i ve Británii, Rakousku nebo Belgii. Pozadu ale nezůstávají ani některé radnice v Česku. S podobnými principy přichází Frenštát pod Radhoštěm, středočeská obec Soběhrdy, ale i hlavní město Praha. Velikost města přitom podle Paška nehraje roli, důležitá je ochota zastupitelstva vytvářet spolehlivé koncepce do budoucna.

„Jsou obce, které jsou napřed, a ty ostatní samozřejmě vidí, že se dějí velké změny. Připravuje se nový zákon, zlevňují investice do obnovitelných zdrojů, zdražuje energie, takže se také dívají, jak využít třeba velké plochy střech, které mají na obecních budovách, školách nebo na sportovních stadionech,“ popisuje energetický expert hnutí Duha.

Celou debatu o obnovitelných zdrojích, energetických společenstvích a udržitelném bydlení si můžete poslechnout v audiozáznamu pořadu Souvislosti Plus.