Čekají nás další energetické krize, varují experti. Je čas najít úsporná řešení a bydlet udržitelně
Spolu s rostoucími cenami za energie roste i zájem o úsporná řešení a udržitelné zdroje energie. Mezi trendy v této oblasti patří koncept energetického společenství, který umožní sdílet energii mezi drobnými výrobci navzájem. O dalších možnostech úspor a dotačních programů diskutovali v Souvislostech Plus Petr Valdman, Ondřej Pašek, Jan Klusáček a Jaroslav Klusák.
Podle propočtu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zaplatila za energie průměrná česká domácnost v červnu o 62 procent víc než před dvěma lety. Za nárůst cen mohl nejprve bankrot společnosti Bohemia Energy a následně válka na Ukrajině. S uklidněním situace přitom nelze počítat.
„Energetická krize, která tady proběhla a probíhá, určitě nebyla poslední a je potřeba počítat s budoucností, kdy ceny energií budou někde jinde, než jsou nyní,“ varuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Energetická chudoba
Už před zdražením přitom ceny za energie představovaly pro mnohé obyvatele problém. V těchto případech se jedná o takzvanou energetickou chudobu, což je stav, kdy lidé platí za energie nepřiměřeně vysokou částku vzhledem k výši svých příjmů.
„Už před tou krizí loňského roku bylo devět procent obyvatel České republiky, kteří trpěli energetickou chudobou,“ popisuje expert na energetiku z Hnutí DUHA Ondřej Pašek. „Mezi těmi nejohroženějšími skupinami jsou osaměle žijící senioři, zejména seniorky, a také samoživitelky nebo nízkopříjmové rodiny s dětmi.“
Manažer Centropolu: Ceny energií bych si na tři roky dopředu nefixoval. Neviděl jsem to ani v Německu
Číst článek
Právě na ně je cílený dotační program Nová zelená úsporám light, která pomáhá lidem zavádět energetické úspory i bez finanční rezervy.
„Dotace je stoprocentní, ale je zde limit poskytnuté částky stanovený na 150 tisíc. Proto není možné dosáhnout zásadního zlepšení energetické účinnosti bydlení,“ říká Jan Klusáček z Platformy pro sociální bydlení.
Za peníze z grantu lze nicméně vyměnit okna, zateplit dům nebo pořídit fotovoltaický systém na ohřev vody. Právě pro komplexní pokrytí nákladů bývá často využíván seniory.
Dalšími dotačními programy, které bývají často využívány, jsou Nová zelená úsporám nebo třeba Oprav dům po babičce, které sice vyžadují spoluúčast, zato přináší možnost důkladnějších rekonstrukcí, neboť se na ně nevztahují tak přísné finanční limity.
Ekonomická motivace i ochrana klimatu
Všechna zlepšení energetické úspornosti navíc přispívají i ochraně klimatu. „Každý členský stát EU má své cíle, ke kterým se zavázal, a využívá buď obdobné, nebo upravené finanční či jiné motivační nástroje na to, aby se podíl obnovitelných zdrojů energie naplnil,“ říká Jaroslav Klusák, ředitel Pražského společenství obnovitelné energie.
Zatímco přímořské státy mohou využívat vodní a větrné elektrárny neomezeně, Česká republika je se svými obnovitelnými zdroji limitovaná geograficky. V poslední době naše úřady nicméně zaznamenaly větší zájem o fotovoltaiku a s ní spojené dotační programy, Státní fond pro ochranu životního prostředí registruje za poslední rok a půl přes 117 tisíc těchto žádostí.
Energie zlevňují. Další poplatky ale mohou konečnou cenu na složenkách vrátit zpátky ‚ke stropu‘
Číst článek
Oblíbené je i zateplování domů. „Co se týče zateplování, tak informovanost je poměrně dobrá, ale vázne to na jiných bariérách v bytových domech a to jsou dohody vlastníků ve společenstvích,“ poukazuje na problém Pašek.
Dalšími překážkami mohou být ochranná památková pásma, která omezují možnosti zásahů do budovy, nebo třeba cizinci, kteří si kupují byty jako investici, ale nevykazují zájem o údržbu nebo domluvu s ostatními vlastníky.
Energetická společenství jako plán do budoucna
Jedním z populárních trendů je i zakládání energetických společenství a sdílení elektřiny z vlastní produkce. U nás pro jeho plné uplatnění zatím chybí patřičná legislativa, nicméně v jiných evropských zemích se konceptu sdílení daří. „V Evropě je asi sedm tisíc energetických společenství,“ uvádí Pašek.
„Když bych měl jmenovat pár úspěšných modelů, tak je vidíme třeba v chorvatském Križevci. Tam je instalace fotovoltaiky na městské budově, pro kterou místní energetické společenství udělalo crowdfundingovou kampaň, lidé půjčili menší částky, ty se zainvestovaly a postupně se jim vklady vrací,“ dodává Pašek.
Odkupem zásobníků získáme jistotu, míní dodavatel energií. ‚Stát ale neumí podnikat,‘ nesouhlasí ekonom
Číst článek
Podobné modely fungují například i v Edinburghu, Rakousku nebo Belgii. Pozadu ale nejsou ani česká města.
„Jsou obce, které jsou napřed, a ty ostatní samozřejmě vidí, že se dějí velké změny. Připravuje se nový zákon, zlevňují investice do obnovitelných zdrojů, zdražuje energie, takže se také dívají, jak využít třeba velké plochy střech, které mají na obecních budovách, na školách nebo na sportovních stadionech,“ chválí regionální iniciativy Pašek.
Mezi aktivní vyzdvihuje Soběhrdy, Frenštát pod Radhoštěm nebo Prahu. Velikost města přitom podle něj nehraje roli, důležitá je ochota zastupitelstva vytvářet spolehlivé koncepce do budoucna.
Více o obnovitelných zdrojích, energetických společenstvích a udržitelném bydlení si můžete poslechnout v záznamu pořadu Souvislosti Plus.
