Módní retrorytmy

Meda Mládková, cílevědomá sběratelka českého umění (s vlastním vytříbeným stylem) dostála přání svého manžela a rekonstruovala pro jejich sbírky pražské Sovovy mlýny na Vltavě. Její zcela jasnou vizi o termínu otevření prodloužila o celý rok jen povodeň z roku 2002. A tak museum (Nadace Jana a Medy Mládkových) oslavilo kulaté dvacetiny až v roce 2023, jako připomínku v den jejího narození 8. září (1919 – 2022).

Především ženské návštěvnice plní výstavní plochy s názvem Paradox módy: Móda versus umění, které citlivě prezentují stovku modelů, zapůjčených z úžasné půlmilionové sbírky Alexandre Vassiliev Foundation (Litva). Při přípravě šlo o jasné cílení – na až revoluční proměnu módy šedesátých let, všeho kolem „postřižin“ sukní nad kolena, nových materiálů, nevídaných doplňků, střihů šatů i účesů. Tehdy už byla linka diorovsky oblé ženské postavy zapomenuta, legendární „malé černé“ Coco Chanel nahradily „nevinné malé bílé“. A ze šatníku parašutistů si návrháři zapůjčili střih overalů, který byl na míru střižený tehdejší etapě feminizace žen. Papírové i plastové šaty, blýskavé návrhy Španěla Paco Rabanna z kovových plíšků nebo sukňový kostým, který Coco Chanel dala za ladnou chůzi v něm primabaleríně Maje Plisecké. A také stříbřitý lurex na dlouhé róby jako předzvěst diskoéry. Mezi exponáty nechybí ani oddíl zvaný Meda, s tunikami, kabátky a opulentními koliery na krk. Jde pouze o představu modelů, které by zakladatelka s unikátním módním stylem ráda nosila. Mnohá módní díla jsou citlivě propojena na umělecká díla (Jiří Kolář, Vladislav Mirvald, Lubomír Přibyl nebo Adriena Šimotová).

Jsme dnes zaplaveni rychlou módou, kterou brzy odkládáme a nahrazujeme. Ale s obrovskou radostí se vracíme k vlně dynamické, hravé módy druhé poloviny minulého století, s bohatou vůní vzpomínek na její až revoluční kreativnost, praktičnost i nepraktičnost, především ale bezbřehou fantazii. Výstava, která zastaví a nadchne, je dobrý tip na hodinu volného času až do poloviny listopadu.