Česká policie zadržela Omarova na začátku letošního roku, a to na základě mezinárodního zatykače. Od té doby je ve vazbě.
Koncem května rozhodl Městský soud v Praze o možnosti vydat Omarova do USA, Gruzie či Kazachstánu. Přípustnost vydání do Spojených států odůvodnil soudce tím, že stíhání v zemi nemá politický charakter, Omarovi tam navíc nehrozí trest smrti. Spojené státy Omarova označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, tzv. vora v zakoně. Souhlas s jeho vydáním do USA podepsal Blažek 17. července.
Ministr Blažek podepsal souhlas s vydáním „vora v zakoně“ do USA |
„Ústavní stížnost pana Omarova proti rozhodnutí pana ministra byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2023, o čemž bylo ministerstvo spravedlnosti informováno dne 12. 9. 2023. O ústavní stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze dosud nebylo rozhodnuto. Aktuálně tedy není možné vydání osoby do USA realizovat,“ shrnul Řepka.
Vydání do cizího státu povoluje ministr spravedlnosti, může tak ale udělat pouze v případě, že soudy vydání pravomocně povolí. Názorem soudů se ministr řídit nemusí. Blažek už dříve uvedl, že vydání Omarova do USA, nikoliv Gruzie či Kazachstánu, považuje po zvážení všech okolností za správné rozhodnutí.
Soud připustil vydání vora v zakoně do ciziny. Rozhodne Vrchní soud a Blažek |
Omarova kauza se týká údajného spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Zatýkací rozkazy vydaly okresní soudy pro Jižní okrsek a Východní okrsek New Yorku.
První ze soudů podezírá osmatřicetiletého Omarova z trestných činů nájemná vražda, spiknutí za účelem spáchání nájemné vraždy a spiknutí za účelem praní špinavých peněz.
Druhý pak z vydírání a vyděračského spiknutí, z nebezpečného vyhrožování a z trestného činu „držení, manipulace se střelnou zbraní a pálení z ní během násilného trestného činu“.
Omarov používá několik dalších jmen, a to Araz Alijev Polad, Polad Quqa a Haci Quqa.
