Zajímá mě zjistit, co druhé přiměje, aby psali, říká Petr Matoušek

„Pokud se mi nějaká kniha propíše do hlavy tak, že už nejde vyndat, neváhám po jejích stopat čmuchat jako ohař,“ říká Petr Matoušek, který se čas od času vydává do dějiště svých oblíbených knih. „Krypty londýnských kostelů klíčových pro Petera Ackroyda a jeho rafinovaný román Hawskmoor jsem prochodil tak důkladně, až jsem byl cítit jako hrobník. Při průzkumu Země vod Grahama Swifta jsem se zmáčel víc než na Doylových baskervilských blatech. Anebo stojím na hrázi Dolanského rybníku na Českolipsku, přede mnou se zvedá tajuplný vrch Vlhošť. Krystalická inspirace rámovaná stromy do výjevu, který Miloše Urbana přiměl k nejhezčímu popisu původního českého venkova, jaký v našem století znám. Co víc potřebuju vědět o spodních proudech románu Hastrman?“