Nejvíce emisí produkují v Česku uhelné elektrárny, nahradit je má jádro i obnovitelné zdroje
Stále máme podle vědců šanci zabránit nejhorším dopadům ohřívající se planety a tím i příležitost zajistit si relativně bezpečnou budoucnost. V Česku to znamená udržet na uzdě počet a sílu horkých dní, extrémních bouří nebo sucha. Za klimatickou změnou stojí především prudký nárůst skleníkových plynů. Ty do ovzduší v Česku vypouští doprava, zemědělství, průmysl, ale především energetika, která se u nás stále neobejde bez uhelných elektráren.
Uhelná elektrárna Počerady měla původně odolávat horkům v Egyptě, nakonec ji na přelomu 60. a 70. letech postavili na severozápadě Čech. Průměrná roční teplota se v Česku od té doby zvýšila skoro o 2 stupně Celsia.
Vlády by měly dotovat obnovitelné zdroje místo fosilních paliv, radí expertka. Stabilizují tak klima
Číst článek
„V běžných elektrárnách je jedna velká hala, kde jsou všechny turbíny pohromadě. Tady jsou samostatně. Mají výsuvné střechy, aby se to dalo v těch horkých dnech a v tom prostředí, kde měly původně stát, mohlo odvětrávat,“ poukazuje na egyptská specifika Pavel Tyrpekl zodpovědný za řízení provozu největší uhelné elektrárny v Česku.
Petr Dušek, mluvčí ze skupiny Sev.en Česká energie, upřesňuje, že instalovaný výkon elektrárny je tisíc megawattů.
„Loni jsme měli obrovskou výrobu. To bylo pět a půl terawatt hodiny. Tam jsme se skutečně dostali na těch sedm procent celé české výroby elektřiny. Ten počet domácností, podniků, škol je obrovský. Ale nikdy nemůžete říct, kde konkrétně se ta elektřina spotřebovala. To je z fyzikálních důvodů, protože my tu elektřinu pouštíme do sítě a tam už si ji spotřebitelé berou," popisuje Dušek.
Velkých uhelných elektráren v Česku funguje desítka. Celkově může spalování uhlí na elektřinu podle dostupných dat z roku 2020 asi za 24 megatun oxidu uhličitého ročně.
Kdyby chtělo Česko i samostatně splňovat společný unijní cíl snížit emise CO2 o 55 procent o proti roku 1990, muselo by ročně vypouštět do ovzduší přibližně o stejné množství emisí skleníkových plynů méně.
Jádro místo uhlí
Do budoucna má podle plánů současné vlády uhlí jako zdroj elektřiny a tepla nahradit jádro, obnovitelné zdroje, ale taky zemní plyn. Největší paroplynová elektrárna v Česku stojí taktéž v Počeradech, hned vedle té uhelné. Její turbína připomíná velký letecký motor.
Česko bude potřebovat až pět nových ‚Temelínů‘ na plyn. I proto zřejmě dorazila plynová renesance
Číst článek
„Turbína dovede vyrobit 300 megawatt. Tím jak to hoří, tak se roztáčí turbína, a tím se roztáčí generátor, který už pak generuje elektrický proud,“ vysvětluje vedoucí paroplynové elektrárny společnosti ČEZ Martin Borovský.
Plynové turbíny tu mají dvě a ještě jednu parní. „Za plynovou turbínou je stále ještě 600 stupňů spalin, které se využívají na ohřev vody a páry pro parní turbínu,“ dodává Borovský.
Elektřina vyrobená ze zemního plynu přes komíny elektráren do vzduchu vypustí o polovinu až o 70 procent oxidu uhličitého méně než stejné množství energie vyrobené z uhlí. Než se ale zemní plyn do elektrárny dostane, část se ho poztrácí cestou.
O stupeň méně
Do atmosféry tak uniká jiný, silnější skleníkový plyn, konkrétně metan. U zemního plynu i uhlí přitom platí jednoduchá rovnice – čím méně spotřebováváme elektřiny a tepla, tím méně paliva je potřeba, a tím méně emisí.
Slovensku pomůže k energetické samostatnosti nový blok elektrárny Mochovce. Teď funguje na 90 procent
Číst článek
„Snížení teploty vytápění zhruba o jeden stupeň dojde k úspoře energie asi 6 procent. Když bych to promítl do emisí skleníkových plynů, tak jsou to téměř 2 megatuny oxidu uhličitého,“ popisuje Jan Weinzettel z Centra pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově.
Pro Radiožurnál taky vypočítal, kolik skleníkových plynů za rok by se ušetřilo, kdyby Češi výrazně omezili spotřebu masa.
„Je to něco, co lze udělat hned a co může udělat každý z nás. Já předpokládám, že by mohlo dojít k úspoře kolem 3 až 5 megatun oxidu uhličitého,“ uvádí Weinzettel.
A kdyby čistě hypoteticky všichni lidi v Česku přestali jezdit autem, emise CO2 by odhadem ročně klesly až o 8 megatun.
