Své vystoupení Guterres zahájil připomínkou záplav v Libyi, které si tento měsíc vyžádaly přes 11 tisíc obětí, a jsou podle něj symbolem stavu dnešního světa. „(Libyjci) byli oběťmi už mnohokrát, byli oběťmi klimatického chaosu, roků konfliktu, neschopnosti lídrů doma i daleko v zahraničí najít cestu k míru a nyní bezprecedentních záplav,“ řekl.
„Těla jsou u libyjských břehů vyplavována v tom samém Středozemním moři, ve kterém se miliardáři opalují na svých jachtách. Je to nástin smutného stavu našeho světa v záplavě nerovností,“ podotkl mimo jiné Guterres.
Rusko musí ztratit naději na imperiální ambice, řekl Pavel Valnému shromáždění |
Ve druhé části projevu Guterres opět odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, která podle něj napadené zemi přinesla „řadu hrůz“. Rusko podle něj invazí porušilo Chartu OSN.
„Zničené životy a rodiny, pošlapaná lidská práva, traumatizované děti a zhacené naděje a sny. Válka má ale dopady i mimo Ukrajinu, jaderné hrozby ohrožují nás všechny a ignorování smluv ohrožuje mezinárodní právo a je jedem globální diplomacie,“ uvedl šéf OSN. O obnovu černomořských obilných dohod se podle svých slov nepřestane snažit.
Jedině Rusko je odpovědné za válku, řekl Biden
Generální tajemník hovořil k asi 145 shromážděným světovým lídrům, včetně českého prezidenta Petra Pavla. Ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN se nicméně Valného shromáždění účastní osobně jen prezident USA Joe Biden. Například francouzský prezident Emmanuel Macron se připravuje na setkání s britským králem Karlem III. a britský premiér Rishi Sunak se nezúčastní kvůli jiným závazkům, píše web stanice Al-Džazíra.
Biden v projevu řekl, že jedině Rusko je zodpovědné za válku na Ukrajině a jedině Rusko stojí v cestě míru. Moskvě vyčetl, že jako cenu za ukončení konfliktu požaduje ukrajinskou kapitulaci, ukrajinská území a životy ukrajinských dětí. Soupeření s Čínou nesmí přerůst v konflikt, řekl Valnému shromáždění Biden. S Pekingem chce v některých otázkách včetně klimatu spolupracovat.
Stávající uspořádání OSN, především Rady bezpečnosti, pak kritizoval prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan. Podle něj je jen „bojištěm pro politické strategie pěti zemí“. „Nedávné události na Kypru jsou důkazem toho, že má vyprázdněnou organizační strukturu, která už nepodněcuje k míru a nevyvolává důvěru. Podporujeme výzvy Guterrese pro novou mírovou agendu,“ řekl Erdogan.
Svým odkazem na Kypr se vztahoval k pondělnímu incidentu na ostrově, kde vojáci a policisté takzvané Severokyperské republiky napadli příslušníky kontingentu OSN. Severokyperskou republiku uznává od roku 1983 jen Ankara, mezinárodním společenstvím uznávaný Kypr leží na jižní části ostrova a od roku 2004 je členem EU. O sjednocení Kypru se už léta snaží OSN.
Rada bezpečnosti OSN má patnáct členů, z toho pět stálých. Nejvýznamnější pravomocí stálých členů je neomezené právo veta na jakékoliv rozhodnutí. Stálými členy jsou USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína.
Erdogan také poděkoval „více než sto zemím“, které letos Turecku poskytly pomoc po ničivém únorovém zemětřesení. „Ať už žijete v kterékoliv části světa, klimatická změna a přírodní katastrofy se staly součástí každodenního života,“ poznamenal turecký prezident. V projevu také vyjádřil podporu Ázerbajdžánu v jeho snaze získat pod kontrolu území Náhorního Karabachu z rukou arménských separatistů.
Dominantními tématy Valného shromáždění bude podle očekávání reakce členů OSN na ruskou agresi vůči Ukrajině a řešení klimatické krize. Státníci nicméně mohou v 15 minutách vyhrazených k projevu hovořit o jakémkoli tématu. Jeden z prvních mluvčích, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, například odsoudil pokračující odlesňování Amazonského pralesa a hovořil o nutnosti bojovat za rovnost pohlaví a práva sexuálních menšin.
„Potlačovat klimatickou změnu znamená přemýšlet o budoucnosti a řešit historickou nerovnost. Bohaté státy vyrostly i díky uhlíkovým emisím. Je to populace na globálním jihu, která nejvíce trpí dopady změn klimatu. Brazílie chce jako rozvíjející se země prokázat, že férový a klimaticky odpovědný model růstu je možný,“ řekl Lula.
Letošnímu Valnému shromáždění předsedá diplomat z Trindadu a Tobaga Dennis Francis, kterého jako prezidenta až do září příštího roku zvolily členské státy už v červnu.
