Do škatulky bafuňářů zapadnout nechci, říká nový manažer Liberce Gebre Selassie

Za dveřmi jeho úřadovny na stadionu U Nisy byste však bývalého obránce Slavie, Liberce či Werderu Brémy našli zřídkakdy. „Mám sice na stadionu prostor, kde si mohu sednout a něco si v klidu přečíst nebo připravit, ale upřímně ho zatím tolik nevyužívám. Když jsem na stadionu, tak spíš chodím od kabiny k řediteli,“ usmívá se Gebre Selassie.

Jak vypadá jeho denní program? „Převážně se potkávám se sportovním ředitelem a ředitelem klubu a řešíme věci, co se týkají nejen nadcházejících zápasů, ale i záležitostí dlouhodobějšího charakteru. Ovšem také se snažím chodit na každý trénink, abych si utvořil obrázek, jak vypadají hráči a jak probíhá příprava na vrchol týdne, tedy zápas. Chodím i na videa a rozbory utkání. Ale aniž bych to zlehčoval, zatím je to o rozkoukávání a uvědomování si reality věcí,“ připouští.

Jako bafuňář se však necítí. „To vůbec. Do takové škatulky bych ani zapadnout nechtěl. Jde spíš o takový mezistupeň manažerské funkce. I když je to úplně něco jiného, než když jsem fotbal hrál, a zatím mě to baví,“ říká rodák z Velkého Meziříčí, který v dresu Werderu Brémy odehrál 298 zápasů.

„Roky jsem viděl, jak taková funkce pravé ruky sportovního ředitele funguje v Brémách, a vím, co by mělo být její náplní, byť pochopitelně v našich podmínkách obsáhne víc úkolů,“ porovnává. Ve fotbalovém Liberci jde navíc o nově zřízenou funkci. „Naplňuje mě ta forma diplomacie, jak se všemi vycházet a správně vše sladit, abychom šli správným směrem,“ prozrazuje.

Během posledních čtyř měsíců po oficiálním uzavření kariéry nabral jeho život zcela jiný rytmus. „Řeším úplně jiné věci než například jakým způsobem přebírat balon… Více se teď zabývám záležitostmi v pozadí fotbalu, které jako hráč moc nevidíte, ale někdo je přitom musí zařizovat a řešit tak, aby výsledek byl co nejlepší pro hráče, klub i fanoušky,“ líčí.

Na tréninky už jen kouká, mezi bývalé parťáky ho to netáhne. „Už vůbec ne. Na to je potřeba mnohem víc trénovat fyzičku, byť v noze to mám stále, tohle se nezapomíná. Jenže bez pravidelného tréninku už běhání není ono, a akorát bych z toho byl naštvaný,“ připouští. Pohybu se však nevzdal. „Duší jsem sportovec, takže jsem si fotbal hned nahradil jinými sporty. Celkem pravidelně jsem začal hrávat nohejbal, beach volejbal a chytil mě i golf. Vím, že jde o klišé, manažer a hraje golf, ale vážně jsem tomuto pro mě novému sportu celkem propadl,“ usmívá se mistr ligy z roku 2012.

„A mám dva syny, kteří aktivně sportují, takže s fotbalem jsem zůstal prakticky v každodenním kontaktu. Hrál jsem i na pár exhibičních zápasech a potvrdilo se přesně to, co jsem si myslel. Že potřebuju hrát na mnohem vyšší úrovni, aby mě to opravdu bavilo. Nestačí mi jít si jen zakopat,“ uzavírá Gebre Selassie.