Článek
Filmový magnát
Miloš Havel se v roce 1899 narodil do velice zámožné pražské podnikatelské rodiny. Jeho otec Václav Havel byl stavitelem a v jeho šlépějích šel i Milošův starší bratr Václav, který byl otcem našeho prvního polistopadového prezidenta. Rodina trávila prázdniny na svém sídle Havlov, které je po nich pojmenované. Samota na Vysočině se stala oblíbeným odpočinkovým místem od pražského shonu. Už ve svých 18 letech se z Miloše Havla stal ředitel kina, které Havlovi provozovali v Paláci Lucerna, jenž vlastnili. V této kulturně-společenské budově se nacházela také kavárna i bar a pořádaly se zde koncerty, plesy i sportovní události. Po otcově smrti se správy rodinného majetku ujali oba bratři. Patřila sem i společnost Lucernafilm, která byla největší filmovou společností v Československu. Protože Miloš Havel potřeboval zázemí pro své filmové podnikání, rozhodl se vybudovat moderní filmové ateliéry. K výstavbě si vybral pražský Barrandov, protože jeho bratr zde plánoval vybudovat vilovou čtvrť s komplexem budov, zahrad a parků, který dostal název Barrandovské terasy. Odehrávaly se tu proslulé hudební zábavy, kde se scházela pražská smetánka. Největším lákadlem se ale stal plavecký bazén, který byl tou dobou nejmodernějším v celé Evropě. I nové Milošovy filmové ateliéry se staly jedněmi z nejmodernějších a největších v Evropě a dostaly přezdívku ,,,Hollywood východu“. Z Miloše Havla se tak stal náš první filmový magnát, který stál na vrcholu zdejšího filmového průmyslu.
Miloš Havel, filmový producent, mediální podnikatel a bohém
Večírky a sport
Soukromí si tento vlivný podnikatel přísně střežil. Bydlel ve své luxusní barrandovské vile s výhledem do údolí Vltavy, která byla postavena ve stylu americké haciendy a která se stala dějištěm mnoha večírků s prvorepublikovými celebritami. Nechyběl tu bazén ani velká zahrada se srubem. Kromě herců a hereček ho tu ovšem navštěvovali i němečtí pohlaváři. Styku s nimi se prostě kvůli svému postavení nevyhnul. Miloš Havel byl sice krátce ženatý s dcerou bohatého stavitele, ale brzy se rozvedl. Dával přednost mužům. Byl to také velký sportovec. Měl rád tenis, ale největší vášní se mu staly závody v autech. Už na začátku dvacátých let si pořídil své první auto a od té doby závodil a často vyhrával. Pojilo ho také přátelství se známým automobilovým závodníkem Čeňkem Junkem. Když jeho přítel na jednom závodu tragicky zemřel, Miloš závodění zanechal.
Pomáhal lidem i českému filmu
Po nacistické okupaci se filmových ateliérů na Barrandově chtěli zmocnit Němci a Miloše Havla donutili k prodeji jeho většinového podílu. Přesto si vymohl, že se zde bude moci natáčet několik českých filmů ročně. Jeho Lucernafilm během protektorátu i nadále fungoval a stál za zrodem dodnes oblíbených českých filmů jako Kristian, Noční motýl nebo Nebe a dudy. Miloš Havel se snažil pomáhat pronásledovaným osobám a zaměstnával spisovatele i herce jen proto, aby jim pomohl nebo je uchránil před nucenými pracemi v Německu. Básník Vítězslav Nezval byl díky jeho přímluvě propuštěn z vězení a v následujících letech se mu to snažil oplatit a zastával se ho, když byl po skončení války kvůli svým stykům s Němci obviněn z kolaborace. Řízení proti němu bylo zastaveno. Svědci naopak doložili, že pomáhal, kde se dalo. Vždyť i jeho zásluhou bylo možné v roce 1940 natočit legendární Babičku, která byla symbolem českého vlastenectví.
Vězení a útěk
Miloš Havel se rozhodl, že lépe než doma mu bude v cizině. Při pokusu o emigraci byl ale zadržen a odsouzen ke dvěma letům vězení a ztrátě majetku. Noblesní bývalý první muž českého filmu seděl ve vězení v Plzni na Borech a také se dostal do tábora nucených prací. Ty byly zřizovány v místech s nedostatkem pracovních sil a nepřátelé tehdejšího režimu museli těžce pracovat v dolech, hutích nebo státních statcích. Rok po svém propuštění se Miloš Havel pokusil o útěk ze země podruhé a tentokrát už úspěšně. Dostal se do Rakouska, odkud se přestěhoval do Mnichova, kde chtěl navázat na svou úspěšnou kariéru.
Džíny, restaurace i květiny
Nejdříve prodával džíny, o které byl tehdy veliký zájem. Později založil filmovou společnost, ale ta brzy zkrachovala. V šedesátých letech si tedy otevřel restauraci, kde se vařila česká kuchyně a která se stala oblíbeným místem k setkávání se s přáteli z Československa, kteří zde bývalého vlivného producenta navštěvovali. V roce 1967 se Miloš Havel rozhodl zkusit své podnikatelské štěstí naposledy a jako spolumajitel květinářství o rok později, v roce 1968, v Mnichově zemřel.
Zdroje:
JIRAS, Pavel. Barrandov- Oáza uprostřed běsů. Praha: Ottovo nakladatelství, 2013. ISBN 978-80-7451-354-1
