Vysoce postavení funkcionáři se bojů na Ukrajině účastní v rámci dobrovolnického praporu Kaskad, jenž vznikl loni na podzim. Jednotku vede plukovník a poslanec Státní dumy Dmitrij Sablin, který se na Telegramu rád chlubí zničenou ukrajinskou technikou. „Zlikvidovali jsme samohybné dělo německé provenience,“ napsal nedávno.
Kaskad se skládá z dobrovolníků i profesionálních vojáků a dosud v něm sloužilo nejméně pět Sablinových kolegů – poslanců z vládnoucí strany Jednotné Rusko a několik dalších ruských zákonodárců.
„Když jdete dobrovolně, máte touhu bojovat, výcvik jde snadno, přestože je těžký,“ popsal v prosinci prokremelskému portálu Argumenty a fakta poslanec za Jednotné Rusko Jevgenij Pervijšov. „Neliším se od dalších vojáků. Plním stejné úkoly, mám stejné podmínky. Působím v Luhanské oblasti, snažíme se tu pomáhat místním lidem,“ tvrdil.
Ačkoli funkcionáři v řadách Kaskadu o svém nasazení rádi hovoří do médií a spravují o něm na sítích, experti jsou ohledně jejich skutečného zapojení do bojů skeptičtí. „Většina z nich během nasazení dále vykonává své legislativní povinnosti. Nemůžeme s jistotou říci, zda se účastní bojů, nebo ne. Zdá se, že to dělají hlavně kvůli PR,“ řekl listu The Moscow Times analytik Michail Komin z Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Podle něho může účast ve válce politikům pomoci upevnit jejich veřejnou image coby obránců tradičních hodnot a vlastenců. „Rodina se samozřejmě trápí, ale je mou povinností být na Ukrajině a porazit nepřítele na bitevním poli,“ tvrdil ruský poslanec a člen Kaskadu Oleg Golikov.
Rogozin restartoval politickou kariéru
Funkcionáři na místní a regionální úrovni se přidávají spíše k méně známým praporům, také oni ale nasazení vidí jako příležitost k propagaci. „V naší dělnicko-rolnické rodině jsme se s bratrem oba přihlásili do války jako dobrovolníci, aniž bychom se předem poradili,“ napsal loni na podzim úředník z Petrohradu Dmitrij Filippov.
Řekněte pravdu o systému prolhaných patolízalů. Video CIA verbuje ruské úředníky |
Podle The Moscow Times se nicméně zdá, že úsilí úředníků na frontě nemá na kariérní postup ani oblibu u širší veřejnosti zásadní vliv.
„Válka nehraje roli při rozhodování o jmenování nižších manažerů,“ řekla listu analytička Alexandra Prokopenková z Centra pro východoevropská a mezinárodní studia. „Kreml prosazoval několik účastníků bojů do vládních funkcí, snažili se z armádní služby udělat kariérní žebříček, ale nestala se cennou investicí do kariéry,“ dodala.
Své o tom ví veterán Kaskadu a regionální politik Sergej Sokol, jenž se v září ucházel o post gubernátora Chakaska. Přestože si z ukrajinského bojiště přivezl medaili za hrdinství a těšil se podpoře Kremlu, Sokol nakonec z klání odstoupil. Zřejmě tak učinil i kvůli nízké oblibě u voličů.
Rogozin poslal velvyslanci Francie šrapnel ze svého těla. Sloužíte USA, vzkázal |
Vojenská služba však zřejmě může úředníkům posloužit při unikání zákonu nebo jako odrazový můstek při obnovení kariéry. Ačkoli soud v Krasnojarském kraji v červnu poslal zákonodárce Alexandra Chakonova na deset let do vězení za vraždu manželky, politik se kriminálu vyhnul tím, že narukoval. Pokud vydrží v bojích alespoň půl roku, může se dostat na svobodu.
Deník Kommersant v minulém týdnu informoval, že někdejší šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin by se mohl vrátit do politiky a zastupovat okupovanou ukrajinskou Záporožskou oblast v ruské Radě federace.
Rogozin odešel na frontu poté, co přišel o místo v kosmické agentuře. Nyní působí jako armádní poradce v okupované Doněcké oblasti. Tam ho v prosinci zranil šrapnel. Také Rogozinovi hrozilo před odchodem na Ukrajinu trestní stíhání, a to kvůli korupci. Podle analytika Komina se ale zdá, že služba v armádě toto riziko zažehnala.