Protesty lékařů proti zvýšenému maximálnímu počtu přesčasových hodin a zrušení 24hodinových směn přiměly resort ministra zdravotnictví Vlastimila Válka k zařazení zpátečky. Spolu s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou nyní chystají změnu v nově přijaté novele zákoníku práce, která by kontroverzní paragraf uvedla do stavu před jeho novelizací. Válek to řekl včera v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle dalších dvou hostů z oboru zdravotnictví je však problém českého zdravotnictví dlouhodobý a hlavně hlubší než jen znění současného zákoníku.
Novela zákoníku práce nově umožňuje, aby lékaři odpracovali až 832 hodin přesčasů ročně, přičemž až do nynějška to byla pouze polovina. Lékaři kvůli tomu nyní hrozí protesty, a to tak, že přestanou přesčasy sloužit úplně. Podle lékařky a členky sněmovního výboru pro zdravotnictví za SPD Ivety Štefanové zákon pouze přispěje k dalšímu zneatraktivnění medicínského oboru u potenciálních zájemců.
„Ten zákon je velice nešťastný,“ shrnul své dojmy z novely zákoníku práce viceprezident České lékařské komory (ČLK) Zdeněk Mrozek. Je podle něj signálem pro lékaře, že se počítá s tím, že budou trávit téměř veškerý svůj čas v nemocnicích. „Mladí lékaři nechtějí udělat tu chybu, jakou jsme udělali my, a to, že jsme se plně obětovali zdravotnictví. Obětovali jsme svůj čas pro rodinu, neviděli jsme vyrůstat své děti, netrávili jsme s nimi Vánoce,“ jmenoval daň, kterou starší generace lékařů zaplatila za výkon své profese.
Mrozek vypočítal, že skloubit dohromady maximální možný počet přesčasů a současně nemít možnost sloužit 24hodinové směny znamená, že lékař nebude mít ani jeden volný den v týdnu. Jménem ČLK proto podpořil protest lékařů.
Redukce platových tříd
Na to ministr Válek reagoval tím, že chce spolu s ministrem Jurečkou ve zrychleném řízení předložit vládě novelu, která by zrušila maximální počet 832 přesčasových hodin k původnímu stavu, tedy na 416 hodin. „Chceme vrátit ten stav ke znění původního zákoníku práce,“ řekl Válek. K tomu si moderátor pořadu Václav Moravec neodpustil podotknout, že dělat novelu novely v takto brzkém sledu po sobě je jako „u blbých na dvorku“. Ve hře je i návrat 24hodinových služeb, ale tady bude potřeba vyjednat nejprve výjimku na evropské úrovní.
Válek doplnil, že současně se změnou zmíněných paragrafů zákoníku práce chce využít nástroj nařízení vlády k redukci platových tříd pro lékaře. „Zrušili bychom jedenáctou platovou třídu, takže lékař by měl po promoci nastoupit do dvanácté platové třídy. Třináctá platová třída by byla pro lékaře po kmeni. A chtěl bych, aby každý lékař po atestaci nastupoval do čtrnácté platové třídy,“ upřesnil s tím, že cílem je, aby byla vidět „jasná perspektiva platového růstu“. Válek věří, že nařízení by mohlo začít platit již od 1. ledna 2024.
Hrozí emigrace slovenských absolventů?
Viceprezident ČLK Mrozek by namísto redukce platových tříd raději ocenil zásadnější zásah do odměňování lékařů. Poukázal na to, že na Slovensku byl nedávno přijat zákon o odměňování zdravotníků, na jehož základě prý mají tamní lékaři výrazně vyšší garantované platy. „Vzhledem k tomu, že třetina studentů medicíny na českých fakultách jsou Slováci, může to vést k velké demografické katastrofě,“ varoval před hrozícím odchodem části budoucích lékařů. Co se týče vlivu ministerských slibů, že se vše vrátí „ke starému“, které mají odvrátit ohlášené protesty, k těm Mrozek uvedl, že je potřeba vyřešit problémy sužující české zdravotnictví dlouhodobě.
Velký efekt z odstranění paragrafu o navýšení maximálního počtu přesčasových hodin nečeká ani Štefanová. Problém podle ní tkví v tom, že se zákoník práce v praxi obchází. Kvůli těmto nešvarům se prý medicínský obor stává stále méně atraktivním. Dalším důvodem je i narůstající množství administrativní práce, která na lékaře připadá. „Denně strávím minimálně 50 procent svého času papírováním,“ postěžovala si poslankyně za SPD.
Nechvályhodný stav českého zdravotnictví dokládají i data Ústavu zdravotnických dat a statistiky (ÚZIS), která byla v pořadu prezentována. Systému podle nich v současnosti chybí 2200 lékařů a 1700 sester.
I na problém vzdělávání má Válek recept. Sestává se ze čtyř kroků, které již ministerstvo učinilo nebo hodlá v blízké době učinit. Jde o kompletní digitalizaci přihlášek k atestacím, navýšení peněz na rezidenční místa, zrušení povinnosti opakovat některé kurzy po návratu z mateřské dovolené a zajištění růstu platů lékařů s tím, jak se zvyšují i finance alokované do zdravotnictví.
-fk-
