Starověký Egypťan, jehož život a vliv v tehdejším státě čeští vědci zkoumají, se jmenoval Ptahšepses. Žil v době 25. a 24. století př. Kristem, takže viděl, jak vznikají slavné pyramidy, a sloužil nejspíš rovnou šesti panovníkům. Dožil se minimálně 65 let, na jeho dobu nevídaného věku.
V tehdejším státě měl mimořádné úřednické postavení a moc. Byl tak významný, že jako první hodnostář v egyptské historii dostal za manželku dceru panovníka, ačkoli sám nepocházel z královského rodu.
Řadu věcí o něm už dlouho víme, protože jeho hrobku v Sakkáře částečně odhalil téměř před 160 lety francouzský archeolog Auguste Mariette. Jenomže poté, co z Ptahšepsesovy kultovní kaple vyzvedl monumentální nepravé dveře a překlad původně umístěný nad vchodem do kultovní kaple, nechal hrobku zasypat. Znovu na dlouho zmizela pod nánosy písku Západní pouště. Tak to prostě tehdy chodilo.
Čeští egyptologové vykopali ztracenou hrobku starověkého dvořana |
Jeden z největších objevů
Až loni a letos na jaře se ve hrobce začalo důkladně pracovat. „Bylo to náročné pátrání trvající několik let. K znovuobjevení hrobky Ptahšepsese v roce 2022 vedlo detailní satelitní snímkování oblasti a studium starých map,“ říká ředitel české archeologické koncese v Egyptě Miroslav Bárta.
„Byla tak znovuobjevena hrobka muže, který změnil běh egyptských dějin. I proto představuje jeden z největších objevů expedice v poslední době,“ dodává Bárta, který se jako jediný český vědec současnosti stal členem prestižní Americké akademie umění a věd. Slavnostní jmenování ho čeká tento týden v Bostonu.
Obě památky z Ptahšepsesovy hrobky, které Mariette kdysi vyzdvihl, jsou dnes vystaveny v Britském muzeu. Zejména takzvané nepravé dveře jsou mimořádně cenné, protože je na nich zaznamenaný obsáhlý a unikátní životopis Ptahšepsesovy úřednické kariéry. Vypráví o jeho vzdělání na dvoře posledního gízského vládce Menkaurea a o jeho sňatku s Userkafovou dcerou, princeznou Chamaat. Userkaf byl zakladatelem páté dynastie slunečních králů.
Ze žďárského muzea se do konce letních prázdnin stala faraonova hrobka |
„Už tato zmínka naznačuje, že Ptahšepses je prvním známým úředníkem nekrálovského původu v egyptské historii, kterému se dostalo výsady oženit se s královskou dcerou. Na překladu je navíc odkaz na jeden z nejstarších dokladů kultu boha Usíra. A to činí úředníka Ptahšepsese ještě výjimečnějším, protože právě jemu lze připsat myšlenku zavedení slavného boha egyptského posmrtného života do egyptského panteonu,“ vysvětluje Bárta.
Nejpozoruhodnější objev poslední doby
Samotnou hrobku lze datovat do doby vlády panovníka Niuserrea. Vzhledem k Ptahšepsesovu politickému, historickému a náboženskému významu se tak hrobka stává jedním z nejpozoruhodnějších objevů egyptské archeologie za poslední dobu. Představuje i důležitý chybějící článek mezi relativně malými mastabami s jedinou kultovní kaplí a rozsáhlými rodinnými hrobkami, jako je sousední Tijova hrobka postavená zhruba ve stejné době.
V průběhu vykopávek čeští egyptologové Ptahšepsesovu hrobku celou odkryli a zdokumentovali. Jde o rozsáhlou, 42 metrů dlouhou a 22 metrů širokou nadzemní část mastaby, která zahrnovala dobře zachovanou kapli s malovanou výzdobou ve vchodu, dva serdáby (místnosti pro sochy majitele) a dlouhou přístupovou chodbu. „Mastaba je skutečně monumentální, dosahuje ještě dnes výšky více než čtyři metry,“ uvádějí egyptologové.
Cheopsovo Konopiště. Jak to opravdu vypadá u egyptských pyramid |
Letos na jaře, při druhé archeologické sezoně, prozkoumali vlastní pohřební komoru. Vcházelo se do ní zalomenou sestupnou chodbou vedoucí ke vchodu s obrovským vápencovým blokovacím kamenem na původním místě.
Objev Ptahšepsesovy mumie
Samotná pohřební komora byla již ve starověku vykradena, ale stále se v ní nacházely části původní pohřební výbavy včetně keramiky, zbytků votivních darů, kanopických nádob a mumifikované ryby, které představují první doklad svého druhu. A navíc – v částečně otevřeném sarkofágu byla kompletní mumie hodnostáře, který stále ležel na zádech.
„Mumie poskytuje nové důležité údaje o vývoji mumifikace v období pyramid Staré říše. Egyptští antropologové mumii prozkoumali a výsledky analýzy potvrzují poměrně vysoký věk předpokládaný u Ptahšepsese na základě jeho životopisu na nepravých dveřích. Podle něj žil v době vlády šesti králů pozdní 4. a 5. dynastie: Menkaurea, Šepseskafa, Userkafa, Sahurea, Neferirkarea a Niuserea. A ve skutečnosti podle antropologů muž v sarkofágu zemřel ve věku nejméně 65 let, což je na jeho dobu úctyhodný věk,“ poznamenal Bárta a dodal: „Výzkum stále pokračuje a je pravděpodobné, že dojde k dalším objevům vrhajícím nové světlo na Ptahšepsesovu rodinu a dobu.“
