Nové číslo revui Paměť a dějiny se věnuje událostem roku 1968

Silnými fotografiemi je doprovázen rozhovor Tomáše Malínka s občanem někdejšího SRN Wolfgangem Stadlerem, který byl během invaze v Praze (foto W. Stadler)

(27. 9. 2023) – Vyšlo další číslo historické revui Paměť a dějiny, které vydává Ústav pro studium totalitních režimů. Druhé letošní číslo je z velké části věnováno srpnovým událostem roku 1968. „Říká se, že jsou nejprobádanějším obdobím českých moderních dějin,“ píše v editorialu publikace její šéfredaktor Jakub Šafránek a pokračuje: „O tom by se jistě dalo diskutovat, zcela bez pochyby ale můžeme konstatovat, že jde o téma stále živé a přitahující pozornost. Jen v pondělí 21. srpna zmínilo osmašedesátý rok více než 600 novinových či internetových článků a kolem 200 rozhlasových a televizních pořadů. A to pomíjíme záplavu příspěvků na sociálních sítích. Toto číslo revue Paměť a dějiny navíc ukazuje, že i 55 let po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa je stále co objevovat,“

Historik Milan Bárta v úvodním materiálu nového čísla Paměť a dějiny rozebírá málo známý únos pětice funkcionářů ministerstva vnitra do Německé demokratické republiky, kde byli podrobeni tvrdým výslechům a silnému psychickému nátlaku. Na rozdíl od čelných politiků, kteří v Moskvě (až na Františka Kriegla) kapitulovali a podepsali Sověty předložené protokoly, zaměstnanci ministerstva ve vypjaté situaci obstáli. A pochopitelně za to pak nesli následky.

„Na své pevné postoje doplatil i vojenský reformátor Václav Prchlík, jehož životní příběh zmapoval Stanislav Polnar. Generál Prchlík byl za svou snahu o reformu a osamostatnění Československé lidové armády na nátlak Sovětů odstaven už v létě 1968. Následoval volný pád na periferii rodící se normalizační společnosti, včetně věznění a doživotního dohledu StB,“ přibližuje další obsah čísla šéfredaktor časopisu. Velké dějiny se propsaly i do osudů plzeňských vojenských zpravodajců, o nichž ve svém článku píše Daniel Povolný. Také jejich budoucnost do velké míry ovlivnily postoje a činy z vypjatých srpnových dní. Silnými fotografiemi je doprovázen rozhovor Tomáše Malínka s občanem někdejšího západního Německa Wolfgangem Stadlerem, který byl během invaze v Praze svědkem osobní odvahy Čechoslováků tváří v tvář okupantům. Jak ukazují poslední součty za násilný vpád pěti armád Varšavského paktu zaplatilo do konce roku 1968 životem 137 z nich.

Václav Prchlík byl po svém propuštění v hledáčku StB (vlevo / foto ABS). Sovětské tanky v srpnu 1968 před budovou Národního shromáždění (vpravo / Archiv Poslanecké sněmovny)

Jednání branného a bezpečnostního výboru Národního shromáždění 24. 8. 1968 (vlevo) / Lubomír Štrougal byl v 60. letech ministrem vnitra (2x foto Archiv Poslanecké sněmovny)

K pražskému jaru se vracejí i další materiály v čísle časopisu Paměť a dějiny, nicméně čtenář zde najde i další zpracovaná zajímavá historická témata. Libor Svoboda v rozhovoru na příkladu bývalého ministra vnitra Vratislava Vajnara přesvědčivě dokládá, proč nesli komunističtí politici zodpovědnost za úmrtí na hranicích, ač sami o zabíjení „narušitelů“ přímo nerozhodovali. Souzen kvůli tomu měl být i dlouholetý československý premiér Lubomír Štrougal. Jeho působení ve funkci ministra vnitra ve svém materiálu přibližuje opět Milan Bárta. „Poslední studii čísla pak napsal Lukáš Havel, který líčí dramatický příběh Miroslava Havlíčka, jehož boj proti komunistické totalitě nelze označit jiným slovem než nešťastný,“ uzavírá svůj editorial v novém vydání šéfredaktor Jakub Šafránek.

Časopis Paměť a dějiny si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo na stránkách knihkupectví Kosmas. Celý obsah je k dispozici na webu Ústavu pro studium totalitních režimů.