DOR: Chceme být úspěšní, hlásí gólman Hanzlík. Zkušenosti sbíral i v Kanadě

Brankoviště dorostu doplnilo v nedávné době ještě jedno jméno. Jan Hanzlík celou svou dosavadní kariéru strávil v brněnském Warrioru a před letošní sezonou to chtěl zkusit v nejvyšší soutěži. Jakmile ale extraligová štace nevyšla, měl jasno. Ve VHK je Hanzlík teprve měsíc, ale už se skvěle uvedl. Tým nejprve podržel ve třetí třetině utkání s Šumperkem a následně vychytal čisté konto na ledě favorizovaného Havlíčkova Brodu. Jak se mu na Vsetíně líbí a co prozradil o svých zkušenostech ze zámoří?

Honzo, jak jste se dostal na Vsetín?
Na Vsetín jsem se dostal přes pana trenéra Baruse, jelikož my už se známe dost dlouho. Jeho syn Filip Barus mě teď trénoval tři roky na Warriors, takže asi takhle.

Jak se vám zatím na Vsetíně líbí?
Já jsem na Vsetíně teprve takový měsíc, ale je to tady super. Podmínky jsou tady skvělé, to samé trenéři. V celém týmu je super atmosféra, myslím si, že to máme všechno dobře nastavené a udělané. Nemáme žádné problémy a řekl bych, že ani nebudou. Na Vsetíně se teď cítím dobře.

„Všichni musí dělat to, co umí nejlépe. Pak budou naše šance velké.“

Jak to, že jste se připojil až před měsícem?
Já jsem to ještě upřímně zkoušel do extraligy. Věděl jsem, že kdyby to v extralize nevyšlo, tak chci jít určitě na Vsetín, jelikož tady ten tým je úplně skvělý. Věděl jsem, že jsou tu super borci, s kterými jsem se potkal už v Kanadě, a bylo mi jasné, že by bylo úžasné, kdybych se sem dostal. Hned, jak mi to v extralize nevyšlo, jsem věděl, že chci jít na Vsetín.

Jsou vám blízké ambice Vsetína?
Určitě mě to motivuje. Myslím si, že tento tým má na to, aby naplnil své ambice a postoupil. Věřím, že do play-off se dostaneme, musíme hrát každý zápas s nosem dolů, každý zápas odmakat, odbruslit. Všichni musí dělat to, co umí nejlépe. Pak budou naše šance velké.

Zmiňoval jste Kanadu. Jaké jsou vaše zkušenosti ze zámoří?
Pan Barus dělá kempy v Kanadě, jmenují se Overseas. Bývají to letní kempy, na které jezdí hráči z České republiky, měsíc bydlí v Kanadě u kanadských rodin a trénují s kanadskými trenéry. Je to super zážitek. Všichni vidí, jak se hraje v Kanadě, jak to vypadá a funguje. Potom je to také dobré srovnání s Českem. Jinak je to taky dobré na procvičení jazyka, v podstatě měsíc se tam bavíte jen anglicky.

Co jste si z kempů odnesl?
Zjistil jsem, že hráči naší kategorie jsou tam na tom skvěle technicky. Dobře pracují rukama, mají dobrý stickhandling, výbornou střelbu. V mladších kategoriích to ale ještě nemají zařízené úplně týmově. Radši to všechno berou na sebe, než aby si puk jednoduše nahráli. Jak říkám, technicky jsou úplně někde jinde, ale je to na úkor týmovosti a taktiky.

„V Kanadě je každý hráč ze začátku gólman. Jeden týden jde do branky jeden hráč, druhý týden jiný.“

Takže Kanada vychovává spíše individuality?
Takhle bych to úplně si neřekl. V zámoří je to totiž tak, že dokud jsou hráči ještě děti, tak by se měli soustředit na to, aby hráli co nejvíce za sebe. A to proto, aby se každý naučil střelbu nebo techniku. Ostatní věci, například taktické, se přidávají nebo i jednotlivým hráčům dojdou samy s věkem. Já si myslím, že to tam mají nastavené takhle.

A co gólmanská stránka?
My jsme tam nemívali tréninky s kanadskými gólmany, ale viděl jsem je chytat. Musím říct, že v Kanadě je ten trend mít větší gólmany, takže jsou určitě vyšší než tady v Česku. Většina gólmanů tam byla vyšší jak já, a to já sám nejsem nijak malý. Hraje se to hodně na výšku. Od rodiny, u které jsem bydlel, jsem se pak ještě dozvěděl, že to mají s gólmany ještě úplně jinak. V Kanadě je každý hráč ze začátku gólman. Jeden týden jde do branky jeden hráč, druhý týden jiný. To ale podle mě taky není úplně ideální a je to špatně, protože gólmani by se měli vychovávat a už odmala zaměřovat konkrétně na chytání.

Vy jste měl od začátku jasno, že chcete chytat?
Ano, já jsem v tom měl úplně od začátku jasno (usmívá se).

Motivuje vás zkušenost z Kanady v tom, že byste se tam chtěl jednou zkusit prosadit?
Určitě bych chtěl někdy v budoucnu do Kanady, nebo celkově do zámoří. Je to skvělá zkušenost a myslím si, že každý hráč by si to chtěl aspoň jednou zkusit. Doufám, že se mi to jednou povede.

„Každý gólman je rád, když v prvním zápase za svůj klub vychytá nulu. Musím ale říct, že mi kluci neskutečně pomohli.“

Vraťme se ještě ke Vsetínu. Co říkáte na začátek sezony?
Myslím si, že jsme začali dobře, i když ve středu jsme bohužel trošku klopýtli. To se ale stává, bývají dobré zápasy, bývají špatné zápasy. Teď musíme po špatném zápase zvednout hlavu a pokusit se vyhrát ty další dva, co nás čekají o víkendu v Ústí a Chomutově. Snad se nám to povede.

V Havlíčkově Brodě jste vychytal nulu. Jak jste spokojený?
Já jsem zatím začínal jenom tady v tom jednom zápase a každý gólman je samozřejmě rád, když v prvním zápase za svůj klub vychytá nulu. Musím ale říct, že mi kluci neskutečně pomohli. Několikrát se stalo, že už jsem měl na mále, ale na poslední chvíli to tam vypíchli, nebo zblokovali střelu. Za to jim musím strašně poděkovat, protože bez nich by to na nulu určitě nebylo. Byl to týmový výkon.

Jaká je situace v brankovišti dorostu? Máte nějaký systém v tom, kdo bude zrovna chytat?
Nemáme to nijak pevně stanoveno. Zatím jsme tam tři a není dopředu dáno, kdo bude nebo nebude chytat.

Vy jste nastoupil také na část utkání proti Šumperku, který se rozhodoval v posledních minutách. Jak jste to prožívali?
Ano, nastoupil jsem na třetí třetinu, která byla za stavu 3:3 trochu o nervy (směje se). Hodně mi pomohlo, že jsem hned zkraje třetiny vychytal samostatný nájezd. To v hlavě strašně moc pomůže. Od té chvíle už to byla taky hra kluků, kteří mi hodně pomohli a nepouštěli žádné velké akce. Jednou mě podrželo i břevno a měli jsme i trošku štěstí. Tu třetí třetinu jsme ale výborně odmakali, za což jsme byli odměněni gólem. Po zápase jsme byli hodně šťastní.

„Už jsme viděli, že proti Havlíčkovu Brodu, který taky sestoupil z extraligy, se dá vyhrát.“

Teď váš čeká víkendový trip. Těšíte se?
Samozřejmě se všichni těšíme. Náš hlavní cíl bude spravit si náladu po středečním zápase. Určitě budeme chtít oba zápasy vyhrát. V kabině se o tom bavíme ve smyslu, že musíme nastoupit na sto procent a s čistými hlavami, protože pokud budeme všichni dělat to, co máme, tak budeme úspěšní. A my chceme být úspěšní na konci i na začátku sezony.

Letos hrajete i proti týmům, které sestoupily z extraligy. Berete je jako silnější soupeře?
Já si myslím, že takovéto smýšlení teď není na pořadu dne. Už jsme viděli, že proti Havlíčkovu Brodu, který taky sestoupil z extraligy, se dá vyhrát. A na druhou stranu se dá prohrát s týmem, jako je Třebíč, přičemž neříkám, že Třebíč není dobrý tým, jen to porovnávám z pozice extraligy. Všechno je možné.