Nejen šarlatáni a podvodníci. Alchymií se zabýval i Isaac Newton, říká spolutvůrce seriálu Alchymisti
Zdeněk Sikač je chemik, astronom a astrofotograf. Je jedním z tvůrců podcastu Alchymisti, který připravilo Rádio Junior. „Cílem podcastu bylo především seznámit posluchače s některými významnými postavami a naznačit, jak rozdílný přístup v alchymii mohli mít,“ přibližuje Zdeněk Sikač. Mezi jeho oblíbence patří Cornelius Drebbel a Bavor Rodovský.
Byli alchymisté chemici, nebo spíš mystici, nebo spíš podvodníci?
Nemůžeme to říct úplně jednoznačně. Určitě bychom mezi alchymisty našli šarlatány a podvodníky, kteří se snažili obohatit především sami sebe.
Pro mě byla překvapením postava Cornelia Drebbela. Už v 17. století sestavil ponorku nebo sestrojil funkční termostat, vypráví chemik a astronom Zdeněk Sikač
Ale najdeme tam určitě i lidi, kteří to mysleli pozitivně, usilovali o poznání hmoty a někteří z nich dokonce svoje pozorování vedli velice pečlivě, přímo s pečlivostí dnešních vědců. Možná není úplně známé, že alchymií se zabýval třeba slavný fyzik Isaac Newton. Ten vedl svoje pozorování velice bedlivě. Jeho pokusy byly založené na alchymii. Byla to v té době úroveň poznání.
Když se podívám na rozsáhlou sérii Alchymistů, najdu tam jména, která vůbec neznám. Co vy jste se dozvěděl o tom, co jste třeba ani nevěděl?
Pro mě třeba byla překvapením postava Cornelia Drebbela, kterému je věnovaný jeden díl. Byl spíše vynálezce než alchymista, dotáhnul některé věci, které používáme dnes, už v 17. století. Třeba sestavil funkční ponorku. Sestrojil funkční termostat, který mu sloužil jako umělá kvočna k inkubaci a k líhnutí kuřat. A podobné věci. Tento člověk byl opravdu renesanční postavou. Je zajímavé, že působil i v Praze.
Kolem Země prolétá kometa Nishimura, astronomové ji objevili teprve před měsícem. Vrátí se až za 489 let
Číst článek
Naše generace zná Císařova pekaře a Pekařova císaře. To je taková klasika, kde jsme o alchymistech získali ne úplně lichotivou představu. Myslím si, že tenhle seriál pomůže dětem k lepší představě o tom, co naši předchůdci dělali. Máte mezi nimi favorita?
Mezi těmi, které jsme zpracovali do podcastu, kromě zmíněného Cornelia Drebbela, tam byl velice sympatický pán Bavor Rodovský. Máme mu věnovaný jeden díl. Jeho hlavním dílem je kuchařka.
Kniha receptů – to zrovna nepovažuju úplně za alchymii...
Já si myslím, že kuchařské umění má k alchymii a vlastně i k chemii velice blízko.
Hledání smyslu života
Vnímám alchymii a hledání kamenu mudrců jako hledání podstaty a smyslu života. A tím, že každý z nás si ten život nějakým způsobem utváří, tak spějeme k tomu svému kameni mudrců. Takhle to vidím já. Jak to podáváte dětem v seriálu?
Vlastně přesně tak, jak jste zmínila, tohle poselství jsme do seriálu vložili. Kámen mudrců není v našem podcastu nějaká tajemná látka, ale něco, co člověk nese s sebou a může sám najít.
‚Modré superúplňky se objevují jen jednou za dvacet let.‘ Měsíc bude v noci na čtvrtek jasnější a větší
Číst článek
U projektu Alchymisti jste byl nejenom konzultantem chemických jevů, ale i a astronomických jevů. Kde se to tam objeví, v jakém díle?
Astronomii je věnovaný poslední díl, který je věnovaný Tycho Brahemu a Johannu Keplerovi. Na nich mě fascinovalo, že žili v době, kdy se v astronomii děly převratné objevy.
Kdy se setkávaly názory na uspořádání sluneční soustavy a kdy středověká, dlouho udržovaná představa narážela na pozorování, která učinil Tycho Brahe s velkou přesností a Kepler je potom rozvinul do ucelenějšího celku, který v podstatě funguje do dnes.
Jaké experimenty si Zdeněk Sikač doma pro seriál Alchymisti vyzkoušel? Jak vypadá chemická laboratoř v Indii? A jak probíhá focení nebeských těles? Poslechněte si celý rozhovor výše.
