Zbyněk Fiala: Washington bez peněz

(Doplněno a upraveno v neděli 1. října)

Ještě v pátek jsem mohl napsat, že Bidenova vláda ve Washingtonu vyškrabuje. Peníze došly a volání: „Nové pošli!“ vyznívalo naprázdno. Fiskální rok skončil, ale rozpočet pro ten nový zatím přijat nebyl. Naráželo to na nechuť části Republikánů pokračovat v pomoci Ukrajině.

Páteční pokus - zdálo se, že poslední - vyjednat v Kongresu USA aspoň krátkodobé rozpočtové provizórium pro vládu Spojených států neuspěl. A tak hrozilo, že v neděli o půlnoci, až skončí platnost starého federálního rozpočtu, žádný nový nebude a stát se zastaví. Ne úplně, lidé obsluhující životě důležité funkce budou mít přikázáno pokračovat v práci. Než se však situace vyřeší, nedostanou za to nic. 

Nakonec se to na chvíli přecejen vyřešilo a Kongres USA se shodl na pokračování finacování federální vlády a jejích úřadů. Byť jen krátce, do poloviny listopadu, a v omezeném rozsahu, bez peněz pro Ukrajinu. Znamená to, že dohodnuto nebylo nic a za šest týdnů jsme v tom znovu. Problém je dokladem pokračujícího hlubokého rozdělení země na dva tábory, které se často chovají naprosto nesmiřitelně.

Spor kolem rozpočtu se točí kolem tří halasných priorit – Ukrajina, plot na jižní hranici proti imigrantům a pomoc obětem přírodních katastrof. Katastrofy už nepředstavuje jen shořelá Havaj, ale v posledních dnech i utopený New York, kde v krátkém čase napršelo snad půl metru vody. Řeč o katastrofách má však hlavně připomenout, že nejen Ukrajinci jsou na tom zle.

Potřeba plotu je znázorňována všemi nástroji. Nejvíc zabírá, když jsou imigranti z jižních konzervativních států naváženi autobusy k progresivistům na severu. Tady byl opět na ráně zejména New York. A pokud jde o Ukrajinu, podle stále větší části republikánských poslanců se jí dávalo příliš mnoho a příliš dlouho. Republikánská MAGA (Make America Great Again) se drží víry, že příští prezident Donald Trump to ukončí okamžitě.

Předseda sněmovní většiny ve Sněmovně reprezentantů (Poslanecké sněmovně Kongresu USA) a tedy i předseda sněmovny (její „mluvčí“) Kevin McCarthy už v pátek viděl jako schůdný jen takový návrh provizorního dočasného financování vlády, který je „čistý“, bez pomoci Ukrajině. To mohlo sněmovnou projít. Nikoli však Senátem. V Senátu Ukrajinu podporují nejen Demokraté, ale i předseda republikánské menšiny Mitch McConnell. To nevypadalo na dohodu.

„Pokud tam Senát strčí Ukrajinu a dá jí přednost před Amerikou, způsobí to reálný problém,“ komentoval to McCarthy, a věděl o čem mluví. Iniciativu má sněmovna, kde mají Republikáni většinu. Pokud něco projde, může se to předat Senátu, kterému velí Demokraté. Nelze však kývat na jejich návrhy. A tak to taky dopadlo.

https://www.huffpost.com/entry/republicans-funding-bill_n_65170d43e4b0e237dcdfda73 (z pátlu)

https://www.nytimes.com/2023/09/30/us/government-shutdown-house-republicans.html  (z neděle)

Předseda McCarthy nesmí hledat podporu ani mezi poslanci Demokratů ve sněmovně. Jistě by se našel návrh, který by byl přijatelný pro sněmovní většinu složenou z poslanců obou stran, avšak část Republikánů by to vnímala jako smrtelné rouhání, kdyby o tom McCarthy nechal hlasovat. Okamžitě by ho zbavila funkce předsedy sněmovny. 

Upsal se totiž čertu. Musel v lednu souhlasit se zjednodušením a usnadněním procesu odvolání předsedy sněmovny. Jen tak mohl získat chybějících pár hlasů pro své zvolení, když se poprvé sešla nová Sněmovna reprezentantů po volbách v mezidobí. Hlasy mu odmítala dát odhodlaná menšina republikánského klubu, která si říkala frakce Svobody (Freedom Caucus). Nechtěla dát nejvyšší funkci zadarmo. McCarthy musel slíbit, že se zasadí o realizaci vyhrocených republikánských požadavků, jako je tvrdě úsporný rozpočet a snižování státního dluhu. Pravidlo o snazším odvolání předsedy sněmovny mělo posloužit jako pojistka.

První příležitost, kdy měl McCarthy dohodnuté požadavky prosazovat, přišla hned po pár měsících, kdy federální vláda narazila na dluhový strop. To je takové komické opatření, které jsme si ostatně uzákonili také. V době parlamentního projednávání nabídlo příležitost k úžasným vlasteneckým projevům, ale když se pak na takový strop skutečně narazí, je jasné, že nebyl myšlen vážně. Prostě se o kousek zvedne a jede se dál.

Takhle to proběhlo i letos. Bylo dokonce dohodnuto, že příští dva roky už s tím stropem nebude nikdo otravovat. Republikánští disidenti se nechali uchlácholit, že vhodnější doba na prosazování jejich požadavků přijde až při projednávání rozpočtu na další rok. V několika dnech konfliktu o strop se to nerozštípne, žádá to víc času. Tak dobře, řekli si disidenti a vyčkali na konec fiskálního roku. A když ho tady máme, už se nic odložit nedá. Disidenti se hlásí ke svým požadavkům. Tentokrát už z nich nikdo blbce dělat nebude.

Pozoruhodný je vývoj poměru sil. v Senátu vedou Demokraté o jeden hlas. Vedli o dva, ale právě jim zemřela senátorka Feinsteinová (90 let) z Kalifornie. Kalifornský guvernér by mohl provizorně někoho jmenovat, ale spíš to vypadá, že dá přednost doplňovacím volbám, takže Demokraté budou mít dlouho o hlas míň. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas viceprezidentky Harrisové, ale pak už nesmí nikdo cuknout. K iniciativě potřebuje Senát 60 hlasů, to žádná ze stran dohromady nedá. Senátoři to mohou zkoušet přes sněmovnu, které něco nabídnou a ona to převezme. Spíše však nepřevezme, jak jsme právě viděli.

Ve Sněmovně reprezentantů vedou Republikáni o čtyři hlasy. S tím by se dalo žít, ale bez disidentů, kterých je o pár hlasů víc. Freedom Caucus v lednu blokoval volbu McCarthyho 11 hlasy, ale teď v pátek hlasovalo proti poslednímu návrhu aspoň krátkodobého rozpočtového provizória 21 republikánských poslanců. Ono je to totiž nejen o rozpočtu (a Ukrajině), ale o stále negativněji vnímaném prezidentu Joe Bidenovi mezi lidmi – tedy mezi voliči. Roste touha vytrestat tu sebranku z washingtonského močálu.

Prezident Joe Biden se může cítit ukřivděn. Prosadil několik modernizačních zákonů, které jsou vyfutrované obrovskými dlouholetými rozpočty a mají lidem přiblížit zejména větší energetickou svobodu podporou obnovitelných zdrojů pro domácnosti. Nezaměstnanost je nízká, ekonomika roste. Jenže ona je tu pořád ta hrozná inflace. A mzdy rostou pomaleji než ceny. To znamená, že reálné mzdy klesají, zejména ty nízké. O miliardy z velkých programů se někdo postará, ale je dobré mít taky na jídlo, když zaplatím hypotéku nebo činži.

Dopady zástavy federálních financí se dotknou hlavně Washingtonu a velkých měst, kde je víc federálních zaměstnanců a služeb. Tam jsou voliči Demokratů. Třeba je to přiměje, aby domluvili svým lidem v Kongresu a byli vstřícnější k republikánským návrhům. Venkova se to moc nedotkne, a tam jsou voliči Republikánů.

Touha voličů vytrestat washingtonský močál narůstá, když vidí, jak se stoupenci současného a bývalého prezidenta vzájemně impíčují. Tedy Bidena chtějí impíčovat a Trumpa mučí v trestním řízení, že se nepodíval do krabic, které si nanosil z Bílého domu. Proč taky, stejně je chtěl za chvíli nosit zase zpátky.

Trumpovi trestní řízení pomáhá, ve statistikách volebních nálad už získal mírný předstih nad Bidenem, kdyby došlo na přímý souboj. Prezident Biden má větší starosti, protože dlouho utajované dokumenty o podnikání syna Huntera a aktivní spouúčasti táty Joea lezou ven. Probírá se dlouho utajovaná elektronická pošta včetně té pod pseudonymy. Mainstreamová média se drží pokynu, že vyšetřování tří sněmovních výborů shromažďující důkazy pro impeachment nic nenašlo a je zbytečné. Opoziční média to zaznamenávají jinak.

Třeba list The Federalist uvádí, že e-mail, který Hunter Biden poslal svému dlouholetému obchodnímu partnerovi Devonu Archerovi, hovoří o platbě 5 milionů dolarů od ukrajinské energetické společnosti Burisma. To považuje autorka Elle Purnellová za potvrzení údajů z formuláře FBI se značkou FD-1023. V tom důvěrný lidský zdroj zaznamenal výpověď zakladatele společnosti Burisma Mykoly Zlochevského, že "zaplatit jednomu Bidenovi stojí 5 (milionů) a druhému 5 (milionů)".

https://thefederalist.com/2023/09/27/hunter-biden-email-discussing-5-million-payment-from-burisma-corroborates-fd-1023/

Pro ty, kdo to nestudovali v detailu: Burisma byl roku 2015 největší ukrajinský podnik pro těžbu plynu, který mohl případně využít nově objevená ložiska břidlicového plynu na Doněcku. Mykola Zlochevský, zakladatel Burismy, byl bývalým ukrajinským ministrem životního prostředí a v době jeho působení v Burismě se na něj soustředilo vyšetřování kvůli korupci.

Syn tehdejšího viceprezidenta Joe Bidena, Hunter Biden byl jmenován do správní rady tohoto podniku, aby Zlochevského chránil. Bylo doloženo, že během jednání správní rady často volal otci před ostatními. Jeho partner Devon Archer tomu říká, že Hunter „prodával značku“. Jeden takový telefonát se odehrál před návštěvou viceprezidenta Bidena v Kyjevě, kde pak otec prosadil odvolání generálního prokurátora, který vedl vyšetřování Zlochevského.

Musíme toho tedy sledovat víc najednou. V Kongresu nejde jen o rozpočet, ale mění se také poměr sil v obou hlavních politických stranách a proces se radikalizuje. V nejvyšších patrech se šermuje paragrafy, ale Trumpovi to pomáhá a Bidenovi škodí. Kongres nakonec k nějaké dohodě dojde, ale může to trvat. Když byl prezidentem Trump, dusili ho déle než měsíc.

Blíží se volební sezóna, která začne v lednu primárkami, a tady čas tlačí ještě naléhavěji. Víc než o rozpočet – a Ukrajinu – teď půjde hlavně o to, zda náhodou nejsou někde nahoře volná místa, o která stojí za to se ucházet. Prezidentské křeslo nebo předseda sněmovny, z toho by měla máma radost.