Jana Knitlová: Propletený život

Zhltla jsem ji jedním dechem. Tedy – tu a tam jsem se nadechnout musela – při 262 stránkách čistého textu (jde o knihu odbornou, takže dalších 120 stránek tvoří poznámky a rejstřík), by to ani jinak nešlo.

Čtěte také

Jana Knitlová: Třicet let poté

Zprvu jsem se občas i zastavovala, abych si zapsala stránku, ke které se chci kvůli originální myšlence nebo objevnému či vtipnému výrazu vrátit. Brzy mi ale došlo, že by těch stránek byly desítky, takže jsem ji raději pak hned četla podruhé. Už ne jako detektivku či poutavý román, ale jako radostné setkání s inspirovaným a inspirujícím průvodcem labyrintem organismů, o nichž většina z nás nemá ani tušení. Organismů, které „nemají mozek, ale právě ony utvářejí náš svět, mění naši mysl a ovlivňují budoucnost, protože dokáží s šokující přesností vládnout a řešit problémy i ovlivňovat chování živočichů“.

„S vděčností houbám, které mě toho tolik naučily,“ zní celá dedikace knihy britského biologa, absolventa Univerzity v Cambridge, kde získal i doktorský titul za práci o houbových sítích v tropických deštných pralesích. Kromě vědy se tenhle hravý pětatřicátník věnuje hudbě a rád kvasí alkoholické nápoje. Je ale i nadaný spisovatel – vždyť tahle jeho prvotina za pár měsíců od vydání v roce 2020 doslova obletěla svět a  získala si čtenáře napříč generacemi odbornými i laickými.

Čtěte také

Jana Knitlová: Pořádek, který budí strach i dnes

Kromě vlastní mravenčí výzkumné práce sleduje v ní Sheldrake své téma i do minulosti podstatně hlouběji, než si dokážeme představit: důkazy, že houby manipulovaly myslí živočichů, se datují od geologické plochy čtyřiceti osmi milionů let!

Velký zájem věnuje autor i amatérům, z jejichž stále četnějších klubů vzešlo už mnoho objevů, které mohou – a to je povzbuzující – ovlivnit záchranu planety. Spolu s vědci se totiž významně podílejí na nejnovějších výzkumech schopností hub rozkládat plasty, výbušniny, pesticidy i surovou ropu, na nichž stavějí nejnovější průlomové technologie. Některé už fungují ve velkém, jiné se teprve rodí v laboratořích nebo i zcela podomácku. Ale všechny nesou naději, že právě houby pomohou ovlivnit budoucnost, která se teď vinou  pustošivého (Sheldrakův výraz) chování lidstva k planetě nejeví růžově.

Čtěte také

Jana Knitlová: Měsíc – a celý život

Jedním z mnoha příkladů jsou i výzkumy hiphopového performera McCoye, mykologa samouka a zakladatele organizace Radikální mykologie, která se zaměřuje na řešení ekologických problémů za pomoci hub. V obrazové části knihy vidíme jeden z výsledků Mc Coyovy snahy – kádinku s hlívou ústřičnou, vyrůstající z podloží, sestávajícího výhradně z nedopalků cigaret, které tím i rozkládá. To potěší, navíc i pobaví.

Ostatně jako celá Sheldrakova kniha. Dnes už proslulý vědec ji neváhá okořenit nejen iniciačními zážitky s houbami v raném dětství, ale i svou výzkumnou epizodou s kvasením jablek ze stromu, který v botanické zahradě v Cambridge údajně vyrostl z řízku čtyřsetleté jabloně, pod níž Isaac Newton údajně vyslovil svou gravitační teorii. Dokázat ani popřít to nikdo nemůže, Sheldrake ale ocenil zakořenění příběhu jiného než lidského organismu do našeho života. Proto značně dobrodružným, mírně nelegálním způsobem jablka získal a udělal z nich mošt, jehož popíjením celý kruh uzavřel.

Kamarádka mi svěřila, že kdyby Propletený život přišel o padesát let dřív, šla by studovat biologii. Pro ty, kdo se o svém zaměření rozhodují dnes, může být kniha životní šance. Nám starším přináší aspoň velké potěšení spolu s klíčem k porozumění nejen planetě, na níž žijeme, ale i životu samému.