„Situace je skutečně klidnější,“ potvrdila mluvčí krajského ředitelství policie ve Zlíně Simona Kyšnerová. A podložila to čísly: za prvních osm měsíců policie evidovala osmadvacet záchytů, při kterých zajistila sto devadesát čtyři nelegálních migrantů převážně ze Sýrie.

Za celý rok 2022 policisté v kraji registrovali 6 196 nelegálních migrantů, z toho víc než polovinu po 29. září, kdy se na hranici se Slovenskem vrátily kontroly. Národnostní složení se nemění, v naprosté většině jde o Syřany.

Zatím poslední hromadný záchyt na území kraje se odehrál v polovině letošního září. V rozmezí tří dnů policisté zajistili 43 lidí. „Jednalo se o dva velmi podobné případy, jeden se odehrál u obce Strání a druhý v prostoru bývalého hraničního přechodu Březová,“ popsal mluvčí Celního úřadu pro Zlínský kraj Dušan Janiš.

Migranty převážely bílé dodávky, které řídili cizinci. „Společným znakem byly rovněž stísněné a nevyhovující hygienické podmínky a snaha převaděčů o maximální nelegální zisk,“ dodal Janiš. Využívají se ale i osobní vozy. Jeden takový policisté zastavili na přechodu v Novém Hrozenkově 14. září. Uvnitř sedělo pět syrských migrantů, včetně dítěte.

Policie na hranicích v kraji loni zadržela 6 tisíc migrantů, teď kontroly končí

Převaděči ze zmíněných aut rozšířili skupinu letos zadržených řidičů, která na konci srpna čítala 24 členů. Převaděčství je trestný čin, a pokud se prokáže, že za to dotyční vzali peníze, mohou skončit na pět let ve vězení. Pokud službu poskytují zdarma, hrozí jim dva roky.

Převážnou část běženců se podařilo vrátit zpět na Slovensko v rámci readmisní dohody. Ta se dá využít v případě, že lidé ze Slovenska prokazatelně přišli, například už tam byli registrovaní, policisté je zadrželi přímo na hranici nebo třeba ve vlaku. Procedurou na cizinecké policii, kdy cizince ztotožní, prověří jejich případnou trestnou minulost, vystaví dočasné doklady a rozhodnutí o povinnosti opustit území republiky, tak muselo projít pouze 34 lidí.

Migrační point v Holešově je zakonzervovaný

Loni policie kvůli náporu zřídila migrační point ve střeženém areálu policejní školy v Holešově. Je vybavený veškerou technikou, kterou cizinecká policie ke své práci potřebuje, včetně analýzy otisků prstů. Zatím zůstává v zakonzervovaném stavu, pokud by se stav zhoršil, stačí k jeho zprovoznění pár hodin.

Jen výjimečně se stane, že některý ze Syřanů požádá o azyl v České republice, míří dál na západ, nejčastěji do Německa, Rakouska a Nizozemska. Evropské státy je nevracejí do Sýrie, utečenci mají ochranu kvůli válečnému konfliktu, který v jejich domovině zuří. Pokud ale nepožádají o azyl, jsou na území neoprávněně.

Zlínský kraj má se sousedním Slovenskem společných 110 kilometrů, na kterých je sedm silničních přechodů, ale i nespočet pěších tras. Loni migranti hojně využívali třeba cesty v lesích u Žítkové. Nechávali za sebou množství odpadků, zbavovali se i spacáků, odhodili boty či dětský bryndáček. Občas požádali o vodu, obvykle ale jen procházeli dál do vnitrozemí.

„Připadalo mi, že chtějí, aby pro ně policie přijela,“ vyprávěla tehdy starostka Žítkové Šárka Šusteková.

Německo se s Polskem a Českem dohodlo na společných hlídkách hranic

Se zimou nápor ustal a letos už tady migranty nepotkávají. „V tomto směru máme klid. Vůbec už se neobjevili,“ potvrdila nyní.

Skutečnost, že utečenci neatakují hranici se Slovenskem na území Zlínského kraje, sice neznamená, že migrace ustala docela, pokles ale patrný je. Vykazuje ho i Jihomoravský kraj, přes který dosud vedly nejčastěji využívané převaděčské trasy. Letos do konce srpna tam zajistili 680 lidí, kteří nelegálně vstoupili na území České republiky.

„V současné době došlo k mírnému nárůstu, což si lze vysvětlit stále příznivým počasím na migrační trase a zejména blížící se zimou,“ upozornil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka. Roste také počet zadržených převaděčů.

Pokles o jedenáct procent eviduje i celostátní statistika, to ale není dost, a proto se aktuálně posiluje ochrana státní hranice s Německem, na které se Česká strana bude podílet. Běženci letos místo tradiční balkánské cesty více využívají trasu přes Polsko, i tam se kontroly rozšiřují.