Pedagogové usedli do lavic, začala Škola českého jazyka a literatury

02. 10. 2023

Konferenční místnosti v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze se na tři dny promění ve školní učebny. Ve dnech 2. až 4. října 2023 se zde totiž uskuteční již 11. ročník Školy českého jazyka a literatury. Vzdělávací kurz, který pořádají tři pracoviště Akademie věd ČR – Středisko společných činností, Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu, je určený učitelům a učitelkám češtiny zejména z 2. stupně základních škol, středních škol a gymnázií. Na programu je například přednáška nazvaná Naučme digitální domorodce ovládat online slovník Martina Šemelíka, s nímž přinášíme krátký rozhovor.

Školu českého jazyka a literatury pro pedagogy pořádá Akademie věd ČR již od roku 2012. Cílem vzdělávacího kurzu je představit účastníkům zajímavá témata a poslední trendy v českém jazyce a české literatuře. Letošní program je stejně jako v minulých letech plný zajímavostí. Nově nabyté znalosti budou vyučující moci využít ve svých hodinách a ozvláštnit tak žákům a studentům učební osnovy. Odbornými garanty kurzu jsou Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Robert Kolár z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Účastníky čekají přednášky a workshopy. Dozvědí se například, jak se v současné době tvoří elektronické slovníky, nahlédnou do tajů nářeční lexikografie či samizdatové literatury. Nezůstanou však celou dobu usazení v lavicích, ale vyrazí také protáhnout končetiny do terénu. Čeká je návštěva jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR, Muzea literatury v pražské Bubenči nebo komentovaná prohlídka expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci se Stanislavou Fedrovou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Školu českého jazyka a literatury zahájili její odborní garanti Markéta Pravdová a Robert Kolár.

Na první pohled možná ne zcela srozumitelný je název přednášky Martina Šemelíka z Ústavu pro jazyk český AV ČR – Naučme digitální domorodce ovládat online slovník. Koho tím myslí? Kdo jsou oni digitální domorodci? Proč by měli používat online slovník? A co si odborník na lexikologii, lexikografii a člen autorského týmu Akademického slovníku současné češtiny myslí o novodobých trendech ve výuce? I to se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Kdo jsou digitální domorodci, které zmiňujete v názvu své přednášky?

Jsou to lidé, kteří vyrůstají obklopeni digitálními technologiemi, jež výborně ovládají. Většinou rychle vstřebávají informace, zvládají multitasking, dávají přednost grafickému zobrazení informací před textovým a podobně. Mezi digitální domorodce patří naprostá většina dnešních žáků základních i středních škol.

Chcete je naučit, jak používat online Akademický slovník současné češtiny (ASSČ). V čem by pro ně mohl být přínosný?

Součástí výuky jazyka je práce s různými druhy textů. Tyto texty přitom obsahují i slova, jejichž význam žáci neznají. Akademický slovník současné češtiny jim význam těchto slov vysvětlí. Nabízí informace k pravopisu, nahrávky výslovnosti, synonyma i množství příkladů. Je tudíž nápomocný například v situaci, kdy žáci nějaký text musí sami vytvořit.

Můžete slovník stručně přiblížit? Jak probíhají práce na něm?

ASSČ je výkladový slovník dnešní češtiny, kolektivní dílo pracovníků oddělení současné lexikologie a lexikografie našeho ústavu. Vzniká od roku 2012, aktuálně jsou publikována hesla začínající na písmena A až G, do konce roku 2023 se počítá s uveřejněním hesel na H a CH. Jde tedy o takzvaný rostoucí slovník. Popisujeme v něm, jak se jednotlivá slova v jazyce používají. Než se hesla uveřejní na webu, procházejí několika kontrolami, například ze strany hlavní redakce slovníku, respektive i celoústavními oponenturami. Každý z autorů píše hesla a zároveň se specializuje na nějakou dílčí oblast – výslovnost, příklady… Usilujeme o to, aby informace ve slovníku byly podány co nejsrozumitelněji a zároveň věcně správně. Intenzivní kontakt s autentickým jazykovým materiálem a každodenní práce na slovníku nás zároveň inspirují k odborným publikacím na různá lexikografická témata.

2023-10-02_Skola ceskeho jazyka a literatury_UJC_web-5
Martin Šemelík pracuje v oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR. Ve svých publikacích a přednáškách se zaměřuje především na lexikologii, lexikografii, slovotvorbu a frazeologii.

Co Vás motivuje k účasti na akcích jako je Škola českého jazyka a literatury? V čem vidíte její přínos?

Hlavním přínosem těchto akcí je vzájemná inspirace mezi přednášejícími a posluchači. Člověk není ostrov sám pro sebe, vzájemně si můžeme prospět. Rád si s lidmi povídám o věcech, které mě zajímají. Vždy mi někdo otevře novou perspektivu, která mě někam posune. A na oplátku, doufám, někoho obohatím zase já. Učitelé se na těchto akcích seznámí s aktuálními trendy v oboru a nahlédnou za oponu dění v akademické instituci. Mohou tak svým studentům podat obraz vědce nikoli jako osamělého podivína odtrženého od reality a bádajícího v prachu archivu, ale, třeba zrovna v případě lexikografie, jako někoho, kdo musí držet prst na tepu doby a být týmovým hráčem.

Když zavzpomínáte na svá školní léta – patřily hodiny češtiny a literatury k vašim oblíbeným?

Společně s hodinami němčiny a angličtiny patřily k mým úplně nejoblíbenějším. S učiteli, kteří mě na gymnáziu jazyky učili, jsem dodnes v kontaktu – dá se říct, že na pravidelné bázi. Němčina byla láska na první pohled, angličtina na druhý a k češtině jakožto k mateřštině jsem zcela přirozeně také tíhnul. Víc než literaturu jsem měl rád sloh, protože mě vždycky bavilo něco psát. Pozitivní vztah jsem měl ale i k jiným předmětům než k jazykům, konkrétně k dějepisu a biologii, byť si doteď pletu Arminia a Marobuda a málem nerozeznám pampelišku od kaktusu.

Myslíte si, že se od doby, kdy jste opustil školní lavice, výuka posunula dopředu?

To je velmi těžká otázka, protože má mnoho různých rovin. Také si říkám, jestli jsem vůbec schopný takovou věc posoudit. Berte mou odpověď tedy trochu s rezervou. Jakožto strýček hned několika dětí školou povinných vnímám, že situace ve výuce mateřštiny je na jednotlivých školách dost různá, a to u nás i v zahraničí, konkrétně v Rakousku. Vypadá to, že někde se věci dopředu posunuly, jinde ne. Na základě svých téměř třináctiletých zkušeností z vysokoškolské výuky němčiny na pozadí češtiny také mohu říct, že bych ocenil, kdyby moji studenti na vysokou školu přicházeli s lepším povědomím o českých slovnících, s vyššími dovednostmi v jejich používání a s rozvinutějšími stylistickými kompetencemi.

Pokud byste mohl dát nějaký jednoduchý návod, tip, jak učit češtinu, na co klást důraz, jaké využívat prostředky, aby to současné studenty a žáky více oslovilo, co by to bylo?

Osvědčilo se mi důsledně ukazovat, k čemu je probíraná látka dobrá v praxi. Některým studentům stačí, že jsou ty věci zajímavé samy o sobě, mnohým ale ne. Spjatost výuky s reálným životem mimo zdi vzdělávacích institucí je z mého pohledu zcela zásadní věc. Také rád pracuji na praktických věcech a nebojím se ke společné práci na projektech přizvat i své studenty, pokud to okolnosti dovolují. Oceňují to. Myslím si, že toto je obecně platné pravidlo pro kterýkoli předmět, ať je to čeština, matematika nebo cokoli jiného.

Pracujete v Ústavu pro jazyk český AV ČR – je něco, co Vás na českém jazyce fascinuje?

Na mé současné pracoviště mě přivedl zájem o lexikografii, respektive možnost podílet se na vzniku ASSČ. Je to velmi náročná práce, nikdy ale nemám ani těch nejmenších pochyb, že je smysluplná. Čeština je velmi bohatý a jedinečný jazyk, což ale platí také o mnoha jiných jazycích. Pokud by se někdo chtěl dozvědět, čím vším nás naše mateřština může fascinovat, doporučil bych dnes již klasickou knihu Chrám i tvrz Pavla Eisnera. Za sebe bych asi vyzdvihl mimořádně velkou bohatost a rozvrstvenost české slovní zásoby, danou mimo jiné tím, že čeština byla vždy v kontaktu s dalšími jazyky, jejichž vliv dokázala využít ve svůj prospěch, a to často i velmi kreativně.

Akademický slovník současné češtiny je dostupný na webových stránkách.

Kurz určený pedagogům potrvá tři dny. Na programu jsou přednášky, exkurze i návštěva muzea.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Pedagogové usedli do lavic, začala Škola českého jazyka a literatury

Přečtěte si také

Newsletter