Článek
Glenn Cowan byl nadějí amerického stolního tenisu. Pocházel z židovské rodiny původem z New Yorku a stolnímu tenisu se věnoval od nejútlejšího dětství. První turnaj ve své věkové kategorii vyhrál, když mu bylo dvanáct, v patnácti se stal vítězem juniorské kategorie US Open a v sedmnácti, roku 1969, ovládl kategorii dospělých.
O dva roky později, na jaře 1971, se Cowan zapsal do historie. Tehdy se v japonském městě Nagoya odehrával 31. ročník světového šampionátu ve stolním tenise. Spojené státy vyslaly devítičlenný tým svých nejlepších hráčů a Cowan byl mezi nimi.
Zmeškal správný autobus
K incidentu, který rozehřál dosud ledově chladné americko-čínské vztahy, došlo právě během šampionátu. Cowan se toho dne zdržel na tréninku a z haly odcházel jako poslední. Mezi tréninkovou halou a místem utkání byla vzdálenost větší než docházková, a tak byly pro sportovce vypravovány zvláštní autobusy. Když zmeškal odjezd autobusu se svým týmem, rozhodl se Cowan logicky prostě počkat na další. Ironií dějin a osudu nastoupil do autobusu plného Číňanů.
Od roku 1949 neudržovala Čína se Spojenými státy žádné oficiální diplomatické styky. V důsledku komunistické revoluce mezi lety 1946-49 a následujícího státního převratu byl mezi oběma zeměmi omezen obchod, kontakty byly jen velmi zřídkavé a nesly se v silně nepřátelském duchu. Není proto divu, že jakmile Američan Cowan přistoupil do autobusu s týmem Čínské lidové republiky, zavládlo hrobové ticho. Usadil se na jedno z mála volných míst a dle svých vlastních slov se snažil nevyčnívat více, než musel. Podle svědků se atmosféra ve voze dala krájet. Cowan totiž nebyl jen obyčejný Američan, ale Američan jak vystřižený podle šablony zlého kapitalisty. Nosil dlouhé vlasy v trvalé a kalhoty do zvonu, na sobě měl tričko s fotografií kapely Beatles a hippie nápisem. V autobuse plném uniformních, krátce střižených čínských sportovců působil jako zjevení.
Napjatou chvíli uvolnil až Čuang Ce-tung, trojnásobný mistr světa a jeden z favoritů šampionátu. Přisedl si ke Cowanovi a přátelsky mu potřásl rukou. Pak se oba mladí muži dali do řeči, a přestože potřebovali tlumočníka, vypadalo to, že si dobře rozumí. Na závěr rozhovoru daroval Čuang svému novému příteli hedvábný ubrousek s výšivkou čínského pohoří Huangshan, který náhodně vyhrabal z tašky. Později prozradil, že mimo ubrousek nahmatal v kabele i odznaky s fotografií Mao Ce-tunga, předsedy čínské komunistické strany, ale vyhodnotil, že to by nebyl dvakrát vhodný dar. Cowan se začal zběsile přehrabovat ve vlastní brašně, aby Čuangovi dar oplatil, ale našel jen propocený dres a malý hřeben plný vlasů.
„To ne, příteli, to ti nemůžu dát,“ smál se a dar zůstal jednostranný.
Půl století ping-pong diplomacy
Z autobusu vyšli bok po boku a jejich společné fotografie obletěly svět. Glenn Cowan na nich svírá darovaný ubrousek a na jeho tričku je zřetelně vidět úryvek ze singlu kapely Beatles - „Let it be“, tj.„Nech to být“. Dva dny poté se stalo něco neuvěřitelného: po více než dvou desítkách let ekonomické i sociální izolace obou států obdržel tým USA oficiální pozvání k návštěvě Číny, aby tam odehrál sérii exhibičních utkání proti čínskému týmu. Americké pasy v té době obsahovaly upozornění na sankce v případě, že by jejich držitelé zavítali do zemí, kde vládne komunistická strana; konzulární úředník tehdy proto ručně vyškrtl z výčtu zakázaných zemí v pasech sportovců Čínu.
Americký tým strávil v Číně celý týden. Po pěším průchodu přísně střežených hranic mezi Hongkongem a Čínou je osobně přivítal výbor v čele s tehdejším premiérem. Během návštěvy Číny členové týmu odehráli několik přátelských utkání, navštívili divadlo i muzeum, viděli Velkou čínskou zeď a ochutnali mnoho pokrmů z tradiční čínské kuchyně.
Stolní tenisté z Čínské lidové republiky patří k světové špičce
Za pozváním amerických sportovců nebylo ve skutečnosti nic sentimentálního. V té době citelně ochladly vztahy mezi Čínou a Sovětským svazem a pragmatický Mao Ce-tung správně vyhodnotil, že lepší vztahy se Spojenými státy nemusí být na škodu. Když se doslechl o osudovém setkání dvou sportovců, využil příležitosti. Pingpongový tým byl nakonec předskokanem týmu diplomatů v čele s americkým prezidentem Richardem Nixonem, kteří nedlouho poté do Číny zamířili znovu - tentokrát na oficiální pozvání k politické debatě. Jejím výsledkem bylo rozvolnění amerických sankcí vůči Číně a značné oteplení vzájemných vztahů. Během následujících let dokonce americká strana investovala několik miliard dolarů do výstavby čínských elektráren. Od té doby se vzájemné americko-čínské vztahy drží sice křehce, ale drží. Obě strany spolu už přes půl století hrají něco, čemu se v angličtině říká „ping-pong diplomacy“ - diplomatický ping-pong.
V románu a filmu Forrest Gump je hlavní hrdina jedním z členů týmu, který obdržel čínské pozvání.
„Nedělal jsem přitom vůbec nic. Jen jsem hrál ping pong,“ osvětluje Forrest Gump, čím přispěl ke světovému míru. Stejně tak Glenn Cowan neudělal vlastně vůbec nic. Jen hrál ping-pong a jednou nastoupil do špatného autobusu.
ZDROJE:
ANDREWS, Evan (19.10. 2018). „How Ping-Pong Diplomacy Thawed the Cold War“. HISTORY. Čteno 2. 10. 2023
DAHLBERG, Tim (5.4. 2021) „Column: Ping Pong Diplomacy resonates a half century later“. APNews. Čteno 2. 10. 2023
