Chmelová bída. Letní vichřice zemědělcům v kraji odvála úrodu i tržby

  10:04
Pěstitele chmelu na Hané zachránil deštivý srpen. Na Přerovsku však musí rychle obnovit chmelnice, o které přišli kvůli vichřici v červenci. Jen průměrnou sezonu tak hlásí chmelaři v Olomouckém kraji.

Bouřkou poničená chmelnice v Kokorech na Pelhřimovsku (27. srpna 2023) | foto: MAFRA

Navzdory nástrahám počasí mluví zemědělci o velkém štěstí: po loňské historicky nejnižší sklizni chmele v republice nebyly prognózy ani pro tu letošní nikterak příznivé. Ještě v květnu se pěstitelé obávali nejhoršího.

Deště v srpnu odvrátily katastrofu a sklizeň nakonec dopadla nad očekávání dobře.

„Loňská úroda byla historicky nejnižší v Čechách a na Moravě nejhorší za deset let. A také s tou letošní to nevypadalo nejlíp. Bylo to dáno počasím, kdy v první dekádě června chmel začal kvést a poté nastoupily vysoké teploty kolem 35 stupňů, takže se kvetení zastavilo a chmel začal ve vývoji stagnovat. Nejcitelněji to zasáhlo nejrozšířenější odrůdu žateckého poloraného červeňáku, který nemá vedra nad třicítky vůbec rád,“ přiblížil Ivo Klapal z moravské pobočky Chmelařského institutu Žatec.

Podle něho nelichotivý vývoj zažehnal srážkově nadprůměrný srpen, díky němuž chmel v růstu dohnal, co měl. Výnosy nakonec byly o třetinu lepší, než se předpokládalo.

„Vše zachránilo ochlazení a srážky v druhém prázdninovém měsíci, kdy byl celkový srážkový úhrn za srpen 150 milimetrů. Dlouhodobý třicetiletý průměr přitom činí 65 milimetrů,“ porovnal Klapal.

Kolísání teplot se však nepříznivě podepsalo na nevyrovnaném vývoji na chmelnicích.

„Našli jste keře, kde chmel ještě kvetl, a jinde už nasazoval hlávky. To se promítlo do výnosů i obsahu alfa hořkých kyselin, tedy pivovarsky účinných látek, který je letos mírně podprůměrný. Sezona je průměrná, ale je to v celé tršické oblasti hodně individuální a rozdíly jsou v rámci jedné lokality nebo i podniku,“ vysvětlil Klapal.

Chmelnice na odpis

Není tak podle něj výjimkou, že jeden podnik ze Žatecka, jehož obdobu najdeme i na Moravě, má výnos kolísající od 7 do 20 metráků u jedné odrůdy. „Takový rozdíl za dobu svého působení nepamatuji,“ upozornil Klapal.

Jako průměrnou hodnotí sezonu i většina pěstitelů chmele v kraji, s výjimkou těch na Přerovsku, které poznamenaly bouřky s vichřicí a krupobitím z konce července. Na celé Moravě vlivem silného větru popadalo na 40 hektarů chmelnic.

Zemědělskému družstvu Kokory, které patří se zhruba 190 hektary chmelnic mezi největší producenty tršické oblasti, jež leží na území Olomoucka, Přerovska a Prostějovska, spadlo 24 hektarů chmelnic a škody přesahují 25 milionů korun.

„Chmel nám dává řádově šedesát milionů na tržbách, takže když vám z celkového objemu dvacet procent vypadne, tak je to znát,“ posteskl si předseda ZD Kokory Vladimír Lichnovský.

Podle něho se dal použít jen zlomek rostlin, které se kvůli vichřici ocitly v blátě, zbytek museli zlikvidovat. Nyní odklízejí polámané sloupy a poškozené dráty, které půjdou do šrotu.

„Ve spolupráci s odborníky chystáme projekty a propočty na stavbu nových chmelnic. Budeme potřebovat tisíce nových sloupů a nebude to levná záležitost. Konstrukce se navíc musí přesně vyměřit a postavit na místě té původní, protože v zemi zůstaly rostlinky, které na jaře vzejdou. Je to závod s časem a potřebujeme, aby pěkné počasí vydrželo co nejdéle,“ přeje si Lichnovský.

Finanční náročnost celého projektu potvrdil i předseda Okresní agrární komory Přerov Petr Kubík.

„Každý, kdo má chmelnice, tak ví, jak nákladná je to záležitost, a má vše pojištěné – ať už se jedná o rostliny, nebo chmelnici jako majetek. Hektar nové chmelnice přijde na tři čtvrtě milionu,“ vypočítal Kubík.

Konstrukce vydržely

Štěstí v neštěstí měli ve společnosti Agra Velký Týnec, kde jim rovněž kvůli vichru popadalo 12 hektarů chmelnic. I díky tomu, že konstrukce byly nové, tak je mohou použít znovu.

„U nás se jedná o znovupostavení popadaných konstrukcí, jen vyměníme sloupky, které jsou zničené. Bavíme se řádově o desítkách kusů. Škodu odhadujeme do desítek tisíc korun plus práci. Ještě netušíme, jak dlouho potrvá postavit chmelnice,“ řekl agronom-chmelař Agry Tomáš Jemelka.

10. srpna 2023

Obří škody na úrodě počítají ve společnosti Agras Želatovice, kterou plošně zasáhly kroupy a poničily až 60 procent všech rostlin. Podnik kvůli tomu přišel o polovinu úrody i tržeb.

„Úrodu máme naprosto podprůměrnou a škody se šplhají do milionů. Krupobití naše chmelnice stejně jako v Lipníku nad Bečvou zasáhlo plošně, listy i hlávky, vše se ocitlo na zemi,“ zlobí se Ivo Macháček, agronom společnosti, která má chmelnice na ploše 35 hektarů.

Také Želatovice musí stejně jako další postižené podniky počítat kromě škod i s tím, že kvůli výpadku ze sklizně zřejmě nedodrží nasmlouvané dodávky do chmelařství a pivovarů. Jako problém to však nevidí.

„Vše máme ošetřeno smluvně, takže nás nikdo nebude penalizovat za to, že nedodáme, co máme. O nižší dodávce ví náš největší obchodník v Německu i všichni naši další odběratelé,“ upozornil předseda ZD Kokory Lichnovský.

Že výpadek není nic, co by ohrozilo trh s chmelem, potvrdil i šéf přerovské agrární komory Kubík. „S chmelem se obchoduje celosvětově, je spousta pěstitelů v Německu i u nás, takže pokud někde dojde k výpadku, díra se okamžitě zalepí,“ vysvětlil.