Článek
A to se nechci rozepisovat na témata politická, kdy za žádný z i těch největších průšvihů vlastní kůží neručí nikdo a nám všem ostatním pak ze všech možných svobod zůstane jen ta beztrestně a bezzubě nadávat na poměry.
Otevřel jsem si láhev strakonické jedenáctky a na zadní etiketě mne zaujal nápis ZA KVALITU RUČÍ SLÁDEK PIVOVARU PANÍ DAGMAR VLKOVÁ i s podpisem paní sládka. A přiznám se, že jako první mne napadlo: „to se zas nějaké feministky vyřádí, až si toho všimnou“.
A pak jsem si řekl: PROČ?! Proč by měly? Paní Vlková je zajisté sebevědomá a úspěšná žena a jestli si přeje, aby se nejdůležitější pozice v měšťanském pivovaru tradičně nazývala sládek, je to její volba a já jí tleskám. U mě osobně také oslovení paní sládková navozuje spíše atmosféru postřižinského koupání v kádi, notabene manželky pana sládka. Důvody volby paní Vlkové neznám, možná si je vědoma toho, že právě u vaření piva je tradice, i ta jazyková, důležitá. Ale to je jedno, je to prostě její volba a to je klíčové. Čeština je nádherný tvárný a mnohozvučný jazyk a nelze na něj bezbolestně roubovat všechny ty anglosaské či jiné plochosti genderové spravedlnosti, jak by si mnozí přáli.
Tak jako si paní Vlková svobodně vybrala, že se nejmenuje Dagmar Vlk, tak si zvolila, že bude pracovat jako sládek a já si myslím, že je to tak dobře. Dejme lidem, mužům i ženám stejnou měrou, svobodu volby a nenechme si nikým diktovat, že vnucovaná řešení jsou jediná správná a povolená. Už proto, že osobní svoboda začíná právě u zdánlivých maličkostí typu přechylování příjmení při označení profesí.
A nakonec jde vždycky o to, jak dobré pivo paní sládek vaří. To je její vizitka. To je důležité. A já za sebe říkám „Dobře to děláte, paní Vlková!“.
Na zdraví!
