Hynek o montérkách i startu snů. Jak skládal litvínovský tým?

„Nechtěl bych hned po začátku všechno glorifikovat, používat velká slova. Až přijde hubenější období a nebude se dařit, teprve pak se ukáže charakter týmu,“ stojí pevně na zemi litvínovský šéf.

Překvapilo vás, jak dravě váš Litvínov vstoupil do extraligy?
Rozhodně jsme rádi. Ještě je odehraný příliš malý vzorek zápasů, ale těší nás, že jsme začali úspěšně. Za sebe můžu říct, že spíš mírním euforii a nabádám k pokoře, abychom zůstali u toho, co mužstvo zdobí: nasazení, bojovnost, poctivost. Hráči si pomáhají a šlapou. U toho musíme vydržet. Víc to budu hodnotit tak po půlce soutěže, každé mužstvo prochází sinusoidami, takže se vážně uvidí až někdy v polovině základní části.

Ale šest výher v řadě, to už nemůže být jen souhra okolností, na to musí mít tým kvalitu.
Na druhou stranu to jsou všechno vyrovnané zápasy. Je to o jeden dva góly. Třeba minulý pátek Mladá Boleslav u nás hrála výborně, do půlky utkání byla lepší, my pak dali čtvrtý a pátý gól do prázdné. Byl to souboj, co jsme mohli vyhrát i prohrát. Hodně fyzický hokej a my jsme to dovedli do vítězného konce, což je po takovém průběhu o to cennější. Nic vám nedodá víc sebevědomí než vítězství. Mám radost z projevu mužstva, jak pracuje. Jak je to odmakané.

Pískej konec! žertuje Hlava. Litvínov dělí jen skóre od čela

V čem vidíte sílu týmu?
Spíš bych to fakt hodnotil později, je to pořád jen začátek. Po zápase vždy říkám: volno je až do půlnoci, ale druhý den zase do montérek a jít pracovat.

Litvínovu fungují přesilovky, oslabení, je produktivní, má jistotu v brance. Začátek se povedl snad ve všech ohledech.
Prohráli jsme v Pardubicích, ale pak přišlo první vítězství, druhé, třetí. Tým se uklidní, vzroste jeho sebevědomí, věří si. Myslím si, že se všichni snaží plnit, co jim trenéři ordinují, držet se systému. A pak tam vidím soudržnost, všichni se snaží pomáhat si. Když si vezmu jen tento malý vzorek zápasů, co máme za sebou, tak proti loňsku máme mnohem víc zblokovaných střel hokejkami, nohama, vyklekáváme puky, hrajeme víc úporný fyzický hokej, poctivější. A po druhém nebo třetím vítězství mužstvo získalo trošku klidu a sebevědomí.

Pivo a klobása, kde a za kolik? Velký test občerstvení na extraligových stadionech

Fanoušci se těšili na souhru bratrů Kašových, letních posil. A realita ještě předčila očekávání. Okamžitě se stali tahouny, pravidelně bodují, soupeři je těžko zastavují. Říkáte si, že tohle se povedlo?
Nikdo nemůže hrát pořád v ideální formě, ale teď si myslím, že nejen Kašovci, ale většina kluků hraje minimálně svůj standard. Já mám největší radost ze soudržnosti týmu, ale že jsou Kašovi dobří hokejisti, o tom není pochyb. Cítím z nich obrovskou chuť, která se přenáší na mužstvo. Neměřil bych to jen body, ale také tím, jak k tomu přistupují. Lídři týmu vždy musí být příkladní a to tam je. Ale nejen od nich. Třeba Suky (kapitán Matúš Sukeľ) není tolik bodový, ale zase přináší obrovské nasazení, poctivost, zodpovědnost, čímž strhává další hráče. Když tohle ti kluci dělají, tak dopad na mužstvo je obrovský.

I Kirk, Koblasa a další posily vypadají jako trefy do černého. Navíc se probudil Abdul.
Proto říkám, že to není o dvou hráčích. Vždy je důležité, jak silný je nejslabší článek řetězce, a to začíná od největšího lídra až po juniora nebo mladého hráče, aby to drželo pohromadě. Nevidím moc rozdíly mezi soupeři, přijde mi to strašně vyrovnané. Všichni obměňovali kádry, posilovali. Je podle mě jasné, že Třinec půjde nahoru, Kometa se jistě zvedne. Liga je obrovsky vyrovnaná a my si musíme vážit každého bodu.

Mohla by být sezona konečně klidná? Nebo i medailová?
Máme za sebou pár zápasů. I když budeme mluvit o dobré první čtvrtině, tak takhle musíme odpracovat každou. Minulou sezonu nám nevyšel start, pak jsme to honili a pořád to tlačili do kopce, takže já teď koukám na každý další zápas.

Litvínov při vítězném rituálu s fanoušky.

Chodí přes čtyři tisíce lidí, jak důležité je to pro tým a rozpočet?
Hodně, samozřejmě. Jsme rádi, že diváci chodí, a je na nás, abychom jich svými výkony nalákali ještě víc. Hlavně chci vyzdvihnout výbornou atmosféru. Přijde mi, že to žije.

Pomáhá i regionální kádr?
Cílili jsme na to, aby tady hráli kluci z regionu. Vždy je to však o výkonnosti. Může přijít slabší období, to nás teprve prověří, jak jsme odolní, jak se s tím vyrovnáme. Já zůstávám oběma nohama na zemi a myslím, že všichni.

Trenér Mlejnek často říká, že liga je kvalitnější. Souhlasíte?
Ano. Už loni to bylo o krok nahoru. Tím, že padlo Rusko, vrátilo se hodně dobrých hráčů. Kdyby běžela KHL, nejspíš by byli tam nebo jinde v Evropě. A i letos sem přišlo hodně kvalitních českých i zahraničních hráčů. Spousta zajímavých jmen, která by si dva tři roky nazpátek nemohly dovolit angažovat ani české topové kluby. Zdá se mi, že mužstva jsou nabitější a kvalitnější než před rokem, proto mluvím o tom, že extraliga bude vyrovnaná.

Góly, body, souhra Kašových. Litvínovský extraligový rozjezd baví

Jak jste vy skládali tým?
Začne sezona a vy už od podzimu stavíte nové mužstvo. Řešíte nabídku agentů. Loni v listopadu jsme na tom seděli já, celý realizační tým a Viktor Hübl jako skaut klubu. V pěti šesti lidech. Na Vánoce jsme zveřejňovali první podpisy, něco jsme měli do šuplíku a dořešili po Novém roce. Sezona není za půlkou a vy už podepisujete hráče, kteří budou volní, což byl případ Davida Kašeho. O odchodech našich opor Stránského a Zdráhala jsme věděli v průběhu sezony, proto jsme reagovali dalšími podpisy.

Jak složité je získat hráče?
Zaplnění jednoho místa, které vyústilo v Kanaďana Kevina Czuczmana, předcházelo x oficiálních nabídek. Někdo zůstává venku, někdo se rozhodne pro jiný klub z pohledu rodiny, logistiky pohybu. Dovolím si říct, že to u nás nebyla otázka peněz. Nemám pocit, že by nám nějací hráči padli vyloženě na financích, že by nás někdo přeplatil. Kolikrát má hráč i reprezentační ambice. Ve hře je strašně moc faktorů.

Jaký tedy byl trh?
Letos mi přišla nabídka obrovská. Nejen český, i evropský trh je dražší a dražší. Tím, že je zavřené Rusko, byla nabídka poměrně široká, ale už v červenci byl trh rozebraný. A pak je tam portfolio hráčů, kteří čekají do poslední chvíle, nebo se vracejí ze zámoří. Když v AHL nepodpisují dobré smlouvy, uvažují o návratu. To byl případ i Brita Liama Kirka. Viděl, že šance na NHL v Arizoně už není tak velká.