Co hýbe společností, nutně musí být i tématem církve. Jinak budeme spolkem opožděnců, míní kněz Mohelník

6. říjen 2023

Letošní valné shromáždění synody katolické církve provázejí mimořádná očekávání. Biskupové a další významní představitelé se mají radit o reformách, které mají podle papeže Františka vést k tomu, že církev bude otevřená všem. „To shromáždění není parlament ani pastorační porada praktického rázu. Závěrem nemá být nějaká syntéza, o které se bude hlasovat, ale má se pěstovat harmonie různosti,“ přibližuje katolický kněz a teolog Benedikt Mohelník.

Vysvětluje, že synoda je poradním orgánem papeže, jehož výstupem je dokument shrnující názory a jejich zastoupení v církvi. Papež následně sám vydává takzvané postsynodální exhortace, v nichž se nastolených témat zhostí a dá impulz do dalšího života církve.

„Papež očekává, že se nebude hledat nějaký kompromis, se kterým by souhlasila drtivá většina. Jde spíše o to popsat různé pohledy na to, jak církev funguje v různých kulturních, geografických a etnických podmínkách, což otevírá cestu k mnohem větší různorodosti,“ popisuje s tím, že synody se ve větší míře účastní i řeholníci a laici.

Čtěte také

Mohelník dodává, že papež František často naráží na to, že církev je až příliš centralizovaná a mnoho katolíků očekává, že jim centrum řekne, co mají dělat. „Ale papež říká: ‚Ne, vy to vymyslete. Vy tomu rozumíte, vy vnímáte problémy a těžkosti, se kterými se křesťanství musí potýkat. To nečekejte ode mě.‘“

Poukazuje na to, že církev není jednolitá, ale tvoří ji miliarda lidí, kteří žijí v různých kulturních kontextech, a papež na to musí brát ohled. „Církev tu má být pro všechny a hledat způsoby, aby si v ní každý našel své místo. To je to, co si myslím, že papež zdůrazňoval, když na začátku synody mluvil o harmonii,“ dodává.

Média přitom očekávají, že na synodu dojde ke střetu mezi konzervativním a progresivním křídlem v katolické církvi. Mohelník doplňuje, že papež se rozhodl ještě před synodem zveřejnit svou odpověď na stanoviska pěti konzervativních kardinálů.

„Říká, že není možné vidět věci černobíle, jsou mnohem nuancovatější a o tuto mentalitu papež hodně usiluje. To bych očekával i od synody, protože tohle progresivní či konzervativní vidění je strašně zavádějící,“ míní.

Nezdravý konzervatismus

Spor se vede například o to, jak by se mělo změnit postavení žen v katolické církvi. Římská kurie byla donedávna čistě mužská, za papeže Františka v ní ale začalo přibývat žen, které jsou přítomné i na probíhající synodě a budou hlasovat spolu s biskupy. Další otázkou je to, zda ženy budou moci být svěceny na kněze.

„Církev o tom ještě nemá jasno. Já vidím čím dál méně dobrých důvodů pro to, aby ordinovány nebyly,“ uvádí Mohelník s tím, že v církvi jde o spíše revoluční názor a například africká církev je výrazně patriarchální a postavení žen není zdaleka takové jako v Evropě.

Čtěte také

Velkým tématem je také přístup církve k homosexualitě a stejnopohlavním párům. „Setrvávat na ideologických pozicích, které vycházejí z 50 nebo 100 let starých vědeckých poznatků, by byl nezdravý konzervatismus. Církev podle mého názoru musí integrovat to, co se děje okolo nás,“ zdůrazňuje teolog.

Spíše než jednotlivostem by se podle něj synoda měla věnovat především mentalitě církve – pokud se ji podaří přenastavit vůči komplikovaným otázkám společnosti, bude s nimi možné něco dělat.

Pozastavuje se přitom nad tím, že církevní konzervativci jsou v některých otázkách velmi postmoderní. Například neváhají ostře kritizovat papeže, přestože v dobách, do kterých by církev chtěli navrátit, by za to byli tvrdě sankcionováni.

„Církev je složená z lidí, kteří žijí v nějaké době a v žádné jiné. To, co hýbe naší společností a naší dobou, tak nutně a přirozeně musí být tématem církve. Protože pokud bychom se chtěli zastavit v minulosti, budeme spolkem opožděnců,“ uzavírá Mohelník.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.