Roman Krištof (* 1965) dětství a mládí prožil v Brně. V roce 1985 emigroval do USA, kde mimo jiné studoval na Community College ve Virginii. Po návratu do ČR studoval na Masarykově univerzitě. Knižně debutoval básnickou sbírkou Střelné básně (2019, Druhé město). Jeho texty byly zařazeny do antologie Nejlepší české básně (2018; 2019). Živí se jako výzkumník v sociální oblasti a úředník tamtéž (Úřad vlády, MPSV). V současnosti střídavě pobývá v Brně, Praze a na Vysočině. Autorská čtení často spojuje s performery, hudebníky a výtvarníky, například s Frídou Kakao. Letos na podzim mu vyjde v nakladatelství Větrné mlýny nová básnická kniha Na lačný srce / Suché sny ryb. Uvedené básně Roman Krištof poskládal do cyklu Dovolená v Brně a jedná se o texty z letošního léta.
Snímek z Jezerního čtení, která Roman Krištof pořádá v Ranských jezírkách na Vysočině, foto Karel Ševčík
***
všichni na čáře kdysi
dneska hodně pod čárou ponoru
plachtěte křičím slábne signál
rej noci br no
***
roztočily kruhy keramičky
už jim roste v ruce
má hlína
***
na ostrovech vše menší se
sloni velikosti poníků pobíhají hynou
vstanou v jejich lebkách kyklopové
vypíchnutým okem hladí
bříška oveček
stromy mrzačené do bonsají
rozbité nádobí slepované zlatem
matem se a metáš kozelce
umenšena do panenky oka
i mysli. oka i mysli
taneš mi
***
být na půl žerdi
di do dža říkají kolem
kola mám čtyři plnou nádrž
terst je blíž než košice
peprník byl silné koření
do zemí čaje a kávy
pokud můžu jsem to já
pokud ne pak někdo jiný
žmoulá lemy gatěk
zatímco domini canes
trhají maso
sedíme pijeme na provaze
modlíme se, aby děti
nepotloukly se na schodech
***
z melancholie víme
meatloaf je jídlem konce světa
než udeří jiná planeta
je tak dobrý
***
díváš déšť
přitom už neprší
ale je tma
v ní dívat
kapku neunaví
***
už si nejsi co sis bývala
nevidíš nic z uteklého oka
sítě punčoch neudrží tě
jinak se ukládá maso k kosti
čas stojí v odvrzávacích dveřích
kape ze stropu ručičky se nehýbají
to jen deštěm a větrem
ale víš to tak není
***
prevence náměsíčnosti
není kost bez masa
není maso bez kosti
tichý je pak sen
***
že už nebude to nejnáramnější
víme bloudi pouští svých
přitlačíš písek vahou
zapálí se lýtka
to spíš
***
ledničky starých mládenců
sebou škubou při otvírání
hlučí jak transformátor
vysokého napětí
mrazák pohltil ledem
kapra z vánoc
bůhvíkterých
***
ohavný je člověk na labutích
i na řetízkáči jak se točí
vidíš mu do ledví
jak roztahuje se
mašina jede
proud jede
skákací hrad
má kompresor
a kameny z ledvin
do sbírek
otců vášnivých
mineralogů
***
zamilovaný je kuběnou
(výlet na bítov)
- neděle odpoledne po -
kejváš ve větru
anebo tě vítr
ale fouká v hlavě
jenom
ve dveřích neodvratná píča
pondělí
při zádušní mši za kuběnu celebrant mluví:
v nebi může být jen láska
kdyby ne, bylo by to peklo.
šeptá přítel dovedeš si to představit?
ne, je to zrušení polarit
kdybych dovedl, už bych tam byl
ne tady, odšeptávám
***
bůh má všechno co nemáš
žal i lol a opuštěná venkovská nádraží
vyjde výpravčí s havraními vlasy
v červené čepici pozdravit vlak
ale to už je co má jen bůh
ne ty hníde
ani datel
***
zaplň se pokojem
můj má jen červené závěsy a stůl
pár knih z větrných mlýnů
na podzim lůj pro ptáky
slibuji
***
půjdeš do kytek
nenatrháš nic do vázy
jen datum v trhacím kalendáři
podtrhneš
***
tisknu duši k tělu
tisknu tělo k duši
aby paměť držela
duše světa
pamatuje si všechno
tisíckráte jinak
a saje a saje a saje
a plive
avatara
***
hřeben v tašce
nikdy jsem ho nepřekročil
je v dáli modravý
jak v uhlích vlasy.
smrad taškář
***
po západu slunka nejsme si rovni
přes den to ještě jakž takž jde
můžem vést ty řeči
ale pak si černá jak bota
já bílý jak křída
v jurském parku
modrá světla non-stopu
do rána nás ochrání
kamav tut
***
otevřeš oči
zbývá zase uvěřit v svět
pokud neuvěříš
nevstávej
ani hovno se pak
nepodaří spláchnout
***
lásku, protijed na smrt,
hledej v lékárně
město projdeš enkrát
než ji najdeš
a je jen
na recept
***
padá den do snu
už není město
jen tma z balkonu
balon na nebi
***
kdo jsi druhým
když jsi úplně jinde
kde ani třetích.
o prvých pomlč
***
uvěřit věření
značková šidítka pořizovat.
a smrt zdobná je i
v sekáčích
***
popravdi mě ve tmě
bílé sémě utíká snáž
lži klidně a lež
nebudem rožínat
svíce mají jen v čechách
ne na moraně
***
z dětské nemocnice na černopolní křik
z oken duše světa stáhla se do ulit k moři
s malou duší jdu
začíná čas po puštění ze zřetele
zas jsme v oku
štěňata v botě
ještě ne papírové
***
bod zlomu není k věření
kolo opřeš o někoho přitom rčení
říká ne
tělo jak poškozený stroj
postroj noci
kroj dne
dovolená v brně
***
na lavičce
jedno z miliard těl
továren na sny
ve svém celovečerním
***
kříže nás pojí
k neurologii
i ke kristovi
***
libera nos
svatá panno
možná už
nebude ráno
***
nemám vůbec žádný generační pocit.
přátel z dávna je víc mrtvých než živých
živí sou ale úplně stejní jak jiní živí
melou si svoje dokud nejsou mrtví
***
brno je rým slunce