Zatímco trh s klasickým vínem se propadá, „bublinky“ táhnou. Vinařské instituce tohoto trendu chtějí využít a zastřešit perlivá a šumivá vína národní značkou podobně, jako to funguje u Svatomartinského.

„V obchodních řetězcích neustále narůstá prodej perlivých vín na úkor těch tichých. Ještě než jsem nastoupil, diskutovalo se, jak to uchopit. Nyní jsme dospěli k tomu, že by bylo dobré jasně určit charakter tohoto vína, dát mu jeden název, aby byl pro spotřebitele co nejsnáze uchopitelný, a pokusit se na tomto segmentu trhu víc prosadit,“ oznamuje nový ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar. Této oblasti totiž momentálně jednoznačně dominují vína z dovozu jako například proslulé prosecco.

Záměr má podporu prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada. Ten poukazuje na preference mladší generace, která pije výrobky s nižším procentem alkoholu v lifestylové a mainstreamové podobě. „Pro nás je důležité, abychom to dokázali nachystat pro naše producenty, pěstitele a vinaře. Umím si představit jednoduchý designový obal pití, které si budete moct dát třeba i v plechovce na koncertě,“ nastiňuje Chlad. Ten poukazuje na fakt, že trh s takzvaným tichým vínem se poslední tři roky propadá meziročně o 9,5 procenta, zatímco ten s bublinkami je stabilní, nebo dokonce roste. Vinaři to vědí a svou produkci tomu uzpůsobují.

Celonárodní značka, která tato stále populárnější vína zastřeší a zákazníkům zaručí kvalitu, se má jmenovat Bublina. Ještě ji však čeká registrace, která je kvůli příliš obecnému názvu možná pouze společně s vizuálem. Hotovo by mohlo být asi za měsíc.

Víno může pod korkem zrát stejně dobře jako pod šroubem, říká degustátor

Prezident Svazu vinařů chce, aby součástí projektu Bublina byl také systém označující úroveň kvality jednotlivých moků. „Na něm se před několika lety začalo pracovat a teď se to obnovuje. Znamená to, že nyní vznikne základní národní značka perlivého definovaného pití a v budoucnu bychom se mohli dopracovat k hierarchizaci, aby zákazník věděl, zda pije základ, nebo nějaký top,“ nastiňuje Chlad.

Podle Vinařství Vajbar ze Zaječí na Břeclavsku, které vyrábí perlivá vína přes patnáct let a také pozoruje jejich stále větší oblibu u českých konzumentů, měla být národní jednotná značka – s jasnými a klidně i přísnými pravidly – hotová už dávno. „Slyšíme od vinařů, že to neumíme. Ale vždyť Vinařský fond a svaz vybudovaly od nuly perfektní značku Svatomartinské víno, kterého se každoročně prodá 2,5 milionu lahví. Jsem na sto procent přesvědčen, že pokud se do toho pustíme na plné obrátky, můžeme tu za pár let mít stejně významnou značku,“ míní Bronislav Vajbar.

Pomáhají i influenceři

Také Vinařství Lahofer ležící u Dobšic na Znojemsku plán, který by zaručil kvalitu tuzemských perlivých vín, vítá. Nápoje typu frizzante nabízí nejen ve standardních „sedmičkách“, ale už i ve zmíněných plechovkách o objemu 0,25 litru. „Trend výroby a konzumace vín s označením frizzante oslovuje především mladou generaci a je v posledních letech na vzestupu,“ vnímá ředitel Lahoferu Petr Chaloupecký.

Třeba Miloš Michlovský z Vinselektu z Rakvic na Břeclavsku však má problém s názvem Bublina, který mu neevokuje víno. Zmiňuje, že perlivých produktů už je opravdu hodně a mnohé stojí výrazně pod 50 korun, což podle něj dokládá, že tento segment je již dávno obsazen. „Má-li něco mít dle mého názoru nějakou šanci, tak je to projekt ‚šumivých vín‘ z moravských hroznů s uvedením lokálního názvu. Jeho doprovodem pak může být i perlivé víno, ale s přirozeným CO2 a opět z lokálních hroznů. Zářným příkladem je projekt Prosecco,“ připomíná chráněnou italskou značku.

Revoluce v prodeji šumivých vín. Evropská unie povolila nový typ obalů

Jeho vinařství už přitom vyrábí i odalkoholizovaný jemně perlivý nápoj. „Naše asi dvanáct let stará nadčasová vize byla správnou volbou a dnes máme co dělat, abychom vyhověli zákazníkům v plné míře. Akorát se nám nedaří zužitkovat takzvaný odpadní alkohol. Ten je sice ve špičkové kvalitě, ale jelikož je to technologicky nový produkt, tak ho stávající producenti nemohou využít do svých zavedených značek. Museli by totiž vytvořit produkt nový,“ podotýká Michlovský.

Důvodem propadu zájmu o tichá vína je nižší spotřeba alkoholu u mladší generace a také ekonomická situace, která lidi nutí šetřit na zbytných výdajích. Vinařský fond proto spustil televizní kampaň na podporu tradičních odrůd, nový ředitel chce také posílit komunikaci s konzumenty prostřednictvím sociálních sítí. „Spolupracujeme se dvěma influencerkami a rozvíjíme síť lokálních tvůrců, tedy lidí, kteří mají rádi víno a své zážitky sdílejí právě na sociálních sítích. Tento způsob komunikace považuji za velmi efektivní,“ sděluje Vičar. V létě také cílil na podporu střiků z růžového vína.