VYDAVATEL poezie, performer a organizátor Aleš Kauer. Foto: Jiří Varhaník
Když se rodák ze Zábřehu na Moravě Aleš Kauer setkal v tamním ochotnickém souboru s hercem profesionálního Divadla Šumperk Zdeňkem Stejskalem, předznamenalo to jeho pozdější směřování na Vysočinu. Společně před patnácti lety zamířili do Jihlavy, kde Zdeněk Stejskal získal angažmá v Horáckém divadle.
Vztah k poezii si Aleš Kauer přivezl s sebou. Svých prvních pár básnických textů odeslal před lety k posouzení básníkovi Miroslavu Kubíčkovi: „Opravil mi tehdy hrubky a různé věci, ale na závěr napsal, že to je tvorba, že tam něco je, ať se tomu zkusím věnovat…“
Už v Šumperku založil Aleš Kauer knižní nakladatelství Adolescent. Jeho úmyslem bylo zaštítit tamější zajímavé autory, kteří se poezií zabývali. Dnes stojí za nakladatelstvím v jeho redakční radě také Kauerovi kolegové Jan Spěváček a editorka Kino Peklo.
Specifikem současného Adolescentu je důraz na tvůrčí angažovanost. „Ta je poměrně blízká mladým lidem,“ zamýšlí se Kauer. Adolescent tak často vydává právě mladou poezii, debuty, tvorbu lidí, kteří reflektují dění ve svém okolí, ať už v Brně, Praze, anebo na Vysočině.
„Vlastně nedokážu říct, jak to vnímají lidi z venku. Ale ano, samozřejmě, poezie je dnes totálně minoritní záležitost. Pro mě ale ne, já se v tom pohybuji a mám pocit, že je jí všude kolem plno. Do nakladatelství mi pořád chodí nějaké rukopisy…,“ usmívá se Aleš Kauer nad postavením básníků v současné literární kultuře.
Svrchovaná poezie
Podstatným hlediskem Kauerova vydavatelského přístupu je také výtvarná stránka věci. V tom směru jej formoval vliv prostředí šumperské Galerie Jiřího Jílka a jejích kurátorů, výtvarníků Anežky a Miroslava Kovalových.
„Zasvětili mě do věcí výtvarných, ale vlastně i poetických. Když jsem třeba četl texty, které psal Miroslav Koval k výtvarníkům, tak to pro mě v podstatě byla svrchovaná poezie…“ vrací se vydavatel k určujícím momentům svého přístupu.
Výtvarnou stránku knihy vnímá jako stěžejní věc: „Knížka je pro mě jakýsi trychtýř. V něm je jakýsi intelekt, ale podobně důležité jsou pro mě barvy, anebo papír, který se vybere.“
Současný Adolescent se blíží k pěti desítkám vydaných titulů. Vedle mladé tvorby se věnuje i klasikům současné poezie. Nechybí tu jména jako Radek Fridrich – držitel Magnesie Litery, Martin Stöhr, básník současné environmentální poezie Radek Štěpánek, Anežka Kovalová a mnozí další.
Pod duhovou vlajkou
„Je to úplné bláznovství! I proto Adolescent, protože adolescenti dělají šílené věci,“ usmívá se A. Kauer nad ekonomickou stránkou současného vydávání poezie. Stokusový náklad knihy se totiž prodává třeba dva roky. Vydavatelství funguje bez grantu a pro svého zakladatele zůstává v rovině koníčka, zájmu, lásky k poezii. Peníze na živobytí je potřeba vydělat jinde, v zaměstnání.
„Někdy před pěti, sedmi lety jsem investoval do různých strojů, jako jsou řezačky, lámačky, plotry a takové věci. A tak jsem schopen vyrobit náklad knihy bez toho, že bych za některé věci platil jinde horentní sumy. V podstatě platím jenom tisk a papír,“ popisuje vydavatel.
Peníze ušetří také na fungování bez distribučních sítí. To ovšem na druhé straně představuje vedle provozu e-shopu neustálé pendlování po literárních akcích a festivalech po celé republice.
S básněmi tak protagonisté Adolescentu vstupují také do veřejného prostoru. Poezii dávají hudební podobu, lidi napříč generacemi oslovují v podobě performancí a hudebních vystoupení. V Jihlavě se tak stal součástí letního dění festival poezie Kvílení pořádaný v Parku Gustava Mahlera.
Pod duhovou vlajkou vneslo Kvílení do Jihlavy také queer tematiku. Především ale přivedlo řadu zvučných jmen. Byl tu spisovatel, dramatik, básník, kurátor a historik umění Jaromír Typlt. Přijeli Petr Hruška, Martin C. Putna, bítovský Jiří Kuběna, Jiří a Daniel Reynkovi. Na pozvání už nestihl dorazit Ivan Martin Jirous.
„Všem těm lidem vůbec nevadí nějaká duhová vlajka, oni to prostě neřeší,“ podtrhuje Kauer. Adolescent je podle něho také pobývání v prostoru, který je bezpečný, v němž je lidem dobře. Také proto se vydavatelství loni v říjnu silně vymezilo proti vraždě dvou queer lidí v bratislavském baru Tepláreň.
Na výzvu Adolescentu se posléze sešlo kolem 130 angažovaných básnických textů, které na událost bezprostředně reagovaly. Třicet z nich vybrala redakční rada do publikace, která vznikla ještě do konce uplynulého roku.
„Ten magor, který tam postřílel dva lidi, měl jakýsi šedesátistránkový manifest. A my jsme to chtěli obrátit v šedesátistránkovou sbírku básní, která by byla opakem tohoto hnusu,“ argumentuje Kauer. Náklad 200 kusů se prodal během týdne. Adolescent dotiskl další a výnos deset tisíc korun poslal organizaci Jsme fér.
Přímá cesta k vyhoření
Ačkoli festival Kvílení přinesl do Jihlavy specifickou a novou formu kulturního vyjádření, v příštím roce už prý ho Aleš Kauer nejspíš neuskuteční.
„On je na tom vždycky opravdu měsíc, měsíc a půl náročné práce. A když na magistrát podám žádost o grant, je tam vyloženě napsáno, že člověk, který ten grant podává, z toho nesmí mít ani korunu. Což je pro mě systematicky naprosto nepřístupné – vždyť to je jen přímá cesta k vyhoření,“ reaguje organizátor na svazující a byrokraticky složité podmínky pro kulturní aktivity v Jihlavě. Ty jsou podle jeho zkušenosti bohužel nesrovnatelné s jinými městy, podobně jako samotná (ne)kulturní atmosféra centra Jihlavy.
„Skoro to nerad říkám, protože je mi to vůči té Jihlavě fakt líto. Nerad ji takto kritizuji, protože ji nějakým způsobem mám rád, nebo spíš ten kraj mám rád. Ale je to tak. Teď jsme třeba přijeli z festivalu ve Frýdku-Místku. Místo u Ostravy, které protínají dvě dálnice. A lidé tam s městem žijí, funguje to tam, město svítí a podporuje ty, kteří pro jeho kulturu něco dělají,“ zamýšlí se A. Kauer.
Lásku k poezii a kultivovanost prostředí chce prostřednictvím vydavatelství podporovat dál a novými formami. V knížkách Adolescentu se už objevují QR kódy, které čtenáře navádějí do digitálního prostoru, kde mohou tvůrce stopovat i skrze muziku.
„Zároveň rozjíždíme label a˜scent. V něm chceme propojovat texty a hudbu - reagovat na svět mladých, kteří dnes chodí se sluchátky a třeba nemají chuť tu knížku otevřít,“ dodává jihlavský vydavatel Aleš Kauer.
Diskuze k článku