facebook LinkedIN LinkedIN - follow
CAD II , Stavebnictví - BIM, CAFM

Praktické zkušenosti s digitalizací v rámci investiční výstavby

Od datového standardu až po validaci naplněného modelu

Ing. Milan Moravec, Ph.D., MBA


O problematice BIM již bylo řečeno a napsáno téměř vše a po letech konferencí, koncepcí kulatých stolů, prezentací, strategií a pilotních projektů je na čase se podívat, jaké jsou praktické zkušenosti (pozitivní i negativní) firem a investorů, kteří si již prošli skutečnými „správnými BIM“ projekty, a zejména těch, kteří si prošli různými fázemi/rolemi tvorby celého BIM procesu.


Bohužel je v současné době zkratka BIM zprofanována a degradována na podobnou úroveň jako slovo podnikatel v 90. letech a stav přípravy národní koncepce BIM poměrně tristní, a to z řady důvodů, které není třeba popisovat ani opakovat. Většina firem i investorů uchopila BIM a digitalizaci jako módní vlnu a snažila se získat konkurenční výhodu nebo mít image progresivní a moderní firmy, nicméně bez potřebných znalostí o využití BIM. Na druhou stranu se naštěstí řada firem i investorů místo rychlého získávání konkurenčních referencí a soutěžení „kdo má více BIMu“ snažila nejprve pochopit celý proces a definovat si, co vlastně BIM a digitalizace znamenají v krátkodobém a střednědobém horizontu. Tyto firmy dospěly poměrně záhy k závěru, že nejde o BIM, ale že se jedná o digitální transformaci, a to jak vlastní, tak i daného oboru a odvětví, a zejména že se jedná o počátek nové práce se strukturovanými daty. Dále tyto společnosti pochopily, že celá problematika BIM je v současné době pouze první krok a pouze jakási investice (ekonomická, technická i mentální) do doby budoucí.

Praktické zkušenosti s digitalizací

První klíčová zkušenost s digitální transformací je fakt, že se jedná o dlouhodobý transformační proces, který by měl v ideálním případě probíhat koncepčně, podle nějaké dlouhodobější vize. Stále je ale velká řada firem i investorů, kteří i přes investované peníze, proběhlé pilotní projekty a odprezentované výsledky udělali jen minimální pokrok ve vnímání i využití BIM. Pouze firmy, které si skutečně prošly, pokud možno, jednotlivými fázemi digitálního procesu, získají skutečné zkušenosti a náhled na vlastní pozitivní a negativní prvky celé digitalizace.

Druhou zásadní zkušeností je konstatování faktu, že digitalizace musí probíhat i bez ohledu na (ne)fungování státní správy a orgánů zodpovědných za přípravu digitalizace stavebnictví. Přestože se jedná o specifický a konzervativní obor, je trend digitalizace nevyhnutelný. Přesto však musí být realistický a postupný.

Třetí zkušeností z praxe je, že si konečně řada firem i investorů nechá poradit ne od firem s kvalitními BIM prezentacemi z úspěšných projektů, ale od firem, které si prošly skutečnými projekty. A to jak projekty úspěšnými, tak především také projekty s řadou chyb a omylů, nebo od firem, které jsou již v celém procesu napřed a mají prokazatelné a měřitelné výsledky z implementace BIM a digitalizace.

Čtvrtou zkušeností je fakt, že velká (dovolím si tvrdit, že největší) přidaná hodnota BIM je a bude u technologií. To znamená ve využití BIM v projektování, realizaci i provozování technologických celků. Poptávka po těchto profesích je již dnes obrovská a dále poroste. Každý, kdo bude umět pracovat v režimu BIM v těchto oblastech, bude mít značnou výhodu, protože celá digitalizace je zejména o provozování technologických celků.

Obr. 1: Strojová validace naplněného 3D modelu datovým standardem v aplikaci BIMmanager
Obr. 1: Strojová validace naplněného 3D modelu datovým standardem v aplikaci BIMmanager

Poslední klíčovou zkušeností za poslední rok je skutečnost, že si více a více investorů najímá firmy na přípravu a definování projektů a zadávacích dokumentací v BIM, včetně kontroly výstupů i procesů (tzv. BIM Manažery investora), tím pádem již končí doba „uděláme nějak BIM, stejně nikdo nekontroluje“.

Aby bylo možné využít veškeré možnosti digitalizace, je nutné vnímat celý kontext tohoto procesu, nebo se o ně minimálně zajímat. Jako zásadní proto považuji následující zkušenosti dané firmy, nebo i jednotlivce, a to na straně investora nebo dodavatele pro pochopení celého procesu. Jinými slovy využít zkušenosti někoho, kdo si prošel těmito všemi fázemi:

  1. Příprava a tvorba BIM dokumentů včetně smlouvy o dílo a zadávací dokumentace
  2. Vytvoření datového standardu stavby (DSS) a jeho správa v průběhu investiční i provozní fáze, včetně naplnění 3D modelu a jeho strojová validace
  3. Spolupráce během projektové přípravy a realizace dané BIM stavby v rámci vybraného CDE a schválených Workflows
  4. Využití dat pro provozní fázi a vazba provozní fáze na tvorbu DS i BIM dokumentů (včetně využití a napojení dat na CAFM)

Obr. 2: Přehledná správa datových standardů v aplikaci BIMmanager
Obr. 2: Přehledná správa datových standardů v aplikaci BIMmanager

Řadu let se totiž ve většině segmentů investiční výstavby, a zejmé­na ve veřejné sféře, zpracovávaly pilotní projekty bez jakékoliv kon­cep­ční vazby na fázi plánovací nebo realizační, natož na fázi provoz­ní. Cílem bylo udělat „BIM“ (spíše 3D), „zBIMovat projekt“, udělat prezentaci a odevzdat. Tento nekoncepční přístup se nakonec odrazil i ve vnímání BIMu u většiny firem, kdy cílem bylo „nějak udělat BIM, protože investor stejně neví, co chce, a zadání je vágní, navíc nikdo nebude nic kontrolovat, natož využívat“, odevzdat a odprezentovat jako BIM. A tito investoři si pak mnohdy nevěděli a stále nevědí rady s definováním požadavků ani s kontrolou výstupů.

Koncepční přístup a výsledky

Právě naopak postupovala například společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK), která spolu s Pražskou vodohospodářskou společností, a. s. (PVS) patří mezi velmi koncepční a strategické investory a v současné době již mohou definovat jasné a měřitelné benefity využití BIM pro přípravnou, investiční, a zejména pro provozní fázi. Navíc místo řady různých pilotních projektů se rozhodli vyzkoušet si a nastavit kompletní BIM proces od přípravné po provozní fázi. Takto odladěný proces je nyní využíván pro další projekty jako zcela běžný. Jejich koncepční postup byl od roku 2017 do současnosti následující:

  1. Zpracování Koncepce, strategie a implementace BIM včetně pilotních projektů
  2. Komplexní zpracování BIM zadávacích dokumentací pro projektanty a zhotovitele
  3. Definování vhodného CDE na základě analýzy a požadavků na SW
  4. Zpracování vlastního datového standardu na základě SNIM a ve vazbě na vlastní Technický informační systém (TIS, provozní systém, CAFM)
  5. Pilotní projekty byly jasně definovány, zadány a provedeny (podrobnost, pasportizace)
  6. Propojení BIM informací na stávající informační systémy
  7. Propojení BIM a GIS = GeoBIM
  8. Vyhodnocení a úprava pilotních projektů a zadání dalších BIM projektů
  9. Postupné testování BIM 7D a více

Důležitá byla také průběžná komunikace s projektanty a dodavateli, aby znali očekávání a požadavky technické, časové i ekonomické. Navíc jedním ze základních požadavků byla automatizace procesů tak, aby eliminovala chybovost a časovou náročnost. Na základě tohoto požadavku jsme jim pro správu a sdílení DS implementovali cloudový nástroj BIMmanager, který v tomto případě spravuje jejich vlastní datový standard, plní model negrafickými informacemi a umí validovat tyto negrafické informace.

Dnes již PVK i PVS zcela otevřeně hovoří o možnostech využití nejen odpilotovaných BIM 4-7D, ale i 8D (matematické modelování) a BIM 9D (předpovědní simulace v reálném čase), což se jeví pro provozování vodohospodářské infrastruktury jako zajímavý fenomén. Principiálně jde o koncepční přístup od samého začátku zahájení digitální transformace, kterým tento investor pozitivně ovlivnil i řadu dodavatelů, aby zahájili vlastní digitální transformaci bez ohledu na státní správu nebo stále oddalovanou a nedokončenou legislativu.

Obr. 3: Automatické plnění 3D modelu datovým standardem v aplikaci BIMmanager
Obr. 3: Automatické plnění 3D modelu datovým standardem v aplikaci BIMmanager

Závěr

Po zkušenostech s řadou malých i velkých investorů, projektantů a dodavatelů na různých projektech je stále ještě vidět nepochopení základního faktu: proč se BIM vlastně tvoří a jak správně využít strukturovaná data ve stavebnictví a jejich automatizaci. Přitom v průmyslu, bankovnictví i turismu jsme si již zvykli na komplexní digitalizaci a aktivně ji využíváme. Stejně tak je nutné soustředit se na oblasti a projekty, kde má BIM přidanou hodnotu (technologické a komplexní celky) a vnímat BIM jako součást digitální transformace i přes veškerá negativa, která s sebou přináší (například větší nároky na zabezpečení, počáteční investice do SW i HW, atd.). Výsledkem BIM projektů a digitalizace v investiční výstavbě je u firem, které si tímto procesem úspěšně prošly, prokazatelně větší efektivita práce, ziskovost projektů, konkurenční výhoda, nižší chybovost a v řadě případů i důležitý prvek pro nábor mladších pracovníků.

Milan Moravec Ing. Milan Moravec, Ph.D., MBA
Autor článku je CEO společnosti Digital transformation systems, s. r. o.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Jak zkrotit chaos ve firemních dokumentech

IT Systems 4/2024Dominantní částí aktuálního vydání IT Systems je příloha věnovaná kybernetické bezpečnosti, ale najdete v něm také řadu jiných témat. Věnujeme se především trendům v digitalizaci výroby, ale i problematice ESG reportingu a využití virtuální a rozšířené reality v průmyslu. Ukážeme vám také, jak zkrotit chaos ve firemních dokumentech.