Terezín: Láska za zdí
71%
Terezín: Láska za zdí vypráví příběh fiktivních postav italského klarinetisty Antonia (Mauro Conte) a české houslistky Martiny (Dominika Morávková-Zeleníková), kteří se setkávají během druhé světové války v terezínském ghettu během zkoušek orchestru. Umělecká komunita v Terezíně byla mimořádně silná, odváděla přítomné od každodenních starostí. Například skladatel Hans Krása (Jan Révai) zde realizoval slavné představení Brundibár, načež byl spolu se scénografem Františkem Zelenkou a dalšími přítomnými odvlečen do Osvětimi, kde je čekala smrt.
Slavní umělci a jejich zápal posloužili nacistické propagandě, když v roce 1944 pozvala do Terezína na návštěvu delegaci Mezinárodního výboru Červeného kříže a zinscenovala právě zmíněné představení. Režisér filmu Terezín: Láska za zdí vybírá útržky historických reálií a příběhů skutečných postav a mísí je s osudy fiktivních hrdinů a hrdinek.
Z uvedené upoutávky to nicméně vypadá na další snímek inspirovaný pohnutou historickou látkou, který zapadne. Z traileru například nijak nevyvstává vztah mezi zmiňovaným klarinetistou a houslistkou. Terezín je zde vyobrazený jako rozlehlé místo s minimem lidí (ve skutečnosti šlo o přelidněnou oblast, kde obyvatelé trpěli nejen špatnými hygienickými podmínkami a materiální nouzí) a je znát, že na výpravné scény chyběly tvůrcům finanční prostředky.
Ve filmu se představí řada tuzemských a slovenských herců a hereček, kromě výše zmiňovaných například i Bořek Slezáček, Marek Lambora, Karel Dobrý nebo Petr Vaněk (všichni v rolích německých nacistů). Režisér Guidi je manželem slovensko-italské herečky Antonie Liškové, která se ve snímku rovněž objeví.
Na zájemce o dané téma udělá mnohonásobně silnější dojem návštěva samotného Terezína, kde je dnes muzeum demonstrující alespoň částečně, jak se v pevnosti žilo.
zdroje: Kinobox, Bohemia MP, České filmové centrum
