„Osoblažská úzkokolejka se na krajský úřad obrátila s žádostí o individuální dotaci, jejíž součástí je mimo jiné právě i příspěvek na pokrytí kurzové ztráty,“ informovala mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová. „Zastupitelé kraje této žádosti vyhověli, jelikož se jedná o významnou aktivitu v této znevýhodněné oblasti, která posiluje cestovní ruch, a tím pádem i zdejší ekonomiku.“

Bezmála dva a půl milionu korun znamená v rozpočtech obcí obrovskou částku. „Je to pro nás velká pomoc, protože kdyby musely tu kurzovou ztrátu sanovat obce Osoblažska s jejich nízkými rozpočty, bylo by to pro ně ničivé,“ komentoval pomoc kraje David Chovančík, člen správní rady o. p. s. Osoblažská úzkorozchodná dráha.

Osoblažská úzkokolejka se možná protáhne přes hranice, rozhodnou Poláci

Obecně prospěšnou společnost založily čtyři obce z Osoblažska – Bohušov, Liptaň, Osoblaha a Slezské Rudoltice.

„Žijeme v ekonomicky znevýhodněném regionu, naše rozpočty nejsou velké. Případné ztráty Osoblažky dotujeme z nich, byly by to pro nás obrovské peníze,“ konstatoval starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač.

„Třeba naše obec má bez dotací rozpočet okolo dvanácti milionů korun. A z nich musíme provozovat školu, zajistit svoz odpadů, osvětlení a další věci. Z toho je jasně vidět, jak by se nás nutnost dorovnávat kurz dotkla,“ doplnil starosta.

Euro by obce podobných obav zbavilo

Na konci roku 2014 bylo euro podle záznamů ČNB za 27,7 koruny. Ke stejnému datu roku 2021 pak 24,8 koruny. Právě toto posilování koruny stálo za tím, že na Osoblažko zamířilo ve skutečnosti méně peněz, než se původně plánovalo.

A rozdíl musely obce hradit ze svých rozpočtů. Proti podobným rozdílům kurzu se mohou například firmy takzvaně zajistit, jde ale o nákladnou záležitost. „V soukromém sektoru nikdo žádnou dotaci na krytí kurzových ztrát nedostane. My je musíme řešit přes bankovní produkty. Je to zbytečná práce a zbytečně vynaložené peníze. Tato země měla mít již dávno euro,“ konstatoval Pavel Drobil, zmocněnec Svazu průmyslu a dopravy pro přípravu na přijetí eura.

„Zajištění kurzu je skoro nereálné, je to velice drahé,“ doplnil David Chovančík z takzvané Osoblažky.

Podle zjištění MF DNES by úzkokolejka měla být jediným projektem v kraji, který – hlavně kvůli rozložení jednotlivých etap výstavby do delšího časového úseku – na posilování koruny výrazněji doplatil.

Osoblažsko patří mezi znevýhodněné tuzemské regiony.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

„Co se týče realizace krajských projektů v rámci programů Interreg 2014–2020, neměl na ni pohyb kurzu významný vliv, a to zejména díky úsporám v projektech a rychlému vypořádání žádostí o platbu,“ informovala Nikola Birklenová.

A problémy by neměly být ani v následném období, kdy koruna jak posilovala, tak ztrácela. Své o tom ví například Josef Havlík, starosta obce Moravskoslezský Kočov, která na přelomu loňska a letoška stavěla cyklostezku.

„Koruna se pohybovala oběma směry, možná trochu i v náš prospěch. Naší výhodou bylo, že jsme stavěli rychle. V září jsme začali stavět, v březnu jsme měli hotovo,“ konstatoval starosta. „Možná jsme na tom i něco vydělali, ale nebylo to nijak významné.“