Debatu pořádala v úterý Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR.

„Rozhodli jsme se přispět k tomu, aby se takto komplexní, do značné míry odborné a především nejednoduché téma dostalo co nejvíce do veřejného prostoru,“ odůvodnila předsedkyně asociace Lenka Kavalová.

Ta zároveň vede Plzeňskou filharmonii, a mohla tak přispět zkušeností ze západu Čech, kde se o fúzi městských organizací několikrát uvažovalo, naposledy v souvislosti s Divadlem J. K. Tyla.

„V Plzni se dělala analýza asi před dvěma roky. Nejdůležitějším kritériem bylo sledování vytíženosti těles, přičemž jsou obě vytížená zcela. Došlo by tedy jen ke krácení kulturní služby, a ne k úspoře. Zakladatel to nechtěl, oba soubory byly zachovány a nyní se řeší jen financování,“ přiblížila.

Dodala, že zhruba 27 milionů korun od zakladatele řadí Plzeňskou filharmonii mezi kulturní stánky s nejmenším příspěvkem, vysoká je naopak zhruba čtrnáctimilionová podpora od kraje.

„V Brně se politici dohodli, že kraj bude na filharmonii a Národní divadlo Brno přispívat, ačkoli je nezřizuje,“ podotkla ředitelka brněnské filharmonie Marie Kučerová.

„Olomouc není Brno či Plzeň“

Náměstek olomouckého primátora pro kulturu Viktor Tichák (ProOlomouc a Piráti) ale připomenul rozdíly mezi Olomoucí a zmíněnými městy.

„Situace jsou nesrovnatelné. Plzeň ani Brno nemají stejný příspěvek z rozpočtového určení daní jako Olomouc, pro kterou je bohužel počítaný stejně jako například pro nedaleké Hlubočky (obec se zhruba 4 200 obyvateli – pozn. red.), jelikož čtyři největší města se objevují v jiném pásmu,“ argumentoval.

Divadlo od města letos dostane po navýšení 151 milionů korun, filharmonie 61 milionů. Kraj přispívá zhruba osmi miliony.

Stát nám ukrajuje peníze. Umělci i akademici požadují vyšší platy

Podle krajského radního pro kulturu Jana Žůrka (Spojenci) patří kraj k těm, které dávají na kulturu nejvíce peněz. Už dříve podporu vyčíslil na téměř 450 milionů ročně.

Hodně se na debatě mluvilo také o přímém dopadu veřejných financí na úroveň kultury.

„Kvalitní lidé utíkají do školství. Hudebníci si berou v orchestrech půlúvazky a na základní umělecké škole mají raději plný úvazek,“ upozornil ředitel Severočeské filharmonie Roman Dietz. Odchody za lepším se odehrávají i v Olomouci, například jeden člen orchestru v úterý zmínil kombinaci různých zaměstnání.

Půjde o špatný vzkaz mladým hudebníkům

Myšlenku slučování označil Dietz za nesystémovou. Nelíbí se ani dirigentu Tomáši Netopilovi, jenž roky působil v Essenské filharmonii v Německu a od sezony 2025/2026 se stane novým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

„V České republice máme silnou tradici, silný hudební systém, velkou škálu ZUŠ, konzervatoří. Staráme se o mladé, máme Letní hudební akademii Kroměříž, mladí lidé se chtějí hudbou živit. Jaký bude náš vzkaz pro studenty, když jim ukážeme, že slučováním snižujeme jejich šanci na zaměstnání?“ poukázal.

Rovněž dodal, že situace v Německu je s českým prostředím obtížně srovnatelná.

„V Essenu hráč tráví devadesát procent času ve filharmonii a v divadle. Někteří učí na univerzitách, jinak se ovšem soustředí jen na servis městu,“ přiblížil Netopil s tím, že práce je náročná, nicméně ohodnocení dostatečné.

Situace je neudržitelná, shodují se všichni

Varianty sloučení si Olomouc nechává zpracovat u odborné firmy. „Zadání je do konce roku. Máme zpracovat analýzu, případně nastínit harmonogram dalších kroků,“ uvedla specialistka na evaluaci a ekonomiku kultury Tereza Raabová.

„Zatím jsme v první fázi. Posuzovat budeme varianty, jestli by bylo výhodnější Moravské divadlo a Moravskou filharmonii sloučit, či nikoliv. V obou případech mohou nastat dvě situace, a sice že se sloučí dva orchestry, nebo ne,“ doplnila.

Může tedy vyplynout například situace se zachováním dvou organizací, ale se spojeným divadelním a symfonickým orchestrem, případně zachováním obou těles, avšak spojením institucí v jednu.

Moravské divadlo musí být tak dobré, aby bylo nezrušitelné, říká jeho ředitel

„Snažíme se mluvit se všemi zúčastněnými, jak s muzikanty, zaměstnanci obou organizací, tak s odborníky, s městem i krajem jakožto důležitým partnerem. Hodně se díváme také do zahraničí. Ačkoli se jednotlivé situace v jiných městech dost liší, snažíme se brát si z nich inspiraci,“ podotkla Raabová.

„Ze všech stran vnímáme vstřícný přístup, protože současná situace je pro všechny neudržitelná, nynější stav není stabilní pro dlouhodobé plánování a rozvoj organizací,“ dodala.

Takové jsou ostatně důvody, proč radnice analýzu zadala. „Naším cílem je dovést debatu v Olomouci do konce. Desítky let tu byla nálada hlavně se o tom nebavit. Žádný rok ale nemají instituce jistotu, že nedojde ke škrtu. Analyzujeme fakta,“ vzkázal Tichák.