Podle jednatele společnosti PGP Terminal Petra Břenka bylo cílem setkání představit projekt, což se nepodařilo na jaře. „Teprve diskuse, která dosud ani nemohla proběhnout, otevře možnosti, abychom začali žádat o posouzení vlivu na životní prostředí,“ uvedl.
Zařízení by mělo vzniknout v areálu bývalého vojenského opravárenského podniku, kde sídlí další firmy.
„Věřím tomu, že je technologie přelomová a může pro nás být přínosná. Do našeho areálu se hodí. Už teď se snažíme tam vytvářet zelenou oázu. Strach, že zařízení znečistí spodní vody, je liché,“ řekl majitel areálu Tomáš Krzák.
Místní se bojí především toho, že bude zařízení zpracovávat nebezpečný odpad. Zmínili, že už teď se v areálu skladují topné oleje a jejich množství se má zvýšit.
„Vstupní surovina bude zajištěna smluvním vztahem s obcemi a městy, to znamená komunální odpad. S tím, co dělá jiná firma v areálu, nás nelze spojovat,“ bránil se Břenek.
Nejostřejší výměnu názorů mezi odpůrci a investorem vyvolaly otázky množství zpracovaného odpadu. „Zpracujeme denně kolem 70 tun odpadu,“ popsal Břenek. Lidé ale upozornili na to, že původně na jaře investor mluvil až o dvojnásobku. Ještě před tím, než pořadatelé diskusi ukončili, lidé odešli.
Diskuse bez obce
Odpůrci projektu již odevzdali petici, pod kterou se podepsalo téměř 800 obyvatel Mostkovic. „Konkrétní odpovědi jsme nedostali – ani na jaře, ani teď,“ komentoval situaci za petiční výbor Pavel Mareš.
Diskuse se neúčastnilo vedení Mostkovic. „Nikdo nás jako obec nepřizval. Nebyli jsme ani na předchozím setkání s autory petice, nechceme, aby lidé tvrdili, že se stavíme na některou ze stran,“ řekl starosta Mostkovic Jaroslav Peška.
„Nabídli jsme více variant, jak situaci řešit. Chceme dát prostor všem, v tomto vidím jako nejlepší možné řešení referendum,“ vysvětlil a dodal, že každý, kdo má k tématu otázky, se může na obec obrátit i mimo veřejná jednání či zasedání zastupitelstva.
Mostkovické zařízení na zplyňování odpadu zajímá i Prostějov, který plánuje uzavřít memorandum o spolupráci s firmou PGP Terminal. Rozhodnout by o něm měli prostějovští zastupitelé v listopadu.
Zplyňování je variantou likvidace odpadů
„Plazmové zplyňování je jedna z možných variant likvidace odpadů, druhou nabízí společnost FCC, tedy výrobu tuhého alternativního paliva (TAP),“ oznámil náměstek primátora Jiří Pospíšil (PéVéčko).
Společnost FCC chtěla novou linku na zpracování TAP postavit u Biskupic, místní ale byli proti a firma od stavby upustila. Odpady má proto svážet do existujících linek v Přerově a v Brně. Pospíšil uvedl, že Prostějov nepočítá s variantou svážení odpadu do brněnské spalovny.
Prostějov nové řešení hledá i proto, že letos v únoru přes odpor opozice vystoupil ze Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje. Zapojit by se opět mohl, ale za jiných podmínek.
„Historicky i polohou dává smysl, aby Olomouc, Přerov i Prostějov zpracovávaly odpady společně. Budou mít lepší vyjednávací pozici na trhu a u svozových firem,“ zmínil expert na odpady z Hnutí Duha Ivo Kropáček, který se podílel na přípravě krajského odpadového řešení. Podle prostějovského náměstka Pospíšila ale město v plánu nové jednání s krajem nemá.
Strach z neznáma
Obavy v Mostkovicích umocňuje, že se plazmové zplyňování pro zpracování komunálního odpadu zatím v republice ani jinde v Evropě plně nevyužívá.
„Všude, kde se o tomto řešení začalo mluvit, jej obyvatelé odmítali. Nedivím se jim, nechtějí být těmi, na kterých se něco testuje,“ sdělil odborník na odpady Kropáček.
„Technologie má za cíl energeticky využít svezené odpady, což jde proti evropské strategii, která velí odpady vůbec nevytvářet, a když, tak je nejprve využít materiálově, tedy recyklovat a znovu využít. Až to, co není možné zpracovat jinak, se přemění na energie,“ popsal Kropáček.
V ČR, kde podobné zařízení už několik let testují, odborníci z Akademie věd uklidňují, že je plazmové zplyňování bezpečné a může být výhodné.
Podle nich záleží na konkrétní technologii a na tom, jak provozovatel zvládne nakládat se vstupními a výstupními surovinami. Zvlášť vysoké nároky na elektřinu mohou způsobit, že se provoz nevyplatí.
„Plazmatické zplyňování umožňuje likvidovat odpad tím nejčistějším známým způsobem, ale potřebuje k tomu dodatečnou energii, kterou je vhodné získávat v časech, kdy jsou přebytky v síti, nebo z jiného zdroje levné energie, třeba fotovoltaické elektrárny,“ vysvětlil Tomáš Chráska z ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
