Prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček byl spolu se svým bratrem Petrem, bývalým šéfem Státního pozemkového úřadu, zmiňován v médii sledovaných restitučních kauzách. Petr Šťovíček jako šéf státního úřadu pomohl rodině někdejšího ministra zemědělství Miroslava Tomana získat pozemky pod obchvatem Prahy, které pak stát draze vykupoval zpět. Oba bratři mají také blízko k lidem, kteří podváděli restituenty.
Tomanova zlatá vejce
Jednou z prvních věcí, kterou udělal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), když v roce 2014 nastoupil do funkce, bylo odvolání ředitele Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka. Důvodem byly jeho kontakty s pražským lobbistou Ivo Rittigem.
Na blízké vztahy Šťovíčka a Rittiga upozornila televize Nova, jež získala fotografie z oslavy Rittigových padesátých narozenin. Šťovíček na nich předává lobbistovi obraz, na němž je Rittig zpodobněn jako nejmocnější bůh řecké mytologie Zeus, král bohů a smrtelníků. Jurečku rozzlobilo i to, co mu Petr Šťovíček k účasti na narozeninách řekl. „Vysvětlení, že pozvání od pana Rittiga se neodmítá, není pro mě vysvětlení,“ řekl Jurečka na mimořádné tiskové konferenci. „Taková pozvání se odmítají, a to naprosto jednoznačně.“
Petr Šťovíček vedl Pozemkový fond (který se posléze změnil ve Státní pozemkový úřad) od roku 2012, předtím dělal ve fondu prvního náměstka. Právě v souvislosti s těmito institucemi, jež nakládaly se státním majetkem, byli později bratři Šťovíčkovi zmiňováni v médiích.
Asi nejznámější je kauza pozemků rodiny Tomanových. Miroslav Toman byl ministrem zemědělství v letech 2013 a 2014, předtím dělal na zemědělství náměstka. Společnost Agrotrade, kterou ovládal Tomanův otec Miroslav (komunistický ministr zemědělství v letech 1986 až 1988 a také místopředseda Štrougalovy vlády) spolu se svým druhým synem Zdeňkem, privatizovala začátkem 90. let drůbežářský podnik Xaverov kousek od Prahy.
Opravdovým zlatým vejcem však nebylo samotné drůbežářství, ale pozemky. Již v devadesátých letech se totiž plánovalo, že kolem městských částí Běchovice a Újezd nad Lesy a kolem Úval vznikne silniční obchvat, díky čemuž cena půdy podstatně stoupne. Právě o tyto pozemky se stát a Tomanovi přetahovali. Podle katastru nemovitostí byly parcely od roku 1991 v majetku Pozemkového fondu. Zástupci firmy Agrotrade ale tvrdili, že v době privatizace patřily Xaverovu, nejsou proto státní, ale jejich.
V roce 2005 zasáhlo Ministerstvo zemědělství, které vydalo Prohlášení o majetku obchodní společnosti Xaverov a sporné pozemky do majetku Xaverova zahrnulo. V té době byl náměstkem ministra zemědělství Miroslav Toman, bratr a syn majitelů firmy. Následně Pozemkový fond prohlásil, že udělal chybu, když se v katastru nechal zapsat jako vlastník, a podal návrh, aby se majitelem stala společnost Xaverov (jediným akcionářem je Tomanových firma Agrotrade).
Ke změně v katastru ale nakonec nedošlo, protože se v Pozemkovém fondu změnilo vedení a tato instituce svůj návrh zpochybnila. Tomanových Xaverov se proto začal pozemků domáhat soudně. Stát soudní spory převážně vyhrával. V tu chvíli se však na scéně objevil Petr Šťovíček. Jako první náměstek ředitele Pozemkového fondu podepsal v roce 2010 dokument, podle kterého se fond pozemků definitivně vzdal ve prospěch Tomanových, aniž by počkal na rozsudky.
Státní Ředitelství silnic a dálnic už společnostem Agrotrade a Xaverov trade, posledně jmenovaná je vlastněna Agrotradem, zaplatilo za pozemky v katastru Běchovic, Uhříněvsi, Dubče či Horních Počernic přes pět set milionů korun. Další peníze, téměř dvě stě milionů korun, zaplatila také Praha.
Stát přitom vykupuje pozemky za násobně vyšší ceny, než kolik je odhad. Například loni v únoru koupilo Ředitelství silnic a dálnic zhruba 125 tisíc metrů čtverečních v Běchovicích od společnosti Xaverov trade za víc než 250 milionů korun. Jak se ale dočteme ve smlouvě, která je k nalezení ve veřejném registru smluv, „obvyklá cena“ je podle posudku společnosti Česká znalecká více než osmkrát nižší, něco přes 31 milionů korun.
Ošizení restituenti
Možný způsob, jak se Tomanové odvděčili Petru Šťovíčkovi, popsala v roce 2017 MF DNES. Firmě, na kterou měl Šťovíček vazby prostřednictvím svého obchodního partnera Jiřího Hermanna (Hermann a Šťovíček jsou akcionáři Statku Velká Chuchle), levně prodali kousek pozemku, jenž díky němu získali. Konkrétně šlo o hektar z celkem šestihektarové parcely na pražském Černém Mostě naproti obchodnímu domu IKEA. Od společnosti Xaverov ho za pět milionů korun koupila nově založená společnost Waltham Investment. Pozdější prodejní cena pozemku byla více než čtyřikrát vyšší, dvaadvacet milionů korun.
Firmu Waltham Investment založil pražský advokát Jan Šafra, o den později ji pak převzala kyperská firma Elvikox Investments, za kterou vystupoval kromě Jana Šafry také Jiří Hermann. Veřejné informace o tom, komu firma skutečně patří, se v kyperském daňovém ráji nedají dohledat.
Každopádně se bratři Šťovíčkové znají s Jiřím Hermannem už léta. Jan Šťovíček například podle obchodního rejstříku zastupoval Hermannova otce v roce 2006 při zakládání společnosti RE Investments, kterou později převzal syn Jiří Hermann. V roce 2021 se majitelem RE Investments stala zmíněná Elvikox Investments, která převzala firmu, jež od Tomanů koupila pozemky.
Někdejší šéf Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček s Jiřím Hermannem pro změnu spoluvlastní společnost Statek Velká Chuchle. Také tato společnost se ocitla v hledáčku novinářů, konkrétně kvůli příběhu rybníku v Jesenici u Rakovníka. Radiožurnál před dvěma lety popsal, jak může Statek Velká Chuchle na nenápadném rybníce vydělat desítky milionů korun.
Rybník na Rakovnicku získal jako restituční náhradu v roce 2019 Miroslav Holeček, a to přesto, že se už od roku 2016 vědělo, že stát bude tuto vodní plochu potřebovat. Tehdy totiž vznikla studie Povodí Vltavy, podle níž má být rybník součástí soustavy přehrad, které mají pomoci oblasti s velkým suchem. Několik měsíců po vzniku studie se o jesenický rybník přihlásil restituent Holeček. Vlastnil ho však jen krátce, za 6,6 milionů rybník prodal Statku Velká Chuchle. Jak ale zjistil Radiožurnál, cena rybníka je násobně vyšší – stát by ho mohl vykoupit zpět až za šedesát milionů korun.
V době reportáže Radiožurnálu nebylo jasné, komu Statek Velká Chuchle patří, majitel nebyl uveden v obchodním rejstříku ani v evidenci skutečných majitelů. Jak ale investigace.cz zjistila, na začátku letošního roku se objevil v obchodním rejstříku notářský zápis, jenž akcionáře Statku Velká Chuchle zmiňuje – jsou jimi firma AgriHolder Jiřího Hermanna a právě někdejší šéf pozemkového úřadu Petr Šťovíček.
V další restituční kauze, v níž byli zmiňováni Šafra, Hermann a bratři Šťovíčkové, vznesli policisté letos v polovině roku obvinění (podle serveru Seznam Zprávy se týká pražského advokáta Jana Šafry). Řidič kamionu Bohumil Dvořáček získal za parcely svých předků, na kterých dnes stojí sídliště Jižní město, lukrativní náhradní pozemky na okrajích Prahy, v Krkonoších či na Šumavě. Vyjednávání o náhradních pozemcích za něj vedl jeho právní zástupce Jiří Hermann, přičemž jednání začala v době, kdy Petr Šťovíček šéfoval Státnímu pozemkovému úřadu. Jak popsal Radiožurnál, úřad byl k Dvořáčkovi vstřícnější než obvykle.
Bohumil Dvořáček (dnes už je po smrti) ale pozemky dlouho neměl, za sedm milionů korun je od něj koupila už zmíněná kyperská Elvikox Investments. Jejich skutečná hodnota byla přitom zhruba tři sta milionů korun. Reportérům Radiožurnálu se Dvořáček svěřil, že o ceně parcel neměl představu a byl rád, že mu na účet chodí peníze.
Když policisté kauzu kolem Dvořáčkových restitucí před třemi lety odstartovali sérií domovních prohlídek, podle serveru Seznam Zprávy byli také u advokáta Jana Šťovíčka. Hledali dokumenty vztahující se ke zmíněné kyperské firmě. Policejní vyšetřování stále pokračuje.