‚Solární zájem‘ převážil nad ochranou přírody. Stavební úřad dodatečně povolil nelegální elektrárnu

„Veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny nepřevážil nad veřejným zájmem o obnovitelné zdroje,“ stojí v rozhodnutí stavebního úřadu v Teplicích, které má Radiožurnál k dispozici. Díky němu získala dodatečné stavební povolení solární elektrárna na Moldavě v Krušných horách. Firma Talwin ji přitom podle ústeckého krajského soudu v roce 2010 spustila v chráněné oblasti nezákonně, aby dosáhla na vyšší výkupní ceny od státu.

Moldava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotovoltaická elektrárna na Moldavě

Fotovoltaická elektrárna na Moldavě | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

Počty byly v roce 2010 jednoduché. Pokud solární firmy stihnou zprovoznit solární elektrárnu do Silvestra, majitel získá od státu štědrou výkupní cenu přes 12 tisíc korun za každou megawatthodinu. Když ne, nebude brát ani polovinu. Firmě Talwin se ale na svahu krušnohorské obce Moldava nedařilo termín stihnout.

Podvedla stát téměř o 100 milionů. Elektrárna, kterou rozjížděl Alexandr Novák, musí zastavit výrobu

Číst článek

Majitelé proto nakonec vydávali rozestavěnou elektrárnu za hotovou, některé dokumenty získali nezákonně, jiné neměli vůbec. A tímto podvodem získali vyšší státní podporu.

Solární panely navíc nechali montovat v chráněném území Ptačí oblast Východní Krušné hory, které se Česko zavázalo chránit jako součást území Natura 2000. Stavební úřad v Teplicích nyní podle zjištění Radiožurnálu stavbu zlegalizoval.

„Stavební úřad dospěl po posouzení všech podkladů a námitek vznesených v průběhu řízení k závěru, že užívání navrhované dočasné stavby nebude mít podstatný vliv na okolí. Veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny nepřevážil nad veřejným zájmem OZE – FVE (Obnovitelný zdroj energie – fotovoltaická elektrárna, pozn. red.). Stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí, nevyžádá si žádná opatření,“ rozhodla vedoucí Odboru územního plánování a stavebního řádu magistrátu v Teplicích Lenka Mirgová.

Sedmačtyřicetistránkový dokument vydaný 13. října má Radiožurnál k dispozici. Podle Mirgové elektrárna nezatíží přírodu emisemi ani hlukem a její vlastník navíc doložil chybějící dokumenty.

Mirgová mobil ani telefon v kanceláři nebrala. Mluvčí teplického magistrátu Adina Sedláková Radiožurnálu sdělila, že Mirgová bude v práci až příští týden a že bez ní odpovědět na dotazy Radiožurnálu nemůže. „Odpověď s ní musím konzultovat,“ napsala.

Moldava protestuje

Vedení obce Moldava proti rozhodnutí stavebního úřadu protestuje. „Zelené energii relativně fandím, ale v tomto případě jsem spíš rozčilený,“ reagoval starosta Moldavy David Leitermann z ODS.

Policie už ví, kdo namazal koleje na trati z Mostu na Moldavu. Jedná se o zaměstnance drah z Lounska

Číst článek

„Poukazuje to na to, že když si někdo vyšvihne černou stavbu, je mu to nakonec povoleno, ať to udělal jakkoli. Vypadá to jako návod, jak si prosazovat svoje osobní nebo podnikatelské zájmy,“ dodal. Obec se podle něj proti rozhodnutí pravděpodobně odvolá.

Případ začal v srpnu 2009, kdy firma Talwin získala územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu fotovoltaické elektrárny na Moldavě. Jenže nezákonně. Stavební úřad v Duchcově ho vydal přesto, že obec tehdy neměla platný územní plán, bez něhož nelze územní rozhodnutí vydat. V červenci 2010 se začalo stavět. Tři měsíce na to revizní technik vydal zprávu, podle které byla elektrárna zcela schopná provozu, ačkoli tehdy zdaleka hotová nebyla. Chyběly konstrukce, panely, rozvodné kabely. Díky tomu však v listopadu 2010 městský úřad v Duchcově povolil zkušební provoz a Energetický regulační úřad vydal licenci na výrobu elektřiny. Talwin díky tomu získal vyšší státní podporu. Posléze se ale zjistilo, že podvodem.

Krajský soud v Ústí nad Labem nejprve v roce 2014 zrušil územní rozhodnutí a stavební povolení a elektrárna od té doby stála na krušnohorském svahu načerno. Rok na to ústecký krajský soud potrestal podmínkou a dvouletým zákazem činnosti dvě duchcovské úřednice za nezákonné vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení.

V roce 2019 Krajský soud v Brně potrestal další lidi za podvod při získání licence. Na sedm let poslal do vězení členy představenstva firmy Talwin Vladimíra Čermáka a Ahmada Raada. Revizní technik dostal pětiletý trest a úřednice Městského úřadu v Duchcově podmínku. Vrchní soud v Olomouci to pak v srpnu 2021 potvrdil. Raad ještě před pravomocným rozhodnutím zemřel.

Rozestavěná fotovoltaická elektrárna na Moldavě v září roku 2010 | Zdroj: Profimedia

V době, kdy se elektrárna na Moldavě stavěla, držel většinu akcií firmy exsenátor a někdejší vlivný člen ODS Alexandr Novák. Ve výroční zprávě za rok 2010 firma uvádí, že jich měl přesně 51 procent. Když s ním redaktor Radiožurnálu mluvil loni v říjnu, Novák tvrdil, že Talwin už nevlastní. „Já jsem firmu prodal a tím to pro mě skončilo,“ prohlásil.

Postup firmy Talwin ale hájil. „My jsme na všechno měli odborné firmy,“ řekl. Nováka ale policie kvůli elektrárně nikdy neobvinila.

Že dokumenty o připravenosti elektrárny k provozu jsou nepravdivé, podle svých slov nevěděl. „A jak jsem to měl vědět? Já jsem na té elektrárně nikdy nebyl,“ tvrdil a dodal, že s tím, jak rozhodly soudy, nesouhlasí: „Já jsem přesvědčen o tom, že to je nespravedlivý proces, že se nevyšetřil správně tak, jak se měl vyšetřit.“ Kdo vlastní elektrárnu nyní, říct odmítl a jen opakoval, že s Talwinem už nemá nic společného. 

Nyní je v „evidenci skutečných majitelů“ zapsán jako vlastník Talwinu třiatřicetiletý Tunisan Sami Azaouzi a jedinou členkou představenstva je nyní Monika Hájková. Ta sedí ve statutárních orgánech většiny firem, ve kterých figurují Novákovi nejbližší příbuzní. A jako účastníka řízení o dodatečném povolení stavby teplický stavební úřad zapsal Janu Šilhánkovou, což je Novákova švagrová. Dalším účastníkem je Novákův letitý obchodní partner a bývalý další vlivný zákulisní hráč z ODS Daniel Ježek.

Celou dobu od roku 2010 až do loňska však elektrárna majitelům vydělávala. Podle soudu firma způsobila státu škodu přes 97 milionů korun, což je rozdíl mezi tím, kolik firma inkasovala kvůli podvodu, a tím, kolik měla inkasovat, kdyby přiznala, že elektrárna byla hotová až v roce 2011. A za celou dobu 20leté životnosti elektrárny by škoda podle soudu činila skoro půl miliardy.

Na konci loňského roku ale musela přestat vyrábět. To když Energetický regulační úřad zahájil řízení o licenci. Ještě předtím v květnu 2022 začal Stavební úřad v Teplicích řešit odstranění černé stavby. Firma ale požádala o dodatečné povolení, stavební úřad své řízení přerušil a minulý týden v pátek firmě vyhověl. Přiblížil tím firmu k tomu, aby elektrárna znovu začala vyrábět a vydělávat. K tomu ale potřebuje ještě licenci a o ní rozhodne Energetický regulační úřad podle informací Radiožurnálu v nejbližších dnech.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme