Konflikt mezi Izraelem a skupinou Hamás: Biden ve středu navštíví Tel Aviv; podle IDF zůstává v Gaze City 100 000 lidí

17. 10. 2023

čas čtení 19 minut
- Americký prezident navštíví Izrael jako projev "solidarity", USA a Izrael se dohodly na vypracování plánu pomoci pro Gazu; 600 000 lidí uprchlo do jižní části Gazy, odhaduje IDF.

Izraelská velvyslankyně ve Spojeném království Cipi Hotovelyová řekla britské televizi Sky News, že "žádná humanitární krize" neexistuje.

-  Počet obětí izraelských náletů na Gazu za jednu noc dosáhl "nejméně 71" osob

Představitelé ministerstva zdravotnictví v Gaze sdělili televizi Al-Džazíra, že počet obětí nočních náletů na pásmo Gazy nyní činí "nejméně 71 osob" a že lidé jsou po nočním izraelském bombardování pásma Gazy uvězněni v sutinách.

Al-Džazíra uvádí, že k nejtěžšímu bombardování došlo ve třech oblastech na jihu Gazy: Chán Júnis, Rafáh a Dajr el-Bala a že mnoho z mrtvých jsou rodiny, které se evakuovaly z města Gazy.

Informoval o tom vládní mediální úřad v Gaze:

    Ztráty způsobené současnou izraelskou agresí přesahují všechny války, kterým byla Gaza v posledních letech vystavena.

    Katastrofální humanitární realita v Gaze nemá obdoby. Mezinárodní společenství musí podniknout vážné a okamžité kroky k zastavení zločinu etnických čistek.

    Požadujeme rychlou reakci na volání o pomoc tím, že občanům přivezou pomoc v nouzi a humanitární pomoc do odvětví služeb.


- Ve středu navštíví Izrael americký prezident Joe Biden, který tím významně projeví podporu USA.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý brzy ráno ukončil několikahodinové jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Tel Avivu s tím, že   Izrael navštíví Biden.

"Prezident si od Izraele vyslechne, co potřebuje k obraně svého lidu, a zároveň budeme pokračovat ve spolupráci s Kongresem, abychom tyto potřeby naplnili," řekl Blinken novinářům.
 
Biden se setká s Netanjahuem, znovu potvrdí závazek Washingtonu vůči bezpečnosti Izraele a dostane komplexní informaci o jeho válečných cílech a strategii, uvedl Blinken.

"(Prezident) si od Izraele vyslechne, jak bude provádět své operace tak, aby minimalizoval civilní oběti a umožnil přísun humanitární pomoci civilistům v Gaze způsobem, z něhož nebude mít prospěch Hamás," dodal Blinken.

Blinken rovněž uvedl, že se s Netanjahuem dohodli na vypracování plánu, jak dostat humanitární pomoc k civilistům v Gaze. Podrobnosti neuvedl.

Američtí představitelé uvedli, že nový americký koordinátor pro humanitární pomoc David Satterfield bude s Izraelem spolupracovat na vypracování konkrétnějších plánů.


- Úřad OSN pro lidská práva: Příkaz k evakuaci Izraele může být nezákonným „násilným přesunem civilistů“

Úřad OSN pro lidská práva v úterý uvedl, že izraelské obléhání Gazy a nařízení o evakuaci tamní Gazy by se mohly rovnat mezinárodnímu zločinu násilného přesunu civilistů. „Obáváme se, že tento rozkaz v kombinaci s uvalením úplného obležení Gazy nelze považovat za zákonnou dočasnou evakuaci, a proto by se rovnalo násilnému přesunu civilistů v rozporu s mezinárodním právem,“ uvádí Ravina Shamdasani, mluvčí agentury Reuters. pro Úřad OSN pro lidská práva.

Pojem „násilný přesun“ popisuje nucené přesídlení civilního obyvatelstva a je zločinem proti lidskosti, který lze trestat mezinárodním trestním soudem.

- Úřad britského premiéra vyzval Izrael, aby povolil vodu do Gazy, ale stále odmítá objasnit, zda se domnívá, že taktika uzavření dodávek byla v souladu s mezinárodním právem.

PA Media uvádí, že premiérův úředník novinářům řekl: „Pokračujeme v naléhání na Izrael jako na demokracii, se kterou úzce spolupracujeme, aby jednala v rámci mezinárodního práva, myslím, že k tomu podnikají kroky. „Chceme udělat vše, co je v našich silách, abychom zmírnili rozvíjející se humanitární problémy v Gaze. Voda je toho důležitou součástí."

Mluvčí úřadu OSN pro lidská právauvedl, že je znepokojen tím, že příkaz izraelské armády k evakuaci v kombinaci s úplným obléháním Gazy by mohl představovat zločin proti lidskosti „násilný přesun civilistů“.

- Agentura Reuters s odvoláním na jordánská státní média uvádí, že Jordánsko ve středu uspořádá čtyřstranný summit v Ammánu s americkým prezidentem, Joem Bidenem a egyptskými a palestinskými vůdci, aby prodiskutovali „nebezpečné“ dopady války v Gaze v regionu a nalezení politické řešení.

Agentura Reuters uvádí, že zástupce velitele íránských revolučních gard Ali Fadavi v íránských státních médiích řekl, že: „Otřesy fronty odporu proti sionistickému režimu budou pokračovat, dokud nebude tento ‚rakovinný nádor‘ vymýcen z mapy světa. Další šoková vlna je na cestě, pokud Izrael neukončí zvěrstva v Gaze.

- Madrid odmítl tvrzení Izraele, že někteří členové úřadující španělské koaliční vlády se připojili k „terorismu ve stylu ISIS“ tím, že kritizovali reakci Benjamina Netanjahua na zvěrstva Hamasu a naznačovali, že izraelské síly páchají genocidu a válečné zločiny v pásmu Gazy. V sobotu Ione Belarra, která slouží jako španělská ministryně sociálních práv a je vůdcem Podemos, mladších partnerů v koalici vedené socialisty, navrhla, aby španělská vláda postavila Netanjahua před mezinárodní trestní soud, aby čelil obvinění z válečných zločinů. Názory Belarry potvrdila její kolegyně z Podemos Irene Montero, která je úřadující ministryní pro rovnost, a Alberto Garzón, úřadující španělský ministr pro spotřebitelské záležitosti. Přestože izraelská ambasáda v Madridu neuvedla žádného z ministrů jménem, ​​vydala v pondělí večer hněvivé prohlášení, v němž obvinila „určité prvky“ ve španělské vládě ze spojení s Hamásem a z ohrožení španělských židovských komunit. Vyzvala socialistického premiéra Pedra Sáncheze, aby zasáhl a odsoudil „hanebné“ komentáře svých kolegů. "Tyto výroky  jsou nejen absolutně nemorální, ale také ohrožují bezpečnost židovských komunit ve Španělsku a vystavují je riziku většího počtu antisemitských útoků a incidentů." Španělsko, které předsedá Radě EU, odpovědělo důrazným prohlášením, které obvinilo izraelskou ambasádu z „šíření nepravd“ o některých členech kabinetu.

Španělsko navýší svou humanitární pomoc do pásma Gazy pomocí balíčku v hodnotě 1 milionu eur a je připraveno poslat další, uvedl úřadující ministr zahraničí země na úterní tiskové konferenci.

- Mluvčí Izraelských obranných sil na sociálních sítích uvedl, že izraelské tanky nyní útočí na "oblast, ze které byla vedena střelba na Metulu z Libanonu".

Deník Haaretz uvádí, že "dva lidé byli zraněni a mnoho minometů zasáhlo město" Metula na severu Izraele. Město sousedí s modrou linií vytyčenou OSN, která od roku 2000 rozděluje Izrael a Libanon.

- Izraelský vojenský mluvčí v úterý prohlásil, že status pásma Gazy po plánovaném pozemním útoku Izraele bude "globální otázkou", o níž budou jednat izraelští politici a další země.

"Měli jsme už všechny druhy her o konec," řekl Daniel Hagari médiím během tiskového brífinku v odpovědi na otázku, zda izraelská armáda plánuje zůstat a spravovat Gazu po pozemní invazi.

"Kabinet také diskutuje o tom, jak by to mohlo vypadat... je to také globální otázka, jak bude vypadat situace v tomto regionu," dodal.

Hagari uvedl, že armáda "předložila izraelskému kabinetu operační plán", ale blíže jej neupřesnil.

"Gaza hraničí s dalšími zeměmi ... takže když říkáme věci o konečném statusu, budou se kombinovat příkazy z politické úrovně a armády," řekl Hagari podle agentury Reuters.

- Jordánský král Abdulláh: z Palestiny nesmí být "žádní uprchlíci v Jordánsku, žádní uprchlíci v Egyptě".

Jordánský král Abdulláh v úterý varoval před snahou vytlačit palestinské uprchlíky do Egypta nebo Jordánska a dodal, že humanitární situace se musí řešit uvnitř Gazy a na Západním břehu Jordánu.

"To je červená linie, protože si myslím, že to je plán některých obvyklých podezřelých, kteří se snaží de facto vytvořit problémy na místě. Žádní uprchlíci v Jordánsku, žádní uprchlíci v Egyptě," řekl podle agentury Reuters král na tiskové konferenci po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně.

Scholz na společné tiskové konferenci vyzval k zabránění eskalace na Blízkém východě a řekl: "Výslovně varuji Hizballáh a Írán, aby do konfliktu nezasahovaly."

- Izrael má "morální a praktickou odpovědnost" za to, aby do Gazy umožnil přísun humanitární pomoci, uvedl britský ministr pro rozvoj.

Andrew Mitchell rovněž označil situaci na tomto území za "hrozící humanitární krizi", když řekl, že "všichni musíme doufat", že USA a Izraelci budou schopni dosáhnout dohody, která otevře cestu k otevření přechodu Rafáh do Egypta z Gazy.

Řekl také, že k poskytnutí potřebné pomoci bude zapotřebí nějaká forma "bezpečné zóny" v jižní Gaze, i když varoval, že takové iniciativy mají "pohnutou minulost", a připomněl Rwandu a Srebrenici.

Jeho komentáře přišly 24 hodin poté, co izraelská velvyslankyně ve Spojeném království Cipi Hotovelyová řekla britské televizi Sky News, že "žádná humanitární krize" neexistuje.

Na otázku moderátorky Sky News Kay Burleyové, zda má Izrael právo "překročit jakoukoli hranici" a zajít tak daleko, že se zaměří na vůdce Hamásu, kteří se nacházejí v Kataru, Mitchell odpověděl: "Vůdci Hamásu jsou vinni tím nejodpornějším zločinem a izraelská vláda je buď vypátrá a postaví před soud, nebo budou zabiti v průběhu vojenské akce, která se uskuteční."

- Mluvčí Agentury OSN pro pomoc a práci (UNRWA) sdělil BBC, že "zásoby se v Gaze snižují", a to v obavách, že se "začnou šířit nemoci přenášené vodou".

Na otázku, co jsou její kolegové v jižní Gaze v současné době schopni zajistit, odpověděla Juliette Touma, ředitelka komunikace UNRWA, v pořadu Today rozhlasové stanice BBC Radio 4.  "Pokračují v poskytování pomoci, kde je to jen možné. UNWRA je přetížená. My jsme přetíženi. Naše zásoby se tenčí a rychle docházejí.

Naši zaměstnanci jsou také velmi, velmi unavení. Sami byli válkou ovlivněni. Mnozí z nich ztratili své blízké, my v UNRWA jsme bohužel přišli o 14 zaměstnanců a tato čísla se stále zvyšují."

Na otázku, zda pracují v zařízeních, která jsou přiměřeně bezpečná před izraelským bombardováním, odpověděla: "V současné době není v pásmu Gazy žádné místo bezpečné,  bombardování pokračuje."

Řekla, že týmy UNRWA pracují v "přeplněném" skladu na jihu Gazy, kde "stovky lidí sdílejí jeden záchod", a dodala: "Naši zaměstnanci museli omezit pitnou vodu na jeden litr."

Řekla: "Všichni pracovníci UNWRA byli nuceni se starat o své děti: "V některých částech jižní Gazy tekla voda už včera večer, ale situace s vodou je velmi znepokojující. Většina Gazy, vlastně naprostá většina Gazy, nemá tekoucí vodu. Obáváme se, že se začnou šířit nemoci přenášené vodou a že se brzy začnou šířit."

Řekla, že "UNRWA nebyla schopna do pásma Gazy dovézt žádné zásoby, včetně pohonných hmot".

- Izraelské letectvo na sociálních sítích zveřejnilo informaci, že zabilo čtyři osoby, které se blížily k obvodovému plotu země ze směru od Libanonu. Napsalo:

    Vzdušné síly před krátkou dobou zmařily pokus o infiltraci teroristického oddílu, který byl identifikován sledováním IDF, jak se blíží k obvodovému plotu z libanonského území a pokládá bombu. Čtyři teroristé byli zlikvidováni.

Ke zprávě přiložila video, které podle ní incident zachycuje. Toto tvrzení nebylo nezávisle ověřeno.

- Podle mluvčího Izraelských obranných sil Jonathana Conrica bylo v pátek po varování izraelské armády evakuováno z oblasti města Gazy 600 000 obyvatel. V denně aktualizované zprávě Conricus uvedl, že z oblasti města Gazy bylo evakuováno více než 600 000 lidí, ale 100 000 lidí stále ještě neodešlo. Izrael varoval lidi, aby opustili oblast města Gazy před tím, co podle něj budou v nadcházejících dnech "zesílené vojenské operace". Conricus uvedl, že operace začnou, "až to bude časově vyhovovat cíli".

- Podle doktora Chena Kugela, ředitele izraelského Národního centra soudního lékařství, nebylo ani po více než týdnu od masakrů Hamásu v Izraeli identifikováno více než 350 těl domnělých civilních obětí. Některá těla byla spálena k nepoznání a jiná se před nalezením silně rozkládala.

- Na úterý bylo svoláno mimořádné zasedání hlav členských států EU ve snaze "sladit" reakci bloku na konflikt v Izraeli a Gaze po týdnu nefunkčnosti a rozhádání.

- IDF uvedla, že 199 rodinám bylo nyní oznámeno, že jejich blízcí jsou drženi jako rukojmí. Je to o 40 rodin více než v době poslední aktualizace, kdy bylo oznámeno 155 rodin.

- Hamás požaduje propuštění "6 000 vězňů a vězeňkyň v izraelských věznicích" výměnou za rukojmí, které vzal do zajetí při svých útocích 7. října.
Mezi zajatci skupiny jsou "vysoce postavení důstojníci" izraelských obranných sil (IDF), uvedl Cháled Mešál, vedoucí kanceláře Hamásu v diaspoře. Mluvčí Hamásu uvedl, že v Gaze je "asi 200-250" izraelských zajatců, což je vyšší počet než dřívější prohlášení izraelské armády, která potvrdila 199 rukojmích.

    Hamás v pondělí zveřejnil video, na kterém je vidět prohlášení jednoho ze zajatců zajatých při útoku z minulého týdne. Na záběrech žena, jejíž zraněnou ruku ošetřuje neznámý zdravotník, žádá, aby byla co nejrychleji vrácena své rodině.

- Írán v pondělí varoval před možnou "preventivní akcí" proti Izraeli "v nejbližších hodinách", kdy se Izrael připravuje na pozemní ofenzívu v pásmu Gazy.
Teherán opakovaně varoval, že pozemní invaze do dlouhodobě blokovaného pásma Gazy by se setkala s reakcí na jiných frontách - což vyvolává obavy z širšího konfliktu, do kterého by se mohly zapojit další země. "V nejbližších hodinách se očekává možnost preventivní akce osy odporu," uvedl íránský ministr zahraničí Hosejn Amir-Abdollahian v přímém přenosu státní televize, když odkazoval na své sobotní setkání s vůdcem Hizballáhu Hasanem Nasralláhem.

- Americký ministr obrany Lloyd Austin v pondělí hovořil se svým izraelským protějškem Yoavem Gallantem a zopakoval závazek USA vyhnout se eskalaci konfliktu a zdůraznil bezpečnost civilního obyvatelstva, uvedl Pentagon ve své zprávě.

- Šéf izraelské domácí zpravodajské služby Šin Bet převzal odpovědnost za útoky Hamásu, při nichž 7. října zahynulo více než 1 400 lidí. "Na vyšetřování bude ještě čas. Nyní bojujeme," uvedl ředitel Šin Bet Ronen Bar ve svém prohlášení.

- Z hlavní nemocnice v Gaze:


Po více než deset let byl areál nemocnice z velké části ušetřen bombardování, s výjimkou úderu, který v roce 2014 zasáhl ambulanci Šífy. Místo toho široký prostor před dveřmi pohotovosti vítá televizní štáby, místní politiky, zdravotníky a civilisty, kteří se zde shromažďují za zvuku sirén sanitek a neustálého pohledu na pacienty přijíždějící na nosítkách.

Tentokrát však navzdory nedávným snahám Mezinárodního výboru Červeného kříže o renovaci pohotovosti v Šífě současná krize prověřila nemocnici až na hranici jejích možností.

Minulý týden izraelské úřady nařídily "úplné obléhání" pásma Gazy a přerušily dodávky vody, potravin a pohonných hmot, což znamená, že nemocnici Šifa hrozí nejen ztráta elektrické sítě, ale také dodávek nafty potřebné pro záložní generátory. O několik dní později vydala izraelská armáda příkaz k evakuaci všech 1,1 milionu obyvatel severně od řeky Gazy včetně města Gazy a požadovala, aby uprchli na jih. Nemocnice Šifa spolu s několika dalšími zdravotnickými zařízeními uvedla, že evakuace by byla nemožná. Světová zdravotnická organizace označila příkaz k evakuaci nemocnic za "rozsudek smrti" pro tisíce nemocných a zraněných.

- Představitelé Bílého domu se rozčilovali, když dostali otázku, zda Biden požádá Netanjahua a izraelské představitele o zdrženlivost nebo zda stanoví nějaké podmínky pro případnou novou americkou vojenskou pomoc

"Neklademe žádné podmínky pro vojenskou pomoc, kterou Izraeli poskytujeme," řekl Kirby. "Mají právo se bránit. Mají právo jít po této teroristické hrozbě."

- Izrael se připravuje na možnost otevření nové fronty na své severní hranici s Libanonem, kde si opakovaně vyměňuje palbu s Íránem podporovanou skupinou Hizballáh.
Armáda nařídila obyvatelům 28 izraelských obcí v blízkosti hranice, aby se evakuovali.

- Válka mezi Izraelem a Hamásem zastíní tento týden frankfurtský knižní veletrh poté, co odložení slavnostního předávání cen palestinským autorům vyvolalo odsouzení ze strany předních spisovatelů  a odchod několika arabských skupin

Největší světová nakladatelská událost začíná ve středu, jen něco málo přes týden poté, co Hamás zahájil nejsmrtonosnější útok v dějinách Izraele, což Izrael přimělo odpovědět neúnavným bombardováním pásma Gazy.

Organizátoři rychle odsoudili "barbarský" útok palestinských ozbrojenců a urychleně přeorganizovali program, přičemž se zavázali, že izraelské hlasy budou mít na veletrhu významné místo.

Ředitel veletrhu Juergen Boos v prohlášení uvedl, že veletrh "stojí zcela solidárně na straně Izraele".

Přípravu pětidenní akce však zastínila reakce poté, co bylo odloženo předávání cen palestinské spisovatelce Adanii Šiblí.

Měla jí být udělena německá cena LiBeraturpreis za knihu Drobný detail, která vychází ze skutečných událostí znásilnění a vraždy izraelskými vojáky v roce 1949.

Pořadatelem je společnost Litprom, která toto ocenění každoročně na veletrhu uděluje, ale ta uvedla, že se rozhodla ceremoniál neuskutečnit "kvůli válce, kterou rozpoutal Hamás".

V prohlášení uvedla, že hledá "vhodný formát a prostředí pro pozdější akci", a zároveň trvá na tom, že "udělení ceny Adanii Šibli nebylo nikdy zpochybněno".

V otevřeném dopise, který byl zveřejněn v pondělí, však více než 600 signatářů, mezi nimiž byli i významní autoři, nakladatelé a literární agenti, tento krok odsoudilo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2211

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2023