Rozsáhlá těžba je důvodem, kvůli němuž Lesy ČR v minulosti čelily kritice ze stany ochránců přírody. Tento způsob hospodaření totiž vedl ke vzniku holosečí.

Podle lesníků za ním stála nutnost postupovat při obnově lesa rychleji oproti plánu, hlavně kvůli kůrovci. „Byla to snaha dohnat časový skluz způsobený touto kalamitou, byť ne na území Ždánického lesa, ale jinde ano. Těžební kapacity byly soustředěny právě tam,“ vysvětlil za státní podnik Ondřej Pecháček.

Vykáceli domov motýlů, tvrdí aktivisté. Stromy odumíraly, hájí se lesníci

Z pohledu kritiků, kteří vytvořili iniciativu Živý les pro živý region, je argument nedostatečný. I když lesníci postupovali podle platného hospodářského plánu. „Ten ale platí až do roku 2025, takže mohli těžbu dělat citlivěji, rozvrstvit ji. Je vidět, že kvůli takto razantnímu postupu nemají odbyt pro vykácené dříví, velká část zůstává na skládkách a je absolutně znehodnocena. Takovým přístupem se navyšují škody ekologické i ekonomické,“ reagovala za iniciativu šéfka kyjovské organizace Českého svazu ochránců přírody Zuzana Veverková.

Místo dvoufázové obnovy porostů vedoucí k holosečím teď lesníci provádějí až čtyři fáze. Lesy obnovují clonným způsobem, postupně je prosvětlují. „Začínáme přípravnou sečí, která podpoří plodivost stromů a poskytne prostor a světlo mladému porostu vznikajícímu ze semen dospělého. Když odroste, postupně se musí odstranit zbytek mateřských dřevin, ale zároveň se ponechají takzvané biotopové stromy zvyšující ekologickou hodnotu porostu,“ popsal Pecháček s tím, že cílem procesu je vytvořit podmínky pro růst druhově, věkově a výškově různorodého lesa.

Biotopové stromy z dob Lichtenštejnů

Tento postup obnovy bukového lesa, jehož součástí je umělé dosazování dalších druhů, jako je dub nebo modřín, začínají provádět postupně na patnácti hektarech území. Kritici jej ale z hlediska druhového složení vnímají jako rizikový kvůli změně klimatu. „Dochází k posunu vegetačních stupňů. Buk už nebude tak perspektivní, bude chřadnout a odumírat, naopak přibude dub a další perspektivnější druhy. Současná obnova vede k masivnímu nárůstu mladých bukových porostů, které často vytváří monokulturu,“ zdůvodnila Veverková.

Biotopové stromy jsou staré přes sto let, nechali je vysadit patrně ještě Lichtenštejnové. Lesníci je na rozdíl od dalších vzrostlých dřevin nechávají na místě až do úplného rozpadu. Útočiště v nich nalézají hmyz, houby i rostliny. K rozpoznání jsou podle speciální zelené značky na kmeni. „Tyto stromy záměrně vyznačujeme dostatečně daleko od cest, aby nikoho neohrozily,“ sdělila mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

Iniciativa žádá o ponechání částí lesů, zejména porostů starších 110 let, zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti. Na jaře nejen kvůli tomuto vytvořila petici. Vymezuje se v ní proti plošné holosečné těžbě, chce snížení vytěženého objemu dříví a změnu hospodaření ze strany Lesů ČR. Aktuálně má dokument okolo dvou tisíc podpisů. Organizátoři usilují o deset tisíc podpisů. Následně petici předají na úřad vlády, ministerstva životního prostředí a zemědělství nebo na jihomoravský krajský úřad.